Budou učitelé stávkovat?

Markéta Vondráčková a František Dobšík, foto: ČTK
0:00
/
0:00

V Praze se 17. listopadu sešla asi tisícovka školských odborářů, kteří jsou dlouhodobě nespokojeni se situací ve školství. Účastníci sobotního shromáždění ve svém prohlášení požadují navýšení státního rozpočtu, kapitoly školství na rok 2008 o 3 miliardy Kč, z toho půl miliardy Kč na učebnice, učební pomůcky, vzdělávání pedagogických pracovníků a zbylé 2,5 miliardy korun na platy všech zaměstnanců regionálního školství. Pokud nebude jejich požadavkům vyhověno, vyzývají všechny zaměstnance škol a školských zařízení, aby 4. prosince vyhlásili stávku.

Markéta Vondráčková a František Dobšík, foto: ČTK
Stávka, podle ministerstva školství, není za současné situace rozumným řešením, nicméně odbory a učitelé na ni mají právo. Ministerstvo dle svého prohlášení při jednáních o rozpočtu učinilo maximum a nyní už je rozhodnutí na poslancích.

Dlouhodobým problémem školského sektoru jsou platy, ty jsou také často důvodem, proč z něj kvalifikovaní učitelé odcházejí. Peníze, které na ně odboráři požadují, by ale podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka byly pouze doplněním, aby pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům vhledem k inflaci nepoklesly reálné mzdy.

Další věc, která učitelům vadí, je nedostatek peněz na jejich další vzdělávání, veřejnost často nechápe, proč je další vzdělávání pro pedagogy tak důležité, aby kvůli nedostatku peněz na něj hodlali stávkovat. Důvody, které k tomu učitele vedou objasnila místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Vondráčková.

"Pokud chce učitel přenášet něco na děti, tak se musí dále vzdělávat, musí mít více informací např. o novinkách, protože doba jde dál. Ještě k tomu tady máme kurikulární reformu, kde je jiný přístup k dětem, jiné formy učení a na to se kantoři musí samozřejmě také připravit."

Markéta Vondráčková také upozorňuje, že další vzdělávání učitelů přímo ukládá zákon o pedagogických pracovnících.

O nespokojenosti učitelů se hovoří už dlouho, většinou však jejich protesty nebyly nijak razantní a vyzněly do ztracena. Tentokrát je však prý situace jiná.

"Ta situace je už tak kritická, že i kantoři a hlavně ředitelé, kteří se většinou do těchto protestů nezapojovali, teď volají, že se opravdu zapojí, protože tam je na nich ta zodpovědnost. A jestliže ve škole peníze nebudou, tak se samozřejmě veškerá nevole obrátí proti ředitelům. Prvně jsme si udělali průzkum nálady, jaká je ve školách, a z dotazníků, které se nám vrátily, vyplývá, že 80% je pro jednodenní stávku."

Kolik škol a učitelů se nakonec do stávky zapojí bude jasné až na začátku prosince. Ve zmiňované anketě mezi pedagogy byl také dotaz, jaké důvody je vedou se do stávky nezapojit. Podle Markéty Vondráčkové je to často strach o místo. Učitelé se bojí ředitele či zřizovatele školy.

"Jenomže na druhou stranu, jestliže se učitelé bojí a nemají žádnou sebedůvěru a nejsou hrdí, tak potom mě zaráží, jak mohou v dětech, které vychovávají, tyto vlastnosti pěstovat, když je sami nemají. Oni jsou rozzlobení, nadávají po sborovnách, ale nic pro to neumí udělat."

Na závěr se nabízí otázka, proč učitelé vůbec ještě ve školství zůstávají, pokud jim situace v něm tak vadí. Často je to proto, že sehnat v místě bydliště práci není v některých regionech jednoduché. Někteří zase řeknou, že je k učitelskému povolání přiměly dva důvody: červenec a srpen. Většinou prý ale zůstávají proto, že své povolání mají prostě rádi.