Zakládací listiny Národního divadla nebyly v kameni z Řípu, ale v žule z Louňovic

Před sto padesáti lety se konala jedna z největších českých slavností 19. století. 16. května roku 1868 byl položen základní kámen k Národnímu divadlu. Slavnost tehdy trvala tři dny, a do Prahy se na ni sjelo na 150 tisíc lidí ze všech koutů království. Publikum na vltavském nábřeží dychtivě sledovalo, jak František Palacký a další významné osobnosti české společnosti poklepávají pozlaceným kladívkem na základní kámen.

Základní kámen z hory Říp, foto: archiv Národního divadla

Ten měl být původně jen jeden - z hory Říp. Nakonec se jich ale sešlo podstatně víc. "Své" kameny v základech Národního divadla chtěly mít i další české a moravské obce. Jak probíhal výběr kamenů, připomněl tiskový mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk:

"Sbor pro založení Národního divadla, který stal u zrodu naší Zlaté kapličky, rozhodoval, z kterých míst naší vlasti základní kameny přijdou. Existují dokonce historky o tom, že ne ze všech míst byly kameny přijaty. Víme, například, že Přibyslav, kde zemřel Jan Žižka, byla vyhodnocena jako místo, které nemá pozitivní vliv na české dějiny, a tak z Přibyslavi kámen přijat nebyl. Kamenů bylo přijato dvacet jedna. Pak je tam ještě jeden mimořádný a ten k nám doputoval z Chicaga, odkud ho poslali naši krajané žijící v USA. Doputoval s velkým zpožděním, protože cestoval přes oceán."

Základní kámen z Radhoště, foto: archiv Národního divadla

Jako první, 5. května 1868, dorazil do Prahy kámen z Radhoště, další pak z Vyšehradu, Blaníku, Trocnova, Buchlova a jiných českých a moravských obcí. Tím hlavním se oproti očekávání stal až kámen z Louňovic. Kámen z Řípu se totiž nedal opracovat. Až louňovická žula umožnila vložení zakládací listiny malované Josefem Mánesem, která ukrývala plány divadla, pamětní brožuru, mince, bankovky, noviny, časopisy a kus malty z kostnického vězení mistra Jana Husa. Do základů budovy byly kameny zazděny ve speciálních schránkách a celý ceremoniál uváděl Karel Sladkovský.

Slavností byla i doprava základních kamenů

Už samotná doprava kamenů byla velká událost, připomněl historik Jiří Rak:

Foto: archiv Národního divadla

"Doprava kamene z Řípu do Prahy byla obrovská sláva. Jely vyzdobené vozy, a kde se zastavovalo, tam se řečnilo. My si nedovedeme představit nadšení těch lidí. Matky držely děti, aby se kamene dotkly, líbaly ten kámen. Když přivezli kámen z Radhoště, tak se to nechtěně zvrhlo v malou demonstraci. Když se jelo přes dnešní Václavské náměstí, tak z Jindřišské ulice přijížděl kočár s Ferdinandem Dobrotivým. To byl poslední korunovaný český král. Byl v Praze velmi populární, lidé ho zdravili, on smekal. Dav, který tam procházel, kočár zastavil, lidé ho poznali, a volali slávu poslednímu korunovanému českému králi. Král povstal a smekl. A zároveň to byla i demonstrace, proti panujímu císaři Františku Josefovi, který ještě nebyl korunován. Pak přijeli sem, kde vystoupil jménem Sboru pro postavení Národního divadla František Palacký."

Národní divadlo, které je dílem Josefa Zítka, představovalo touhu Čechů mít vlastní národní scénu, která se tak stala vrcholem českého národního obrození. Premiéru měla během slavností i opera Bedřicha Smetany Dalibor.

Položení základních kamenů si připomněli i herci na piazzettě Národního divadla, foto: ČTK

Trvalo ještě 13 let, než divadlo, na jehož stavbu vedle tisíců drobných dárců přispěl značnou sumou i císař František Josef I., přivítalo první diváky. Další historie je známá. V roce 1881 divadlo, které se ještě dokončovalo, vyhořelo. Následovala druhá sbírka a o dva roky později bylo podruhé slavnostně otevřeno.

Herci Národního divadla se proměnili ve významné postavy českých dějin

Položení základních kamenů si připomněli i herci na piazzettě Národního divadla v dobových kostýmech a národních krojích. Pro návštěvníky zahrály hudební spolky z míst, odkud byly do Prahy základní kameny dovezeny. Objevil se tu i představitel Františka Palackého.

"Požehnej Pán Bůh dílu svatyně této, na které národu českému zjevovati a před oči stavěti se má všeliká mravní pravda a krása," připomněl jeden z herců projev otce národa. Herci Národního divadla totiž předvedli rekonstrukci celé slavnostní události.