Americké bombardéry nad Československem
Spojenečtí letci bombardovali strategické cíle v českých městech během druhé světové války. Jak na tyto mise vzpomínají veteráni, co pro ně znamenaly a jak je hodnotí dnes? Po odpovědích na tyto otázky pátral historik Jiří Klůc.
Obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava mohli od roku 1944 stále častěji spatřovat na obloze spojenecké bombardéry – americké ve dne, britské převážně v noci. Na území Československa se nacházely strategické cíle, jejichž vyřazení z provozu bylo nezbytné pro dosažení spojeneckého vítězství ve druhé světové válce. Ačkoliv pozdější komunistická propaganda zveličovala civilní ztráty a zpochybňovala smysl těchto operací, nálety byly klíčové pro narušení válečného průmyslu (zbrojní továrny) i kritické infrastruktury (železnice, mosty, nádraží, rafinérie). Přesto česká a slovenská města nebyla zničena v takové míře jako například německá či rakouská.
Strategické cíle bombardování
Území protektorátu se postupně dostalo do dosahu amerických bombardérů, které nejčastěji útočily na rafinérie v Záluží u Mostu, Kolíně, Pardubicích a Kralupech nad Vltavou. Terčem náletů byl i průmyslový region Ostravska, Škodovy závody v Plzni, nádraží a další strategické objekty v Českých Budějovicích či Ústí nad Labem. Bombardovány byly také Brno a Praha, která se stala cílem útoků celkem třikrát: v listopadu 1944, únoru 1945 a březnu 1945. Nálety zasáhly také slovenská města, zejména Bratislavu a důležitý železniční uzel v Nových Zámcích.
Spojenecké základny a vzdušné operace
Spojenecké bombardéry startovaly jak ze západních základen ve Velké Británii, tak z jihu, z italských letišť. Právě z Itálie vzlétla 25. března 1945 k náletu na Prahu i letadla 781. bombardovací perutě 465. bombardovací skupiny, jejímž příslušníkem byl dnes stoletý veterán Keith Lancester. Se svou perutí se zúčastnil například náletů na Bratislavu či Nové Zámky.
Keith Lancester – veterán bombardovacích misí
Lancestera jsem objevil vlastně náhodou při pátrání po veteránech ve státě Georgia v roce 2024. Překvapilo mě, že i ve svých sto letech je stále soběstačný a bez problémů řídí. Do armády vstoupil dobrovolně v květnu 1943, když mu bylo 18 let. Po dlouhém a náročném výcviku se stal členem posádky bombardéru B-24J Liberator. Právě s těmito letouny bombardovali Američané nacisty kontrolovaná území z Itálie. Mimochodem, Liberatory používali i českoslovenští letci působící v 311. bombardovací peruti RAF na britských ostrovech.
Kritické momenty misí
Keith Lancester na své válečné zážitky vzpomíná s odstupem jako na dobrodružství. Dvakrát však jeho mise skončila dramaticky – jeho letoun byl zasažen nepřátelskou palbou a celá posádka musela vyskočit na padácích. Se štěstím se jim podařilo dostat na spojenecké území a pokračovat v dalších misích. 781. peruť se zaměřovala zejména na bombardovací operace nad Německem, Rakouskem, Itálií a Jugoslávií. Ve veteránových záznamech se dochovaly údaje o čtyřech náletech, jichž se peruť zúčastnila: 6. prosince 1944 na Bratislavu, 14. března 1945 na Nové Zámky (tehdy součást Maďarska, dnes Slovenska), 25. března 1945 na Prahu (zejména letiště Letňany) a 26. března 1945 opět na Bratislavu.
Roger Charbonneau – poslední veterán náletu na Karlovy Vary
V americkém státě Iowa donedávna žil pravděpodobně poslední veterán náletu na Karlovy Vary Roger Charbonneau. Jeho příběh se mi podařilo zaznamenat v červenci 2024 náhodou – při návštěvě domova pro seniory, kde jsem hledal jiného veterána. Personál mě však upozornil právě na něj. Charbonneau létal jako zadní střelec na bombardérech B-17G v rámci 563. bombardovací perutě 388. bombardovací skupiny 8. letecké armády.
Je také nutné připomenout, že bombardování civilních oblastí neprováděli pouze západní Spojenci, ale i Sověti. Tragickým příkladem je sovětský nálet na Mladou Boleslav, který se odehrál až po německé kapitulaci a skončení druhé světové války v Evropě.
Související
-
10 neuvěřitelných příběhů 2. světové války
Historik Jiří Klůc zaznamenal osudy vojáků, zajatců, obyčejných lidí, které do dnešních dnů nebyly známy. Každý z příběhů nám přibližuje lidskost a odvahu v těžkých dobách.
-
Cesta ke svobodě: 80 let od konce 2. světové války
V seriálu se postupně vrátíme do dramatických dnů druhé světové války a připomeneme si klíčové události, které vedly k osvobození naší země.
