Bedřich Smetana: Vltava

Existují-li některá díla v oblasti českého kulturního života, která by ideálně znázorňovala a symbolizovala naší identitu bez velkého patosu a nacionalismu, pak mezi těchto několik málo děl určitě patří Má vlast.

Partitura Vltavy, zdroj: archiv Národního muzea, CC BY-NC-ND 4.0

Vznikla v letech 1874-79. Samotnou Vltavu složil Bedřich Smetana za pouhé tři týdny, i když za velmi pohnutých okolností. Už na konci rukopisu Vltavy například můžeme číst Smetanovu poznámku dosti drasticky znějící: Jsa úplně hluchým! Přesto se mu podařilo vytvořit partituru nejvyšších kvalit, která provází všední i mimořádné dny naší země v dobách dobrých i zlých vlastně až dodnes.

Svatojánské proudy, zdroj: archiv Honzy a Blanky Reichardtových

V pořadí druhá báseň cyklu hudebně zobrazuje tok nejznámější české řeky od jejích pramenů při její cestě lesy, kde probíhá právě lesní hon, vesnicí s typickou českou svatbou, noční přírodou s východem měsíce, v jehož svitu se rýsují siluety starých českých hradů s dramatickou epizodou dnes už neexistujících Svatojánských proudů a vrcholící setkáním se starobylým Vyšehradem a hlavním městem Prahou, odkud již cesta vede k nedalekému soutoku s řekou Labe.

Bedřich Smetana na obraze od Josefa Matthausera|Foto: Národní muzeum, CC BY 4.0 DEED

Inspirace pro izraelskou hymnu? 

Podle některých je jedna z hlavních melodií transponovanou lidovou písní Kočka leze dírou do mollové tóniny. Ve Švédsku, kde spisovatel po nějakou dobu působil, jsou naopak přesvědčeni, že Bedřich Smetana vycházel ze švédské lidové tvorby. Zmíněný lidový motiv z Vltavy také údajně inspiroval Samuela Cohena při kompozici izraelské hymny Hatikvah. Skladbu použili tvůrci amerického filmu Strom života z roku 2011. Dlouhé roky vítaly tóny z Vltavy návštěvníky Prahy na palubách Českých aerolinií.

Mohlo by se zdát, že jde o poněkud ohranou skladbu, to by byl ovšem omyl, protože Vltava patří ke skladbám, které nikdy nezevšední.