Letošní léto opět láme klimatické rekordy... foto: ČTK
Letošní léto opět láme klimatické rekordy nebo se k nim blíží. A mnozí lidé si kladou otázku, zda to není projevem nastupující klimatické změny ve střední Evropě. Odborníci však víceméně tvrdí, že se nic tak mimořádného neděje. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Letošní léto opět láme klimatické rekordy... foto: ČTK
Rekreanti se radují, jiní si zoufají. Hodně lidem přinášejí horka spíše nepříjemnosti. A nejen ze zdravotního hlediska. Pokračující tropické počasí a především dlouhotrvající dešťový deficit ničí pole i zahrádky prakticky po celé republice. Někteří pamětníci při pohledu na rozpukanou půdu vzpomínají na katastrofické sucho v roce 1947. Pro zemědělce jde vlastně o pokračování pohromy z loňského podzimu. Napřed kvůli přílišnému mokru nemohli leckde zasít ozimy, jinde museli na jaře ozimy kvůli mokru zaorat a nyní, jak uvádí tajemník Agrární komory Jan Záhorka, dorazilo zemědělce naopak sucho.
"Porosty zasychají, zrno má nízkou váhu, takže budou nízké výnosy. Někde se dokonce musí stahovat dobytek z pastvin, protože není kde se pást."
Dešťový deficit ničí pole i zahrádky... foto: ČTK
Nejvíce samozřejmě lidé dopřávají sluchu různým zprávám o měnícím se klimatu. Klimatolog Vít Květoň z Českého hydrometeorologického ústavu je ale opatrnější.
"Klimatická změna, zejména trvalá klimatická změna, se nedá poznat z výskytu jednoho extrému. Ta se dá poznat jedině studiem dlouhých časových řad. To, co je tady nyní, je prostě extrém, který je přirozenou součástí každé časové řady, čili i přirozenou součástí klimatu."
Koupaliště v Praze Podolí je v obležení, foto: ČTK
Takové extrémy, jako ten letošní, se vždy vyskytovaly. Loni zase přišly pro změnu povodně. Důležité je tedy zkoumat frekvenci výskytu různých jevů a to, zda se postupně mění nějaká střední hodnota z dlouhodobě řady, dlouhodobý průměr. A tady už existují jisté náznaky. Za posledních 45 let činí vzestup průměrné roční teploty tři desetiny stupně Celsia. Některé modelové scénáře předpokládají, že za třicet čtyřicet let by se průměrná teplota ve střední Evropě mohla zvýšit o dva až čtyři stupně. A co nás tedy v příštích letech nejspíše čeká?
"Předpokládá se větší rozkolísanost toho počasí. To znamená, že se budou častěji vyskytovat extrémy na obě strany, ať už přívalové srážky, povodně nebo sucha."
Otázka klimatických změn je ovšem velmi složitá, protože nesmírně složitý je samotný zkoumaný systém. Zatím se tedy zřejmě musíme spokojit s jedinou jasnou odpovědí. Je léto a k němu patří jak tropická vedra, tak třeba dlouhotrvající studené deštivé období.
