Český lis na panenské oleje v zambijském náčelnictví Mukuni
Kamila přišla do Zambie za prací, nyní s manželem buduje farmu v zambijském lese s cílem zachovat biodiverzitu a poskytnout ženám příjem ze zpracování tradičních olejů.
Kamila Hejlíková žije v Zambii již šest let, původně přišla za prací, ale našla tady svého manžela a zůstala: „Po dvou letech na západě Zambie jsme se s manželem rozhodli přestěhovat do Livingstonu, turistického hlavního města Zambie. Bohužel to bylo těsně v okamžiku před covidem, a tak nás místo živého města s čilým ruchem čekalo spíše město duchů. Lidé nevěděli, co si bez turistů počít, protože turismus je tu hlavním zdrojem příjmu.“
Město Livingstone se nachází v oblasti se silným vlivem tradičního náčelnictví: „Náčelnictví Mukuni je docela progresivní, a tak se snažili ekonomický útlum povzbudit tím, že začali rozdávat půdu zadarmo nově příchozím lidem, kteří by přinesli nové příležitosti výdělku pro místní obyvatele", vysvětluje Kamila, "s manželem jsme tak zažádali o farmu a dostali jsme dva hektary půdy v oblasti vzdálené necelých třicet kilometrů od Livingstonu.“
Místo farmy původní africký les
První návštěva přidělené půdy byla pro Kamilu a jejího manžela překvapením: „Místo farmy jsme dostali neposkvrněnou půdu. Nikdy tu nikdo nehospodařil, byl to tradiční africký savanovitý les s obrovskou biodiverzitou, množstvím vzrostlých stromů a spousty druhů rostlin i živočichů, o kterých jsme nic moc nevěděli. Manžel přišel s tím, že vytvoříme demonstrační farmu, kde budeme mimo jiné studovat i místní druhy.“
První dva roky tak manželé farmu spíše poznávali: „Nevěděli jsme, co si můžeme dovolit. Nechtěli jsme kácet stromy, abychom neublížili místním ekosystémům. Také jsme měli obrovské problémy se slony. Ničili úrodu, nejraději měli červenou řepu. Slonů jsme se nakonec zbavili díky včelám, sloni totiž mají výborný sluch a jsou tak trochu citlivky. Nesnášejí bzučení včel, stejně tak jako možné píchnutí. Od té doby, co jsme okolo naší farmy nainstalovali včelí úly, se už sloni neukázali.“
A právě včely Kamilu nasměrovaly k přírodní kosmetice: „Díky včelám jsme nemuseli řešit sloní vpády na farmu, měli jsme med a včelí vosk, který mě dovedl k vyrábění přírodní kosmetiky. K výrobě kosmetiky jsem ale potřebovala olej. Olej se dá vylisovat téměř ze všech semen, zvláště pokud má rostlina či strom prospěšné účinky. Jedním z mnoha stromů, které na naší farmě rostou je strom Mungongo (Schinziophyton rautanenii), jehož ořechy ženy tradičně používají k péči o vlasy, tělo nebo při vaření. Mungongo má výborné účinky proti vráskám a proti slunci, funguje tak jako omlazovací a sluneční krém v jednom, především díky obsahu vitaminu E, zinku, hořčíku, vápníku nebo draslíku.“
Ořech tvrdý jako beton
„Místní ženy získávaly olej z plodů tradičně, bez technologií: ořechy se dostanou ze skořápky, namelou, povaří a začne vznikat olej. Využití těchto plodů není nic nového, ženy si tak vždycky vyráběly svou vlastní přírodní kosmetiku,“ vysvětluje Kamila. „Ovšem tento způsob je opravdu jen pro osobní použití, peníze si z toho ženy nevydělají. Proto jsem přemýšlela, jak by se olej a kosmetika dala vyrábět ve větším rozměru, ovšem v souladu s přírodou s tím, že by místní ženy měly možnost extra příjmu.“
Kamila se s manželem snažila najít způsob, jak mungongo ořechy loupat jinak než manuálně: „Skořápka je tvrdá jako beton, neexistuje na to žádný přístroj, a i když jsme se ho snažili sami vymyslet, tak jsme nakonec zůstali u tradiční metody žen, kdy ve velkém kameni vyhloubí malou dírku, do té vsadí ořech, který pak rozbijí menším kamenem. Díky této původní metodě si tak ženy zachovají svou tradiční roli, na kterou jsou pyšné. Navíc jsou vlastně relativně efektivní. Čtyři ženy během čtyř týdnů ručně vyloupou dvě stě kilo ořechů.“
Nelehká cesta zpracování mungonga ale pokračovala: „Lisovacích strojů v Zambii není moc a já bohužel nenašla nikoho, kdo by náš olej vylisoval. Nyní je na cestě český lis, který jsme si mohli koupit díky projektu financovaném českou ambasádou v Lusace, na kterém spolupracujeme s místní neziskovou organizací Destination Livingstone (Destinace Livingston). Budeme lisovat panenské oleje, nejen z mungoga, ale i dalších plodů, s cílem prodeje čistého oleje v malých lahvičkách jak na místním, tak snad i českém trhu. Nechceme olej prodávat ve velkém, protože si myslíme, že zisk z přidané hodnoty u již hotových výrobků by měl zůstat tady, mezi místními. Nyní máme tři základní výrobky, které vyrábíme, když je materiál a čas. Díky lisu doufáme, že se výroba zefektivní a naše krémy, tonery na obličej a balzámy se budou vyrábět a prodávat pravidelně.“
Ženy kmene Tokaleia potřebují zdravý les
Kamila si uvědomovala, že tradiční zřízení je tu specifické a adaptované na místní ekosystémy: „Farmu máme v tradičním vlastnictví, tudíž je to stále komunitní půda, a proto je potřeba konzultovat vše co děláme s místní komunitou, aby vše bylo v souladu s přírodou i uchováním tradičních kulturních znalostí, které přispívají k ochraně přírody. Myslím ale, že jsme na stejné vlně,“ směje se Kamila a dodává: „Při zahájení projektu díky kterému přijede lis si místní lidé připravili nádherné divadlo se spoustou tancem a hudby právě o tom, jak je pro ně strom mungongo důležitý.“
Kmen Tokaleia je unikátní a odlišný od ostatních zambijských kmentů, lidé závisí na dobytku, sběru a lovu. „Rodiny mají třeba jednu kozu, pár slepic, ale žádnou zahradu či farmu. Ženy jako živitelky rodiny jsou opravdu kromě dobytka manžela závislé na sběru ovoce, ořechu, hub či lovu malých živočichů. V lesích tu jsou veverky, divocí králíci nebo kočky divoké, která nám rády loví slepice z naší farmy.“
Se vznikem kmene se pojí romantický příběh. Barotský král (pozn. redakce: barotské království je unikátní oblast nacházející se na západě Zambie) vyslal barotskou princeznu starat se oblasti na jihu Zambie. Ve stejné době expandoval z Tanzanie i princ Mukuni, který se s princeznou setkal. Pár se do sebe zamiloval a dostal povolení ke sňatku z obou stran. Barotský král si ale chtěl pojistit svůj vliv, a proto bylo přijato pravidlo, že žádná rozhodnutí nemohou být přijata bez účasti žen. Doteď existuje sněm žen zvaný Idyango, který se účastní důležitých jednání. Ženskou rolí je tak rozhodování spolu se sběrem lesních plodů. Muži se starají o dobytek a vyrábějí typické výrobky ze dřeva. Tradiční uspořádání je tu hodně specifické a hraje důležitou roli v životě, včetně toho politického. Nepředstavujte si ale tradiční náčelníky v bederní roušce s čelenkami z peří, dnešní náčelník i další tradiční představitelé obvykle chodí na formální akce v saku jako ostatní veřejní představitelé.
Systém, kdy vše se vším souvisí
„Kromě projektu na zpracování olejů a ochrany biodiverzity, v jehož rámci také zakládáme lesní školky většinou původních druhů, máme kromě již zmíněných včel také prasata, díky kterým máme přístup ke kvalitním organickému hnojivu a můj muž okouzlen českými salámy plánuje do budoucna výrobu, protože salámy jako známe z Česka se v Zambii neprodávají. Vlastníme také tři oslíky s vozíkem, na vodu. Farma je samozřejmě mimo vodovodní a elektrický systém, jsme rádi, že se nám podařilo našetřit na solární studnu.“
Kamila pokračuje: „Zatím bydlíme v Livingstonu a na farmu dojíždíme, ale do budoucna plánujeme náš vlastní dům i ubytování pro studenty, kteří by se tady mohli zkoumat a pomáhat s ochranou lesa. Nyní spolupracujeme hlavně s Mendelovou univerzitou, ale měli jsme návštěvy z České zemědělské univerzity nebo i z filozofické fakulty královohradecké univerzity, které zas na rozdíl od zemědělství a lesnictví zajímá tradiční náčelnictví. Já sama studuji doktorát na lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity, má diplomová práce se zaměřuje právě na mungongo, abychom měli i vědecké podklady pro účinky naší kosmetiky a znali náš ekosystém opravdu výborně. Chceme, aby vše na farmě bylo integrované, co nejpřátelštější k přírodě, udržitelné a místní z toho všeho měli také prospěch.“
Související
-
Češky v Africe
Jak se žije ženám s českými kořeny v Africe, co je nejvíc překvapilo, co jim chybí a co naopak v původní vlasti mít nemohou, se dozvíte v naší sérii rozhovorů.
-
Češky v Asii
V sérii rozhovorů se dozvíte, jak se žije ženám s českými kořeny v Asii, co je nejvíc překvapilo, co jim chybí a co naopak v původní vlasti mít nemohou.
-
Finanční podpora malého podnikání a vzdělání mění lidem v Zambii zásadně život
Vysoká míra nezaměstnanosti, vysoký počet podvyživených, špatná infrastruktura, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Zambie patří k nejméně rozvinutým státům světa.
![Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel](https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_tablet/public/images/3035446c7b3241d867684843348d4efe.jpg?itok=fybNbyR2×tamp=1716536280 "Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel")
