Země EU budou přistupovat rozdílně k zaměstnávání studentů
V našem seriálu, věnovaném různým aspektům vstupu ČR do Evropské unie, jsme už hovořili o tom, jaké možnosti budou mít zahraniční studenti u nás. Dnes se podíváme na možnosti českých studentů v zahraničí. Jak se ukazuje, určitým problémem by mohlo být tolik diskutované přechodné období týkající se volného pohybu osob. Jak se dotkne studentů, to je otázka pro Zdeňku Kuchyňovou.
Senátor Josef Zieleniec se domnívá, že sjednání přechodného období ve volném pohybu osob bylo selháním na obou stranách jednacího stolu. Brání totiž v pohybu mladé generaci. A právě nápravu současného stavu považuje za úkol Česka hned poté, co bude sedět u unijního stolu jako plnoprávný člen.
"To je první věc, do které bychom se měli pustit, aby ten nesmysl co nejdříve padnul, anebo abychom do něj alespoň nabourali patřičné díry. A jedna z klíčových je právě volný pohybu studentů po celé Evropě."
Ministerstvo školství koordinuje tři programy Sokrates, Leonardo a Mládež, pomocí nichž se studenti i učitelé mohou zapojit do výměny zkušeností. Jak uvádí Josef Vochozka, vedoucí programu Sokrates, studenti se po návratu velmi dobře uplatňují v zaměstnání a jsou úspěšní v různých konkurzech.
"Program Sokrates zahájil v roce 1997. My od té doby říkáme, že to byl rok, kdy naše školství vstoupilo do Evropské unie, protože oficiálním vstupem se tolik pro naše studenty nezmění. Česká republika od roku 1998, kdy vyjížděli první studenti do zahraničí, vyslala více než 10 tisíc studentů. Pokračujeme dál a v současné době je možné, že se dostaneme na objem 3,5 tisíce studentů v tomto školním roce."
Každý student dostává grant z Evropské unie a další peníze od českého státu. V průměru se jedná o částku 450 eur měsíčně, protože však studentů přibývá, částka se bude o 100 eur pravděpodobně snižovat. Tato částka však určitě nepokryje náklady studia, a proto je otázka zaměstnávání studentů velice důležitá.Největším pomocníkem českým studentům při hledání informací o studiu či práci v zahraničí je internet. Sběrem informací se zabývá i Klub mladých Evropanů. Impulsem se stal dotaz jednoho studenta, co vše má udělat, když si chce přivydělat v zahraničí. Neexistovala ucelená informace, a proto vznikl projekt Evropa v zorném poli studenta, který sumarizuje informace o práci a studiu v zahraničí zaměřené na středoškoláky. A to formou putovní výstavy, která je doprovázená diskusemi. Jak uvádí předseda klubu Roman Pavlík, nemělo by se diskutovat jen o připravenosti EU, ale také o tom, zda jsou připraveni čeští studenti a společnost.
"Já jsem měl možnost oslovit několik stovek studentů a zjistil jsem, že je jich hodně pasivních, nemají vůbec prostor obdržet nějaké informace o tom, jak vycestovat, kde je možné studovat, kde je možné pracovat. Tato informace v českém školství trochu chybí a ani samotní studenti nejsou připraveni. Jedna věc, která s tím ještě souvisí, ja také situace ve vedení škol. Přestože se třeba některý student dostane do zahraničí, tak jsou mu někdy házeny klacky pod nohy, kdy se vrátí z pobytu v zahraničí, kde si přivydělá, kde se naučí jazyku, nicméně musí třeba opakovat celý ročník. To znamená, že možná systém školství není k tomu příliš dobře nakloněn."
Jak dodal Roman Pavlík, tento příklad není pravidlem, ale stává se to. Kromě studia vyjíždí tisíce studentů každé léto také za prací. Jak podotýká generální ředitel GTS Travel Group Toni Brandi, kvůli omezením ze strany zemí Evropské unie mají studenti namířeno především mimo její hranice, zejména do Kanady, Jihoafrické republiky, Austrálie a Spojených států amerických.