Z krajanského tisku

"My krajané v cizině nemůžeme pochopit, že patnáct let po komunistické diktatuře trpíte nespravedlivé a nesprávné rozhodování mnoha soudů," píše v posledním čísle Zpravodaje Čechů a Slováků ve Švýcarsku Eduard Novotný. Dokládá to i několika příklady. Česká republika je podle něj v cizině stále považována za bezprávní banánovou republiku. "Nemusím nikomu vysvětlovat, jak jsou někdy nepříjemné diskuse s cizinci, kteří třeba jen naznačují, že poměry u nás znají. To vám okamžitě vezmou vítr plachet," uzavírá Eduard Novotný ve Zpravodaji.

Řím

Zpravodaj českých krajanů v Římě, sdružených v Associazione Praga, vybírá z publikace Jany Koudelkové Česká zastavení v Římě. Například v bazilice sv. Petra je českých motivů hned několik. Na římse kolonády před bazilikou stojí mezi sochami světců sv. Jan Nepomucký. U středního portálu s bronzovými vraty je nad reliéfem popravy sv. Pavla výjev z příjezdu Zikmunda Lucemburského, bratra českého krále Václava IV., do Říma. Jako jediný národ na světě se podle autorky můžeme pochlubit i tím, že ve Svatopetrské bazilice máme oltář svého národního světce - sv. Václava. Ten existoval už ve staré Konstantinově bazilice v dobách Karla IV. Současná Česká kaple s oltářem sv. Václava je první zprava v příčné lodi. Zde jsou i mozaikové portréty sv. Cyrila a Metoděje. Na podlaze baziliky lze také najít značky, které označují délku katedrály sv. Víta v Praze. V září 1968 je nechal ve sv. Petru zhotovit kardinál Beran v době své nedobrovolné emigrace.

Český dialog zveřejnil anglicky psanou studii Petra Polakoviče o našich krajanech v Brazílii. Podle jeho výzkumů mířili do Brazílie v posledních desetiletích 19. století hlavně Češi i Němci ze severních Čech, z okolí Liberce, Jablonce, Horního Hanychova nebo Tanvaldu. V seznamech pasažérů zámořských parníků, na kterých odplouvali z Evropy, jsou jména jako Böhm nebo Waclavovsky. Jejich potomci žijí zřejmě v Brazílii dodnes. Autor také upozorňuje na projekt letní školy Bohemia v Porto Alegre, která má být letos otevřena.

---