Poslední z Rudých ďáblů: Neznámý příběh Antonína Fajkuse, českého pilota v Pacifiku
Antonín Fajkus sloužil v řadách legendární 40. stíhací perutě amerického letectva zvané Red Devils, Rudí ďáblové. Příběh pilota s českými kořeny, který bojoval za druhé světové války proti Japoncům v Pacifiku, byl donedávna neznámý.
Za to, že se česká veřejnost dozvěděla o jeho hrdinství a válečných zkušenostech, vděčíme Jiřímu Klucovi, mladému historikovi, který na pana Fajkuse narazil víceméně náhodou. Jak k tomu došlo?
Narazil jsem na něj vlastně náhodou, když jsem si hledal ubytování v Chicagu u krajanů. Oslovil jsem přes sociální sítě několik lidí, ozval se mi jeden pán, a jak jsme bavili o tom, co dělám, tak se zmínil, že má známou, která má dědečka, kterému je 100 let, mluví česky a nemá si s kým česky povídat. A tak jako na konci meziřádky se zmínil, že je i stíhacím pilotem a že by byl moc rád za návštěvu. A tak se začal psát příběh, který mě naprosto šokoval, o kterém nikdo nevěděl a který nám přinesl posledního žijícího českého, nebo stíhacího pilota za druhé světové války narozeného v Československu.
Pan Fajkus se narodil ve vesnici Lipov na Jižní Moravě. Jak došlo k tomu, že bojoval v řadách americké armády v Pacifiku?
Ve 20. letech se jeho otec vydal za prací do Ameriky, kam odcházelo hodně krajanů a on se usadil v Chicagu. Nejdřív tedy jenom otec jako hlava rodiny a poté za ním přijela manželka a dva synové, včetně pana Fajkuse. A jeli žít „American dream“. Bylo to tedy emigrace čistě z ekonomických důvodů za lepším životem za prací. A v době, kdy vypukla druhá světová válka, byl pan Fajkus stále československým občanem, ale tím, že sloužil jako dobrovolník v americké armádě, získal automaticky i to americké. Takže ho dostal až v roce 1940-1941 a pak se tedy stal vojákem americké armády u letectva, kam se chtěl dobrovolně přihlásit a byl přijat. Absolvoval pilotní výcvik a potom se stal pilotem stíhačky.
Antonín Fajkus nalétal 190 operačních letů a přes 500 bojových hodin. Můžete nám jen ve zkratce přiblížit ten jeho válečný příběh?
Antonín Fajkus se dostal do Pacifiku, a to číslo operačních letů, které nalétal klobouk dolů, protože to je opravdu hodně. Byl tam dva roky a účastnil se bojů v nepředstavitelně těžkých podmínkách v tropech Nové Guineji, Filipín a nejenom to, že nalétal ty operační lety, on měl i nějaké úspěchy, sestřelil nepřátelské letadlo, byl vyznamenán šestkrát leteckou medailí Spojených států, a to jsou věci, které jsou celkem neobvyklé. Neříkám, že vzácné, ale neobvyklé.
101 pozdravů pro veterána
Pan Fajkus nedávno v prosinci 2024 oslavil 101. narozeniny. Vy jste při této příležitosti inicioval výzvu 101 přání. Oč konkrétně šlo a kolik lidí na tu výzvu zareagovalo?
Momentálně mám 400 přání. Já už jsem podobný projekt dělal minulý rok, kdy jsem inicioval něco podobného pro českého veterána Ervína Hojdu v Anglii a mělo to neuvěřitelný úspěch a neuvěřitelnou odezvu lidí, kteří posílali přání a 105 letému to udělalo obrovskou radost. Řekl, že tyhle momenty nezapomene do konce svého života a plakal přitom a bylo to něco naprosto dojemného. Určitě to má smysl dělat, takže jsem se rozhodl něco podobného zopakovat. Nyní 101 přání pro pana Antonína Fajkuse. Těch přání je nakonec daleko víc, i od některých významných osobností, takže si budu muset připlatit za kufr do Spojených států. A jsem za to strašně vděčný. On sám nic netuší. Navíc nedostane jenom přání, ale i knížku o něm. Je tam i sokolské ocenění. Vezu mu hrst hlíny přímo z okolí domu v Lipově, kde se narodil, protože ten dům už nestojí. To mi pomohli zařídit místní lidé. Takže těch překvapení je strašně moc. A těším se na jeho reakci a doufám, že to všechno dobře dopadne. Nemůžu se prostě dočkat.
Už jste tak trošku naznačil, že jste inicioval i další sbírku na vydání pamětí Antonína Fajkuse. Takže se to povedlo?
Teďka jsem si ji před půl hodinou přivezl z tiskárny. První kusy. Takže už je napsaná. Cílem bylo jí odvést do Ameriky, aby ji pan Fajkus dostal při narozeninové oslavě jako překvapení, což se povede. Pracoval jsem na tom víc než půl roku. Kromě toho, že jsem pracoval s archivním materiálem, bylo štěstí, že pan Fajkus někdy už před 20 lety sepsal své vzpomínky pro syna a pro vnuka. Takže kniha vychází z jeho rukopisu, archivních materiálů, mého rozhovoru s ním, i starších fotografií. Podařilo se mi to celé dát dohromady. A ty jeho paměti tedy vycházejí pod názvem Čech od rudých ďáblů.
Takže ty paměti vycházejí v češtině?
Vycházejí v češtině. Byl bych moc rád, kdyby se je podařilo vydat i v angličtině. Myslím si, že by si zasluhovalo vydat i nějakou rozšířenou verzi a pracovat na tom daleko víc, protože tam je opravdu plno neprobádaného. Takže doufám, že vyjde i něco dalšího.
Rozhovor vyjde v době, kdy už budete ve Spojených státech, tak předejte panu Fajkusovi přání i od nás, že mu přejeme hodně zdraví.
Děkuji, vyřídím.
Související
-
Cesta ke svobodě: 80 let od konce 2. světové války
V seriálu se postupně vrátíme do dramatických dnů druhé světové války a připomeneme si klíčové události, které vedly k osvobození naší země.
