Zápisy prvňáků: Školy řeší kapacity, odklady i integraci ukrajinských žáků
V Česku od začátku do konce dubna běží zápisy do prvních tříd základních škol. Podle odhadů ministerstva školství by k nim letos mohlo přijít asi 147 a půl tisíce dětí, což naznačuje pokles oproti minulému roku o zhruba 20 tisíc. I v letošním roce se však dá podle odborníků opět počítat s vysokým množstvím odkladů školní docházky. Vedle toho školy řeší i spádovou turistiku a zápisy ukrajinských dětí.
Ministerstvo školství odhaduje, že kvůli odkladům školní docházky by v letošním novém školním roce do prvních tříd mohlo nastoupit zhruba 120 tisíc žáků. V posledních letech se počet odkladů pohybuje okolo 23 procent, což podle České školní inspekce výrazně převyšuje průměr ostatních evropských zemí.
Důvodů je podle odborníků několik. Jedním z nich je podle ministerstva školství například snaha ‚prodloužit některým dětem dětství‘ nebo obavy z příliš velkých nároků na prvním stupni základní školy. Problematika odkladů se odráží i v návrhu novely školského zákona, která by měla zpřísnit podmínky pro jejich udělení, aby se snížil jejich počet.
Nově by bylo nutné doložit žádost o odklad doporučením specialisty, jako je například klinický psycholog, zatímco pediatři by tuto možnost ztratili. Novela také přináší povinnost pro mateřské školy, aby předávaly výsledky pedagogického diagnostikování a vyhodnocení poskytovaných podpůrných opatření do nástupní základní školy.
„Nemá smysl prodlužovat dítěti čas strávený v předškolním vzdělávání, pokud se zároveň neupře pozornost na jeho rozvoj. V mnoha případech je čas navíc v podstatě promrhaný. Dítě není ovoce, abychom jen pasivně čekali, kdy dozraje jeho čas k učení se. Učí se nové věci prakticky pořád, jen k tomu potřebuje mít podmínky,“ uvedla Kateřina Lánská, analytička EDUinu, tedy informačního centra o vzdělávání.
Rodiče si mohou pro své dítě vybrat jakoukoli školu, ale přednostní právo na přijetí mají ve školách spádových, tedy v místě trvalého pobytu dítěte. V případě, že pro ně kapacita zařízení nestačí, rozhoduje o přijetí losování.
Mezi jednotlivými oblastmi jsou samozřejmě velké rozdíly. Zatímco v Praze a okolí a v dalších větších městech byly v minulých letech problémy s kapacitou, na venkově často školy musí o školáky bojovat, zejména ty s prvním stupněm. Někteří rodiče, přestože bydlí na vesnici, přihlašují své děti do městských škol, což vede k nízkému počtu žáků na vesnických školách. V Praze zase některé městské části zpřísňují pravidla zápisů ověřováním trvalého bydliště, aby zabránily tzv. spádové turistice.
Zvláštní zápis pro ukrajinské děti
Letos mají školy možnost v nutných případech vyhlásit takzvaný zvláštní zápis k povinné školní docházce pro cizince s dočasnou ochranou, tedy pro děti ukrajinských uprchlíků a to v období od 1. června do 15. července.
Podle ministerstva školství však tento postup není ideální, protože znevýhodňuje děti s dočasnou ochranou ve srovnání s ostatními cizinci, kteří se zapisují společně s českými dětmi. Podle zástupkyně státního tajemníka na ministerstvu školství Martiny Běťákové tak Češi zahodí tři roky zdařilé integrace ukrajinských žáků. Dvojí zápisy podle ní potíže nevyřeší, problém se prý týká jen hlavního města.
„A v Praze v červnu volná místa na ukrajinské zápisy prostě nezbydou. A tak se ukrajinské děti do školy nedostanou. A budou na neoficiálních ‚čekacích listinách‘ nebo chodit do nějakých ukrajinských ‚rádoby-škol‘. Praha musí akceptovat, že je evropskou metropolí se vším všudy. Kvalita života, zaměstnanost, mzdy, ale i migrace k tomu zkrátka patří. Mnohá evropská hlavní města mají podíl dětí cizinců ve školách mnohem větší,“ uvedla.
Část základních škol v Praze přesto zvláštní termín zápisů pro děti z Ukrajiny uspořádá. Podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) jde o 16 škol, celkem jich městské části zřizují zhruba 200. Dvojí zápisy organizuje například většina škol v Praze 9, kde mají letos podíl ukrajinských žáků přes 15 procent. Podle jejího starosty Tomáše Portlíka (ODS) to ředitelům umožní rovnoměrně rozdělit do tříd děti, které nemluví česky, což povede k lepším podmínkám pro výuku všech školáků.
„Prostě nechci mít v jedné třídě osm až devět dětí, které neumí česky. To je hrozně nefér vůči všem,“ řekl Portlík. Integrace cizinců podle něj funguje lépe, pokud je jich ve třídě méně. „Praha 9, kdybyste ji počítali jako město, má třetí nejvyšší počet ukrajinských školáků,“ doplnil starosta.
Spravedlivé by podle něj bylo, aby si děti s odlišným mateřským jazykem rovnoměrně rozdělily všechny školy. „Klidně ať jezdí do školy tam, kde bude místo. Máme skvělou MHD i příměstskou dopravu. Měl by to být i zájem rodičů, aby jejich dítě bylo co nejlepší, aby se neseparovalo, aby se naučilo česky,“ řekl Portlík.
Pražský magistrát nedávno vytvořil pracovní skupinu, která připraví legislativní návrhy, které by pomohly situaci řešit. Její součástí jsou kromě politiků i zástupci neziskových organizací. Zastupitelé se také shodli na podpoře změny zákona, která by umožnila zavedení speciálního systému pro výuku dětí s odlišným mateřským jazykem.
