Byl premiérem, řídil Sněmovnu a desátým rokem je prezidentem. Miloš Zeman odchází do politického důchodu
Miloš Zeman patří spolu se svými předchůdci Václavem Havlem a Václavem Klausem k trojici nejvýraznějších polistopadových politiků. Devět let vedl ČSSD, která se tehdy vypracovala v jednu z nejsilnějších tuzemských stran, řídil Sněmovnu i vládu a nyní je od roku 2013 druhé funkční období českým prezidentem.
Zemanovo působení na politické scéně budí pozornost, v médiích často rezonují jeho nejrůznější výroky, postoje či spory. V poslední době byl v centru pozornosti jeho zdravotní stav. Loni 28. září oslavil 78. narozeniny.
V přímé volbě porazil Schwarzenberga a Drahoše
Zemanovy předchůdce Václava Havla a Václava Klause volil parlament. Cesta k přímé volbě prezidenta začala po volbách do Poslanecké sněmovny v květnu 2010. Ve volebních programech ji měly všechy politické strany. Sněmovna změnu Ústavy schválila v roce 2012. Podepsal ji tehdejší prezident Václav Klaus, který o rok dříve označil přímou volbu hlavy státu za "populistický nesmysl, který se strašlivě vymstí".
Poprvé se prezident volil v přímé volbě v lednu 2013. Ve druhém kole se utkali tehdejší předseda TOP a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman. Další prezidentské volby byly v roce 2018, kdy se stal Zemanovým soupeřem dnešní senátor Jiří Drahoš. Průběh volby tehdy narušil incident ve volební místnosti, kde hlasoval Zeman. Ukrajinská přívrženkyně hnutí Femen zde přiběhla polonahá a s hanlivým nápisem na těle k prezidentovi.
Zeman má své obdivovatele i zapřisáhlé odpůrce
Svůj první mandát zahájil Miloš Zeman projevem, ve kterém uvedl, že chce jako prezident bojovat s kmotrovskými mafiemi, proti neonacistům a podstatné části médií, která se podle něho zaměřuje na "vymývání mozků". Druhé funkční období zahájil v březnu 2018 projevem, při kterém opět ostře zaútočil na některá média či na podnikatele Zdeňka Bakalu. "Některé komentátory jsem označoval jako póvl nebo hnůj, přičemž se zde musím omluvit hnoji, který je koneckonců výživnou látkou," uvedl již dříve ve své knize Jak jsem se mýlil v politice (2005).
Zeman jako prezident podle politologů rozdělil společnost. Má řadu obdivovatelů, ale i odpůrců. Během výkonu funkce prezidenta byl kritizován například za řadu kontroverzních výroků včetně vulgarit, za výběr spolupracovníků, za snahy trestat své kritiky, za přílišnou náklonnost k režimům v Číně a Rusku. Kritizován byl i za to, že - jak sám řekl - "používá Ústavu České republiky tvůrčím způsobem".
"Jezevec z Vysočiny" se do politiky znovu vrátil
Premiérem byl Zeman do roku 2002. Po odchodu do důchodu se pravidelně spekulovalo o jeho návratu do politiky. Dění často komentoval ze své chalupy na Vysočině, proto se mu od novinářů dostalo přezdívky "jezevec z Vysočiny". Přijížděli sem za ním straničtí kolegové. Zeman žil převážně ve venkovském bytě v Novém Veselí na Žďársku, manželka s dcerou pak v Praze. Z jeho dovolených si lidé pamatují projížďky na žlutém člunu po místním rybníku.
O prezidentský úřad se neúspěšně ucházel už v roce 2003. Tehdy pro něj nehlasovali ani všichni poslanci a senátoři jeho ČSSD, přičemž Zeman je označil za zrádce. Své členství ve straně ukončil v roce 2007 po konfliktu s tehdejším šéfem Jiřím Paroubkem. Vtáhnout Zemana zpět do politiky si dalo za úkol v roce 2008 sdružení Přátelé Miloše Zemana, za jehož vznikem stál lobbista Miroslav Šlouf.
Anexi Krymu označil za hotovou věc. Postoj po ruské agresi změnil
"Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru. ... Šílence je zapotřebí izolovat.," řekl Miloš Zeman po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února. V roce 2017 ale při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil ruskou anexi Krymu z roku 2014 za "fait accompli", tedy za hotovou věc. Po ruské agresi proti Ukrajině Zeman změnil svůj postoj například i k sankcím, které dříve kritizoval, nyní je prosazuje.
V oblasti zahraniční politiky Zeman vystupoval jako podporovatel EU a evropské integrace, severoatlantických vazeb a NATO. Je znám i podporou Izraele a ostrou kritikou radikálního islámu. "Zbabělá Evropská unie dělá vše pro to, aby propalestinské teroristické hnutí mělo převahu nad hnutím proizraelským, které zastávám já," řekl 9. prosince 2017 na konferenci hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Byl odpůrcem samostatnosti Kosova (srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi se omluvil za bombardování Jugoslávie vojsky NATO, které mj. schválila i Zemanova vláda) či členství Turecka v EU.
Ve vztahu k Číně, kterou několikrát navštívil, mj. obhajoval čínské firmy, před kterými varovaly české bezpečnostní složky. Ostře také odsoudil předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS) za jeho návštěvu Tchaj-wanu. Zeman mimo jiné kritizoval odchod NATO z Afghánistánu či tzv. Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal).
Zahraniční cesty
Ačkoli Zeman cestoval do zahraničí méně často než jeho předchůdci Václav Havel a Václav Klaus, přesto stihl během svého prvního volebního období navštívit přes tři desítky zemí, řadu z nich několikrát. Během druhého období, i vinou omezení kvůli pandemii covidu či zdravotnímu stavu, podnikl dvacet cest. Své cesty často zaměřil na ekonomickou spolupráci, součástí jeho delegací byli významní podnikatelé.
Zeman jako prezident mj. vyjadřoval podporu rozvoji jaderné energetiky, propagoval projekt vodního kanálu Dunaj - Odra - Labe či čínský projekt nové Hedvábné stezky.
O bezpečnostní službě mluvil jako o "čučkařích"
Loni v květnu prezident podle očekávání opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku do generálské hodnosti. Vláda s návrhem neuspěla už posedmé. Prezident má proti Koudelkovi i Bezpečnostní informační službě výhrady dlouhodobě, v minulosti o ní mluvil jako "čučkařích".
"Víte, ti, kdo nás neustále varují před špiony, z nás tak trochu dělají nesvéprávné a manipulovatelné bytosti, kteří se nedokáží sami ubránit. Někdy jsem se domníval při vzpomínce na staré špatné časy, že se objeví mandelinka bramborová. Neobjevila se, ale místo ní se objevily čínské mobily," řekl Miloš Zeman ve svém vánočním poselství 26. prosince 2018. Prezident v té souvislosti mluvil o "špiónománii", kterou označil za jednu z hysterických vln, které se objevily v republice.
Domácí politika a jmenování vlády
Zeman za deset let ve funkci jmenoval pět vlád. Po volbách v roce 2013, které vyhrála ČSSD, byl prezident jedním z aktérů pokusu o odstavení předsedy strany Bohuslava Sobotky, když pořádal schůzku jeho vnitrostranických oponentů (tzv. lánský puč). Po nezdaru a jmenování vlády v čele se Sobotkou panovalo mezi Zemanem a premiérem značné napětí, prezident později dával najevo podporu Sobotkovu oponentovi uvnitř vlády a předsedovi hnutí ANO Babišovi, který byl ministrem financí. Sobotka dokonce hovořil i o "mocenském paktu" mezi Babišem a Zemanem.
Po dalších volbách, které hnutí ANO vyhrálo, jmenoval Babišovu menšinovou vládu a nechal ji půl roku vládnout bez důvěry Sněmovny.
Miloš Zeman odmítal v průběhu let jmenovat některé ministry. Naposledy to byl Petr Hladík (KDU-ČSL), kterého odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. "Ať se vyjádří Ústavní soud, zda platí ona dikce ústavy, která říká, že prezident jedná na návrh, v tomto případě premiéra. Ale slovo návrh má v češtině naprosto jasný obsah. To znamená, návrhu se nemusí nutně vyhovět," (řekl v televizi Barrandov poté, co protahoval odvolání Andreje Babiše z čela ministerstva financí v květnu 2017).
Za deset let vetoval Zeman deset zákonů. Uspěl jednou, a to hned v květnu 2013, když vetoval novelu o odpadech, která kvůli administrativnímu nedopatření v Senátem přijaté verzi obsahovala pozměňovací návrh, který ale Sněmovna neschválila. V roce 2020 ani nepodepsal, ani nevetoval daňový balíček. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona.
Amnestie a milosti
Miloš Zeman dosud udělil 23 milostí, amnestii nevyhlásil žádnou a nedávno znovu potvrdil, že se ji ani vyhlásit nechystá. Po zvolení uvedl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Velkou pozornost vzbudilo v květnu 2017 udělení milosti pro Jiřího Kajínka, který si odpykával doživotí za dvojnásobnou vraždu.
Vlnu rozhořčení Zeman vyvolal letos v březnu, když udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl krátce předtím s konečnou platností odsouzen k tříletému vězení za ovlivnění veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře. Podle Zemana nebyla zřejmě pro odsouzení Baláka rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje.
Státní vyznamenání
Velkou pozornost vždy budilo Zemanovo předávání státních vyznamenání. Krom všeobecně respektovaných osobností několikrát vyznamenal osobnosti kontroverzní, např. prominenty komunistického režimu. Někteří z lidí zmiňovaných jako kandidáti na vyznamenání (či jejich příbuzní) tuto poctu ze Zemanových rukou předem odmítli, někteří vyznamenání vrátili. To udělal například zpěvák Daniel Hůlka, který medaili Za zásluhy vrátil poštou. Přitom byl dlouholetým podporovatelem současného prezidenta.
Vyznamenání odmítla převzít například dcera Josefa Mašína Zdena Mašínová. Její vztah se Zemanem je roky na bodě mrazu. Nejen kvůli rozdílnosti názorů, ale i z toho důvodu, že prezident dlouhodobě odmítá ocenit její bratry, syny Josefa Mašína, kteří se zbraní v ruce bojovali proti komunistickému režimu - poslanci i letos navrhli vyznamenání jejich odbojové skupiny.
Kauza Peroutka se dostala až k soudu
Médii rezonovala také kauza Peroutka, která se dostala až k soudu. Zeman tvrdil, že viděl článek „Hitler je gentleman", který údajně zveřejnil novinář Ferdinand Peroutka v časopise Přítomnost. Zeman ho uvedl jako příklad údajné „fascinace intelektuálů zrůdným učením". Článek se však nenašel a mezi historiky vzbudil Zemanův výrok rozhořčení. Za nalezení článku slíbil prezident odměnu 100 tisíc korun. To inspirovalo několik autorů k tomu, že se pokusili text podle jím vyslovených indicií vytvořit.
Zemana zažalovala vnučka Ferdinanda Peroutky a za pravdu jí dal Nejvyšší soud. Nakonec se český stát Peroutkově vnučce omluvil.
Prezidentovo zdraví
Dlouhodobě poutá pozornost Zemanovo zdraví. Při řadě vystoupení působil dojmem, že má problémy. Jeho lékaři uvedli, že Zeman trpí polyfunkční neuropatií, což bývá neurologická komplikace při cukrovce, kvůli které hůře cítí nohy. Prezident už více než rok kvůli tomu používá invalidní vozík.
Loni na podzim strávil 48 dní v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Pražský hrad v té době zveřejnil minimum informací. Lékaři podle zprávy, kterou si vyžádal a publikoval předseda Senátu Miloš Vystrčil, považovali Zemanovu dlouhodobou prognózu za krajně nejistou a prezident podle nich nebyl v té době schopen vykonávat své pracovní povinnosti. Někteří senátoři a poslanci začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, což umožňuje článek 66 ústavy.
Hradní kancelář to odmítala, a díky zlepšení prezidentova zdravotního stavu se tak nestalo. Zeman snahy o převod pravomocí označil v polovině února v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes za pokus o puč.
Související
-
Prezidentské volby 2023
Pavel na Hrad! Češi zvolili nového prezidenta. Stal se jím generál ve výslužbě Petr Pavel.
