Ztracený obraz z olomoucké kaple ležel na půdě v severomoravské vesnici

Starobylá radnice v Olomouci ukrývá kapli sv. Jeronýma, která byla dlouhá desetiletí pro veřejnost uzavřena. Turisté se do ní mohli znovu podívat až v roce 2008.

Foto: Zdeňka Kuchyňová

Kaple je jednou z nejstarších částí radnice. Dokončena byla v roce 1488, uvedl průvodce Roman Smutný. Letopočet nade dveřmi je namalovaný přímo na omítce.

"Je namalován ještě gotickými číslicemi v tehdejším stylu. Kaple je zajímavá i tím, že je zde použitá tzv. kroužená klenba. V té době to byla velká novinka a jezdili se sem na ni dívat kameničtí mistři z ostatních měst a zemí a inspirovali se touto klenbou, která byla novou alternativou ke klasické síťové klenbě, kterou máme nad námi, a vyplňuje dvě třetiny zdejšího stropu. Ve dvou rozích se na sebe dívají dvě hlavy. Muž s plnovousem by měl být stavební mistr, jehož jméno dodnes není jasné. Kronikáři se přou, kdo to mohl být. Naproti se na tohoto muže dívá postava jinocha, který plnovous postrádá. To by měl být podle dobových pramenů jeho hlavní asistent, který mu tady se stavbou pomáhal."

Foto: Zdeňka Kuchyňová

Pozoruhodné na kapli je, že nikde na stěnách nenajdete úhel 90 stupňů. Kopíruje tak nepravidelný tvar radniční budovy a i celého Horního náměstí v Olomouci. Je zajímavá i svou výzdobou.

"V okně vidíme podobiznu Rudolfa I. Habsburského a pod ním sochu vyřezanou z lipového dřeva. To je sv. Jeroným, patron všech učenců, proto drží v ruce otevřenou knihu jako symbol vzdělanosti. Na stěnách máme obrazy výjevů inspirovaných biblickými příběhy. Vidíme Jana Nepomuckého a tzv. apokalyptickou Madonu. To je výjev, kdy se blíží konec světa. Madona je zahalena kouřem a mlhou, která vychází z otevírajících se sopek a hor. Je to jakási snová vize té blížící se apokalypsy."

V Olomouci se odehrálo předání vlády na rakouském trůně

Foto: Zdeňka Kuchyňová

V kapli kdysi visel i dlouho nezvěstný obraz, jehož námětem bylo předání vlády na rakouském trůně, tedy abdikace císaře Ferdinanda V. a nástup Františka Josefa I., což se odehrálo roku 1848 v Olomouci. Obraz tu prokazatelně byl ještě na konci roku 1942. Když se po válce přistoupilo k záchraně fresek, už byl ztracený.

Jak uvádí PhDr. Martin Kučera ve Zprávách Olomoucké arcidiecéze, srolované a poškozené plátno bylo objeveno teprve před deseti lety na půdě domu jedné severomoravské vesnice. Plátno zakoupila opavská radnice, aniž tušila, jaká je jeho historie. Pak zasáhla náhoda. V roce 2014 přijel do Arcibiskupského paláce bývalý opavský primátor Zdeněk Jirásek, profesí historik a zmínil se o tom, že jeho kancelář zdobí obraz se scénou císařské abdikace. Že se pravděpodobně jedná o nezvěstný originál z Olomouce, se podařilo zjistit až po porovnání zaslané fotografie s dobovým snímkem z 20. let minulého století.

A ještě jedna freska, která byla v kapli, má zajímavý námět.

Foto: Zdeňka Kuchyňová

"Nade dveřmi vidíme největší nástěnný obraz v této kapli a to je výjev posledního soudu. V pravém dolním rohu vidíme peklo. Šlehají z něj červené plameny a vybíhají čerti. Jeden z nich drží v pravé ruce palcát, husitskou ostnatou zbraň. To má konkrétní symboliku. Olomouc bývala vždycky katolickým městem, katolickou baštou na Moravě. Už v roce 1063 zde bylo založeno biskupství, které bylo později povýšeno na arcibiskupství. V době, kdy se stavěla kaple, ještě doznívaly husitské války. Stavitelé chtěli dát najevo, že Olomouc je jednoznačně na straně katolíků a husity odsuzuje jakožto kacíře do pekla. Proto sem umístili i jejich symbolickou zbraň."

Jak dodal průvodce Roman Smutný, mše se v kapli nekonají, pouze jedna jediná a to vždycky na začátku roku. Tzv. Tříkrálová nebo novoroční mše, kdy se žehná chodu města.