Zahraničních turistů přijíždí stále méně, ale nejen kvůli krizi
Počtem zkrachovalých cestovních kanceláří a množstvím jejich zklamaných klientů je letošek nejhorší za posledních nejméně třináct let. O tom jsme vás v našich pořadech již podrobně informovali. Řeč však byla vesměs o českých turistech. Dnes se podíváme na ty, kteří přijíždějí do České republiky. Zejména kvůli krizi je jich stále méně a to bolestně cítí české, zejména však pražské hotely, restaurace i další firmy, navázané na cestovní ruch.
Praha dá miliony na reklamu ve světových televizích, na internetu i ve specializovaných časopisech, aby přilákala turisty. Těch však přesto přijede za nejméně za posledních několik let. Česká média se v posledních dnech ptají, jestli jsou to efektivně vynaložené prostředky. Ekonomická krize totiž nemilosrdně dopadá na turistický ruch. To potvrzuje i viceprezident a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura:
"V České republice zaznamenáváme obrovské propady počtu zahraničních turistů. Ale to není ještě to nejhorší. Protože těch turistů jezdí nejenom méně, ale oni také ještě mnohem méně utrácí. Počet zahraničních turistů za první tři měsíce letošního roku sice poklesl meziročně o 17 procent, ale meziroční pokles tržeb, co se týče zahraničních turistů, činí přibližně 35 procent. Ta situace je skutečně velice vážná. Týká se to jak obchodů se suvenýry, tak hotelů, restaurací, popřípadě incomingových cestovních kanceláří. Český cestovní ruch, co se týče příjezdů zahraničních turistů, se nachází v těžké krizi. Dá se říci, že je to skutečně nejhorší rok od povodní v roce 2002."
I když úplně poslední dny působí při pohledu do některých pražských restaurací možná o trochu nadějnějším dojem, po celé měsíce letos mnohé zely prázdnotou. A důsledky už pocítili jejich zaměstnanci."Pražské hotely propustily už všechny externí pracovníky. Propouští mnohdy i kmenové zaměstnance. Cestovní kanceláře nepřijímají v létě žádné brigádníky. Platí absolutní stop stav na nabírání nových lidí. Šetří se, kde se dá. A mnohé například incomingové cestovní kanceláře musely i dokonce přerušit činnost."
Je stále jasnější, že mnozí podnikatelé v příjezdovém cestovním ruchu letošní rok nezvládnou říká Okamura a dodává, že v Praze jsou na prodej desítky hotelů, včetně čtyřhvězdičkových. Metropole je podle něj bezkonkurenčně nejpostiženějším místem zejména proto, že její podíl na příjezdové turistice je také bezkonkurenčně nejvyšší.
"Česká republika má úplně nevyspělé regiony. Chybí tam gastronomické speciality, dá se říct, že v českých regionech není ani vlastně večer v těch českých městech žádný západní standard společensko-kulturního vyžití. To je ještě dlouhá cesta k tomu, abychom nalákali evropské turisty nejenom do Prahy, protože z toho celkového počtu 6,7 milionu zahraničních turistů 61 procent navštívilo pouze Prahu. To je prostě neskutečný nepoměr, který nemá vlastně v žádné západní zemi obdoby. České regiony prostě nemají co nabídnout pro normálního západního turistu tak, aby se třeba pobavil, aby měl zajímavé kulturní vyžití."
Pokles turistů ze západní Evropy i kvůli tomu trvá už tři roky a krize není příčinou, jen ho jen prohloubila. Podle Okamury je to třeba brát jako výzvu do budoucna."I když skončí krize, tak stejně, co se týče západoevropských turistů, tak určitě bude pokračovat pokles těch čísel. Prostě dokud se nedobuduje ta turistická infrastruktura v českých regionech, a dokud se také nevyřeší ty problémy v Praze s kriminalitou, s kapsáři a podobně, tak skutečně západoevropští turisté narůstat nebudou. To je potřeba si říci na rovinu. Po skončení krize určitě budou opět vzrůstat Poláci, Slováci, Rusové a také například Číňani," hledá Okamura jiskru naděje a vysvětluje:
"Co se týče těch mimoevropských klientů, především jsou to asijští turisté, tak tam samozřejmě zaznamenáváme trvalý nárůst zájmu, především z Číny. Ale teď bohužel díky ekonomické krizi se ten nárůst zbrzdil, nicméně po opadnutí ekonomické krize se dá říci, že ten nárůst bude opět pokračovat. Co se týče zemí z bývalé Východní Evropy – Ruska, Slovenska a Polska, především se jedná o tyto země, protože jsou v první desítce, pokud jde o počty návštěvníků České republiky, tak kvůli ekonomické krizi ten nárůst opadl, nicméně po skončení ekonomické krize ten nárůst bude opět nastartován. Protože jak Slováci tak Poláci stále bohatnou, už získali prostor kromě jedné dovolené také absolvovat třeba jeden prodloužený víkend a právě Praha jako blízké a velice světoznámé město se k tomu přímo nabízí. A co se týče Rusů, tak ti jsou přiškrceni vízovou povinností. Je jich ale sto milionů, takže ten nárůst bude dále pokračovat."
Skeptický je Okamura naopak u turistů ze Západu a ilustruije to příkladem německých sousedů:
"Co se týče Němců, dá se říci, že ten, kdo už do Prahy chtěl jet, tak už tady aspoň jednou byl. My musíme na ty opakované návštěvy začít nabízet další zajímavé věci. A to jsou právě třeba ty gastronomické speciality v regionech, dobudování vhodných velkých ubytovacích zařízení čtyřhvězdičkového standardu třeba ve městech jako Litomyšl, které má světoznámého rodáka, hudebního skladatele Bedřicha Smetanu, má zámek na seznamu světového dědictví UNESCO, prostě má ty atributy, které předurčují město Litomyšl k tomu být zajímavou destinací ale dones, ani dvacet let po revoluci, tam není velký čtyřhvězdičkový hotel, kam by se vešel celý autobus s turisty."