Česko trvá na zpřísnění režimu na česko-slovenské hranici

1. května vstoupily společně Česká i Slovenská republika do EU. Režim na společné česko-slovenské hranici by však přitom paradoxně měl být od příštího roku přísnější než doposud. Vlády obou zemí totiž letos v lednu podepsaly smlouvu, která upravuje pravidla pohybu přes společnou hranici. Ta mají být mnohem přísnější než doposud. Více Jaromír Marek.

Česko trvá na zpřísnění režimu na česko-slovenské hranici

Václav Klaus, foto: ČTK

Od roku 1993 funguje mezi Českou a Slovenskou republikou princip tzv. zelené hranice. To znamená, že občané obou zemí ji mohou překročit prakticky kdekoli. To se má nyní změnit. Do budoucna má zůstat jen 22 dosavadních oficiálních přechodů případně dalších 72 míst, na kterých se obě strany ještě musí dohodnout. S rozhodnutím nesouhlasí především místní lidé: hranice rozděluje nejen jejich rodiny, ale i nemovitosti.

O česko-slovenské hranici včera při setkání s českým prezidentem Václavem Klausem hovořil i jeho slovenský protějšek Ivan Gašparovič. Podle něj není takto přísný režim na hranici zapotřebí. Klaus podle svých slov tuto otázku považuje za umělý problém, který by si měly Praha a Bratislava vyřešit bilaterálně. Podle premiéra Stanislava Grosse však smlouva vstoupit v platnost musí.

"Je to závazek, ke kterému se zavázaly obě republiky a je to podmínka jejich členství v EU. Nyní se budeme snažit hledat shodu v Parlamentu, případně znovu o těchto věcech v Bruselu jednat. V tuto chvíli skutečně porušujeme naše závazky. Už z toho pohledu, že když jde přes hranice občan ČR nebo SR, má jiný režim, než když jde přes hranice třeba občan Německa, velké Británie nebo Rakouska. To je v naprostém rozporu s prostředím, ve kterém nyní jsme."

Václav Klaus s Ivanem Gašparovičem (vpravo), foto: ČTK

Zanedlouho budou obě země součástí schengenského prostoru...nemáte pocit, že dohoda je zbytečná?

"Až tam budeme, bude zbytečná, stejně jako desítky jiných dohod. V tuto chvíli porušujeme jednotný přístup k občanům EU a to možné není. Mimochodem, nedávno jsem čelil tlaku z Hodonína, že neexistence této dohody brzdí rozvoj cestovního ruchu. Ten se nyní může na česko-slovenském pomezí rozvíjet jen mezi občany ČR a SR. Pokud to zvýhodnění neplatí např. pro němce, Holanďany, tak co by třeba do těch Beskyd chodili?

Smlouva byla podepsána letos v lednu, ale její ratifikace vázne. Slovenská vláda ale smlouvu považuje za nepotřebou a stáhla její návrh z programu svého jednání do doby, než projde českým parlamentem. Obě české parlamentní komory nicméně projednávání smlouvy odložily.