Země z vesmíru. Lidé na výstavě vidí planetu očima satelitů
Země z vesmíru, tak se jmenuje unikátní expozice, která začala v pražském Planetáriu. Česko si výstavou připomíná už 17 let v Evropské kosmické agentuře. Díky interaktivním mapám a velkoformátovému glóbu živoucí planety si můžou návštěvníci sami prozkoumat naši planetu očima družic.
Mohou tak vidět planetu takovou, jakou ji vidí satelity. Ty jsou podle Michaela Bootha z Evropské kosmické agentury ohromující tím, co dokážou. Obíhají ve výšce 700 až 800 kilometrů nad Zemí, a umí s velkou přesností měřit například i teplotu mořské hladiny. Dokážou zaznamenat i pokles nebo pohyb zemského povrchu - radar na těchto satelitech umí rozpoznat drobné změny v řádu milimetrů a sledovat, jak se půda posouvá nebo deformuje.
Tuto expozici bylo dosud možné podle Michaela Bootha navštívit pouze v Itálii, Nizozemsku a Francii.
"Tahle instalace je opravdu výjimečná, protože jde o jednu z prvních, která se nachází mimo naše centra ESA a navíc tak daleko, takže jsme velmi rádi, že ji máme tady v Planetáriu."
Česká republika se stala členem ESA 12. listopadu 2008. Od té doby se do evropských vesmírných aktivit zapojily desítky českých firem, univerzit i výzkumných institucí. Díky členství v ESA mají české subjekty přístup k mezinárodním vědeckým misím, technologiím a zakázkám.
Data z družic ukazují chování naší planety
Jan Spratek z pražského Planetária ukazuje ve foyer obrovský globus, kde se zobrazují data z družic a ukazují globální chování naší planety.
"Tady vidíme, že to jsou data pořízená ze satelitu Copernicus Sentinel 1, to je radarová družice, která dokáže velmi dobře rozpoznat, kde jsou budovy a kde jsou objekty přírodních útvarů. V tomto případě vidíme krásně odhalená sídla a nejenom sídla, ale třeba stavby jako silnice, které člověk postavil."
Podstatou je odraz od povrchu. Jinou barvu tak mají vodní plochy, jinou města. Satelit ukazuje reliéf povrchu.
"Teď zrovna vidíme úžasný efekt, který mi vždycky vyrazí dech, když se nám ukazuje východ slunce, jak ta plasticita je umocněna s velmi přesným videomappingem."
Data ukazují, jak na severní Moravu přišla bouře Boris
Klíčovým prvkem expozice je velkoformátový Touchtable, který umožňuje návštěvníkům prozkoumávat družicové snímky Země v reálném čase a nahlédnout tak na naši planetu z perspektivy kosmických misí ESA.
"Vyberu si například bouři Boris, to je ta bouře, co minulý rok zdecimovala severní Moravu, můžeme se podívat, jak satelity viděly to, jak se bouře šířila, jak dokázaly radarové satelity pozorovat, kde se voda vylila," vysvětluje Jan Spratek.
Návštěvníci pražského planetária se u expozice seznámí s tím, jak družicová pozorování pomáhají sledovat změny klimatu, rozvoj měst, stav vegetace nebo kvalitu ovzduší. Díky interaktivním instalacím, digitálním mapám i velkoformátovému glóbu „živoucí planety" si mohou sami vyzkoušet práci s daty, která běžně využívají vědci a odborníci z ESA.
Pražské planetárium se letos otevřelo po dvouleté rekonstrukci. Jeho kopule z digitálních led panelů je první svého druhu v Evropě a zároveň největší na světě. Má průměr 22 metrů a obraz zajišťuje přibližně 45 milionů diod na více než 12.000 speciálních panelech.
