Zemřel politik, ekonomický reformátor a malíř Ota Šik

Ota Šik, foto: ČTK

V neděli ráno zemřel ve švýcarském Sankt Gallen ve věku nedožitých 85 let Ota Šik. Ohlédnutí za tímto českým ekonomem a politikem Pražského jara, jakož i polistopadovým autorem hospodářského konceptu tzv. třetí cesty, jsme připravili za pomoci pamětníků a rozhlasových dokumentů.

Ota Šik,  foto: ČTK
Připomeňme jeho život několika daty: Narodil se 11. září 1919 v Plzni. Jako nezaměstnaný vstoupil v roce 1940 do ilegální KSČ. Po zatčení v roce 1941 byl až do konce války vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Hned po válce se stal pracovníkem aparátu KSČ - a roku 1962 členem ÚV KSČ. Od roku 1961 ředitelem Ekonomického ústavu ČSAV. Měl tedy k dispozici všechny informace a možnosti ke studiu československé ekonomiky, která se ocitala v úpadku právě v důsledku těch teorií, které v 50. letech vyznával. Mezitím ovšem změnil názory a v čele mnoha československých ekonomů navrhl reformní program založený především na spojení plánu a tržních mechanismů. Program byl přijat na zasedání ÚV KSČ v lednu 1965.

(potlesk) "K této velké změně ve vývoji společnosti, kterou můžeme souhrnně nazvat pokusem u skutečnou demokratizaci socialismu, bylo, jak dobře víte, zapotřebí překonat odpor nesmírně zakořeněných dogmatických představ a konzervativních sil, které ovládaly nejdůležitější mocenské orgány a prostředky a využívaly velmi umně všechny formy nedemokratického potlačování a umlčování progresivních idejí a snah. Nebylo to lehké zvítězit nad těmito silami a boj není ještě definitivně dobojován," prohlásil Ota Šik před studenty právnické fakulty v Praze v březnu 1968. Po sovětské srpnové okupaci, která dala jeho obavám za pravdu, byl Ota Šik jedním z prvních, kdo musel odejít, a to nejen z mocenských funkcí ale i ze země.

Od roku 1970 působil jako pedagog v Basileji a Manchesteru a později jako profesor ekonomie na Vysoké škole hospodářských a sociálních věd v Sankt Gallenu ve Švýcarsku. Po listopadu 89 byl přizván tehdejším místopředsedou federální vlády Valtrem Komárkem k diskusím o ekonomických reformách. Mezi stoupenci pozvolných liberálních reforem na jedné straně a terapie šokem na straně druhé zastával Šik střední, tzv. třetí cestu. Hovoří Valtr Komárek:

"Šik zastával mezi oběma skupinami jakousi zlatou střední cestu, takže byl pro okamžitou liberalizaci cen, ale zároveň pro pomalejší liberalizaci zahraničního obchodu, opatrnější postup s kurzem a daleko pomalejší privatizaci. Za tuto pozici on nasazoval svoji autoritu, zúčastnil se diskusí, velmi seriózně a pohotově argumentoval a bylo jasné, že je veden naprosto nestranným, nestranickým a nezištným zájmem o prospěch republiky. Cítil se stále jako velký patriot, otec české ekonomické reformy s obrovskou satisfakcí, že došlo k tomuto obratu, o němž dlouhá léta snil."

To že nakonec přece jen zůstal ve Švýcarsku souvisí to, myslíte, s tím, že jeho názory nebyly vyslyšeny?

"Já myslím, že to s tím souvisí. Ty faktory byly asi tři: jednak Šikův věk, on už před těmi 15 lety překročil sedmdesátku, ale ještě se cítil plný energie. Nicméně v Sankt Gallenu měl jistotu, tady nepřišla žádná jednoznačná vstřícná nabídka, která by odpovídala jeho představě, a já myslím i jeho znalostem a postavení, a současně on skutečně jako stoupenec liberální ekonomie v kombinaci se sociálním státem nesouhlasil s prudkým nástupem té šokové terapie a jednostranným (podle jeho názoru) zaměřením reforem proti chudším vrstvám obyvatelstva. Takže zůstal rezervovaný na svém základě v Sankt Gallenu - tady pro něj bylo vše neznámé a v rozporu s jeho koncepčními představami."

V 90. letech se ve Švýcarsku Ota šik věnoval se své zálibě - malování obrazů. V letech 1994 a 1999 je představily v Praze dvě retrospektivní výstavy.