Česko si připomíná výročí revoluce. Průvod z Albertova se vydal stejnou trasou jako před 30 lety

Фото: ЧТК/Шалек Вацлав

Desítky vzpomínkových akcí, zaplněná Národní třída, i pískot na vládní představitele. Česko si připomnělo 30 let od sametové revoluce a tragické události z listopadu 1939, kdy okupanti smrtelně zranili studenta Jana Opletala. Do Česka přijeli i premiéři zemí V 4 a předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble. Na deset tisíc lidí se v průvodu z Albertova vydalo stejnou trasou jako před 30 lety.

Foto: ČTK/Kamaryt Michal

Na Albertově vystoupili zástupci vysokých škol i bývalí studentští vůdci. Během trasy pochodu se podělili o své vzpomínky na 17. listopad 1989 i pocity po třiceti letech. Mluvili o výpadech tehdejších policistů proti demonstrantům, o útěku Mikulandskou ulicí či o ukrývání se potmě ve vchodech okolních domů. Připomněli také falešnou zprávu o úmrtí studenta Martina Šmída. Shodli se na tom, že této informaci bez pochybování po svém zážitku z místa policejního zásahu uvěřili. Společným jmenovatelem jejich proslovů byla výzva k aktivitě a převzetí odpovědnosti za vývoj v zemi.

Premiér Babiš ocenil odvahu Václava Havla

Andrej Babiš, foto: Ondřej Tomšů
Odvaha Václava Havla za komunismu a při sametové revoluci byla obdivuhodná, řekl při projevu v Národním muzeu premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl také, že není pyšný na to, že byl členem komunistické strany. Poděkoval zakladatelům Občanského fóra a lidem, kteří pracovali v disentu a exilu, ale i těm, kdo Českou republiku přivedli do NATO a EU. Na akci byli i premiéři Slovenska, Polska a Maďarska, a předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble.

Ten vyzdvihl schopnost Čechů a Slováků rozdělit stát mírovým způsobem a zůstat i poté přáteli. "17. listopad se zapsal do historie obou našich zemí. V roce 1939 začala tento den takzvaná zvláštní akce Praha. Vražedný útok německé okupační mocnosti proti českým studentům. O 50 let později to byli opět studenti a intelektuálové, kteří vyšli do ulic s heslem 'Kdy, když ne teď, kdo, když ne my'," uvedl Schäuble.

Slovenský premiér Peter Pellegrini v projevu připomněl Václava Havla a Alexandra Dubčeka jako klíčové osobnosti přerodu z komunistického do demokratického režimu. "Při vzpomínce na tyto dva muže si připomeňme velmi důležitou věc, a to že změny proběhly bez násilností a v ústavním rámci. Není to samozřejmostí, jak ukazují krvavé události v jiných zemích," dodal.

Na představitele vládní koalice se na Národní pískalo

Předsedové (zleva) KDU-ČSL Marek Výborný, ODS Petr Fiala, STAN Vít Rakušan a TOP 09 Jiří Pospíšil společně položili 17. listopadu 2019 v Praze u příležitosti 30. výročí sametové revoluce květiny k hrobu Václava Havla, aby uctili jeho památku, foto: ČTK/Kamaryt Michal
Lidé i politici už od brzkého rána přicházeli na Národní třídu, která je symbolem listopadových událostí. Na představitele vlády počínaje premiérem Andrejem Babiše(ANO) a vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) lidé pískali, nepříznivě reagovali také na Václava Klause mladšího (Trikolóra). Babiš přišel ráno po sedmé hodině jako první z politiků položit květiny na Národní třídu, doprovázeli ho ministři za ANO. Zhruba 15 lidí čekajících s transparenty na Národní třídě na ně pískalo. Na adresu protestujících pak Babiš novinářům sdělil, že v StB nebyl. Reagoval také na sobotní demonstraci na Letné. Ultimata, která mu demonstranti dali, Babiš nechápe.

Naopak třeba čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg se dočkal potlesku, dobře byli přijatí také zástupci Pirátů či americký velvyslanec. Na Národní třídu během dopoledne přišli také zástupci opozičních stran, kteří oslavy zahájili uctěním památky Václava Havla u jeho hrobu na Vinohradech. Situace, kdy premiér nemůže položit bez kontroverzí květiny ve státní svátek na Národní třídě, není normální, řekl předseda ODS Petr Fiala. Premiér by měl podle něj přemýšlet, proč vyvolává u lidí odpor. Bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek dodal, že demokracie je v poslední době v ČR v ohrožení.

Foto: ČTK/Říhová Michaela

Listopadovou revoluci si lidé připomněli i v dalších městech

Foto: ČTK/Petrášek Radek
Revoluci z listopadu 1989 připomíná na vstupních schodech do liberecké radnice speciální schod z liberecké žuly. Je na něm Havlův citát a poděkování lidem, kteří se před 30 lety vzepřeli totalitě. Jak uvedl primátor Jaroslav Zámečník (SLK), symbolické je podle něj i umístění památníku na schodech radnice. Právě odsud mluvili řečníci. Na čelní straně schodu je Havlův citát: "Život je radostná spoluúčast na zázraku bytí".

Park v centru Brna dostal jméno po Danuši Muzikářové, osmnáctileté studentce zastřelené v srpnu 1969 při ročním výročí okupace z roku 1968. Pojmenování navrhla signatářka Charty 77 Simona Hradílková, která se narodila v roce zastřelení Muzikářové. V Litoměřicích skauti odhalili na náměstí sochařské dílo, bronzovou trikoloru. Na revoluci vzpomínali návštěvníci Expozice Karla Kryla v Kroměříži, kde se Kryl narodil. V Čeladné vznikla První lavička Václava Havla v Moravskoslezském kraji. Lavičky jsou již na řadě míst v republice i zahraničí. Ta v Čeladné má pořadové číslo 32.

Dění v listopadu 1989 akcelerovala zpráva o smrti studenta

Foto: ČTK/Kamaryt Michal
Při zásahu na Národní třídě bylo v roce 1989 zraněno přes 560 osob. Z celkového počtu 1600 příslušníků SNB, kteří při akci zasahovali, byly obžalovány pouze tři desítky, většina vyvázla s podmínkou. 18. listopadu zveřejnila zahraniční média zprávu, že na Národní třídě zahynul student Martin Šmíd. Informace se záhy ukázala jako nepravdivá. Dodnes je však živnou půdou pro vznik různých spekulací o spikleneckých teorií. Události nabraly rychlý spád.

Už 18. listopadu vstupili pražští herci a studenti do protestní stávky. O den později vzniká Občanské fórum, jehož neformální hlavou se stal disident Václav Havel. Stávka se říří mimo Prahu a na Václavském náměstí se koná první z řady velkých demonstrací. 24. listopadu rezignuje z pozice generálního tajemníka KSČ Milouš Jakeš. O den později jsou propuštěni nejznámější političtí vězni. Následují dvě demonstrace na Letné, kde je půl miliónu lidí. 26. listopadu se premiér Adamec setkává s Václavem Havlem. Další den je generální stávka. A 29. prosince jednomyslně volí obměněné Federání shromáždění Václava Havla prezidentem.