Alois Eliáš otrávil pronacistické novináře

Premiér Alois Eliáš v roce 1941 otrávil několik pronacistických českých novinářů. Sám ve známém pražském lahůdkářství koupil chlebíčky, nechal do nich vpravit jed a novinářům je nabídl. Čin Aloise Eliáše po letech bádání odhalili historikové Jaroslav Čvančara a Jan B. Uhlíř. Jak to tehdy bylo? O to se zajímala Martina Lustigová.

V úvodu je potřeba připomenout, že Alois Eliáš, přestože stál od dubna 1939 v čele protektorátní vlády, spolupracoval s protinacistickým odbojem. Německým okupantům se v době války podařilo do vedoucích pozic v různých novinách dosadit novináře, kteří sympatizovali s nacistickým režimem. V září 1941 si některé z nich Alois Eliáš pozval na Úřad vlády.

"Ale už byl domluven se svým urologem, že se pokusí je nějakým způsobem zlikvidovat. Eliáš sám přinesl na setkání s těmi novináři pět otrávených chlebíčků. V každém z těch chlebíčků byl dávkovaný jed,"říká v rozhovoru pro Radio Praha historik Jan B. Uhlíř.

Identita lékaře, který Eliášovi pomáhal, zůstává zatím - na přání jeho rodiny - zahalena tajemstvím. Spolu s Eliášem použili tři typy jedů:

"Za prvé zcela nejnebezpečnější botulotoxin, neboli takzvaný klobásový jed. Potom šlo o bakterie tyfu a bakterie TBC, čili tuberkulózy. Což do jisté míry vysvětluje, proč ti postižení reagovali poněkud jinak, proč jejich symptomy byly jiné a proč nakonec vlastně zemřel pouze jeden."

Tím, kdo zemřel, byl šéfredaktor Českého slova Karel Lažnovský. Historik Uhlíř jej označil za prototyp aktivistického novináře, který byl pro Němce skutečným partnerem.

"Z těch dalších, kteří onemocněli, to byli například Jaroslav Křemen nebo Emanuel Vajtauer. Což byli lidé téměř dosahující ´kvalit´ Karla Lažnovského."

Jaké riziko Eliáš vlastně podstoupil, když se rozhodl otrávit přední pronacistické novináře?

Reinhard Heydrich (vlevo) a K. H. Frank

"Já bych to viděl ve dvou rovinách. Za prvé byla nebezpečná manipulace s těmi intoxikovanými chlebíčky. V podstatě není úplně jasné, proč se sám Eliáš nenakazil. On přinesl chlebíčky, které byly v pořádku, do ordinace, tam byly intoxikovány a zase je odnesl zpátky na úřad předsednictva vlády. Druhá věc je, že pakliže by nevolnost nebo nemoc těch aktivistických novinářů vypukla příliš brzy, tak by to samozřejmě bylo s Eliášem spojováno. Ono to s ním samozřejmě bylo spojováno poté, co nastoupil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. K otravě došlo 18. září 1941 a Heydrich oficiálně nastoupil 28. září, čili deset dní poté. Den předtím již byl Eliáš zatčen. Nebyl zatčen v souvislosti s touto otravou, byl zatčen za úplně jiné věci, protože od začátku, co byl ve funkci, spolupracoval s domácím odbojem a domácí odboj nějakým způsobem spoluvytvářel. Na druhou stranu byl poté v rámci vyšetřovací vazby tázán i na tuto problematiku. Ale vzhledem ke skutečnosti, že dokázal nejmenovat, lékař, který s ním spolupracoval, sice vyšetřován byl, ale nebyl postižen."

Podle historiků Čvančary a Uhlíře chtěl Eliáš otrávit také státního tajemníka K. H. Franka. Eliáš s lékařem hodlali využít Frankovy záliby v jezdectví a chtěli ho nakazit tehdy smrtelnou koňskou nemocí vozhřivkou. Plán ale překazila náhlá změna trenéra v jízdě na koni.