Z krajanského tisku
Předseda Senátu Parlamentu České republiky Přemysl Sobotka v květnu navštívil Český národní dům v chorvatské metropoli, kde Česká beseda Záhřeb letos na podzim oslaví 135 let své existence.
Informuje o tom týdeník chorvatských Čechů Jednota a dodává, že Sobotka převzal osobní záštitu nad říjnovými oslavami. Podle týdeníku byl předseda Senátu nadšen historií českých přistěhovalců v Chorvatsku. „Je to nezaplatitelné, jak na děti přenášíte českou kulturu. Je v tom vidět i role dobrých rodičů a učitelů,“ cituje Jednota slova Přemysla Sobotky, který slíbil podporu krajanského života, včetně podpory finanční.
Nový domov zase na titulní straně přináší zdravici Přemysla Sobotky účastníkům 61. Kongresu Českého a slovenského sdružení v Kanadě. „Mne vždy fascinovali ti naši krajané, které Osud natrvalo zavál do světa, ale oni zůstali své vlasti věrni i na dálku celým svým srdcem,“ píše Sobotka a vyslovuje radost nad tím, že hlasy krajanů ve volbách v České republice mají svou váhu a cenu.
Česká republika a Chorvatsko momentálně nemají podepsanou bilaterální dohodu, která by umožňovala studentům z řad chorvatských krajanů získat státní stipendium na české vysoké škole. Kdysi taková možnost byla běžná a dohodu s Bosnou a Hercegovinou Česko podepsanou má, informuje Jednota a vysvětluje pojem krajanské stipendium. To krajanským vysokoškolákům v Chorvatsku, kteří studují některý z vybraných humanitních oborů, umožňuje získat až na několik semestrů status hostujícího studenta na českých vysokých školách. Pro krajanské studenty, kteří se chtějí věnovat výuce mateřského jazyka ve svém prostředí nebo působení v krajanské komunitě, často stačí už samotný půlroční pobyt v českém prostředí, poznamenává Jednota.
Chorvatsko-české vztahy se začaly před více než devíti sty lety, píše Jednota a připomíná prvního záhřebského biskupa Ducha, který byl nejen prvním známým Čechem žijícím v Chorvatsku, ale také prvním podle jména známým Záhřebanem. V Dubravě, která byla kdysi dána záhřebskému biskupovi do vlastnictví uherským králem Ladislavem, se navíc z iniciativy Chorvatsko-české společnosti zřejmě postaví biskupu Duchovi pomník.
Bulletin Československého ústavu zahraničního se stručně věnuje spolku Beseda v Belgii a připomíná, že ji založili příslušníci české sociální emigrace již v roce 1904. Dokázal přestát všechny historické peripetie a je činný dodnes, píše bulletin. Podle něj bývalo období, kdy Čechů pracovalo na 12 tisíc a existovalo tam pět desítek českých spolků, po 2. světové válce však většina Čechů repatriovala a zůstala tam pouze Beseda.
