Český Safari Park ve Dvoře Králové jako pojistka pro přírodu. Nosorožci se po 50 letech vrací do Afriky
Z nenápadného zookoutku k mezinárodnímu lídrovi v ochraně africké fauny. Safari Park ve Dvoře Králové nad Labem je dnes jedním z nejvýznamnějších center chovu a návratu ohrožených druhů zpět do přírody.
Svůj domov zde našli lvi, nosorožci, žirafy, hyeny i různé druhy antilop. Zvířata zároveň dostávají šanci vrátit se zpět do volné přírody v Africe. Kolekce zvířat, kterou zoo chová, je světově výjimečná. Je založená na tom, co dovezl během transportů někdejší ředitel Josef Vágner přímo z africké divočiny.
"Není to náhoda, že v Safari Parku máme zvířata z Afriky. Neobvyklou tradici založil už legendární Josef Vágner, který před více než 50 roky opakovaně jel do Afriky, a získával zvířata pro Dvůr Králové, ale také pro další zoologické zahrady. Ve Dvoře Králové zůstalo několik tisíc zvířat, která Josef Vágner dovezl z Afriky, a tahle zvířata založila základy chovných programů obrovského množství druhů, na kterých světová chovatelská obec staví dodnes. Safari Park je i díky odkazu Josefa Vágnera nejúspěšnějším chovatelem žiraf, zeber, psů hyenových, nosorožců, gepardů, a celé řady dalších druhů. Josef Vágner už od počátku chtěl zvířata chovat způsobem, který je jim blízký," říká mluvčí Michal Šťastný.
V letech 1967 až 1975 zorganizoval Vágner devět velkých expedic do Afriky a Asie, ze kterých přivezl téměř 2000 zvířat. Zvětšil výběhy, nahradil klece příkopy a postavil moderní pavilony. Jeho největším snem však bylo vybudovat safari. Mělo být podobné těm, která znal ze svých návštěv v Africe.
Safari je možné navštívit i po setmění
Jeho sen se splnil v roce 1989. Od té doby mohou návštěvníci zvířata nejen pozorovat v pavilonech a výbězích, ale také se projet Safari Parkem.
"Ve Dvoře Králové je jediné široko daleko dostupné Safari. Do toho návštěvníci mohou vyjíždět klasicky už známými Africa Trucky a Safari Busy, vždy s komentářem našeho školeného řidiče a průvodce. Tím, že se v Safari pohybuje od rána do večera a zná každé zvíře jako svoje boty, tak se lidé během jízdy dozví všechny možné zajímavosti o zvířatech i programech v Africe. Dneska už tady Safari Park není jenom proto, abychom se přišli podívat na pěkné zvíře, ale i proto, že potřebujeme vytvořit pojistku pro případ, že by daný druh z přírody zmizel. Máte také možnost vyrazit přímo vlastním autem, kde o komentář nepřijdete, protože ve spolupráci s Českým rozhlasem jsme připravili mobilní aplikaci, která vám hlasem Martina Písaříka vypráví příběhy dvorských zvířat."
Zvláštní částí okružní jízdy je lví safari, jediné svého druhu ve střední Evropě. Že lev je nebezpečný dravec, pocítíte již před branou. Před vjezdem vozidla se totiž nad něj spustí drátěné pletivo. Poté můžete nerušeně pozorovat krále zvířat zblízka. Lví safari se rozkládá na ploše více než jednoho hektaru a je tak největším prostorem pro lvy, který v současné době existuje v českých zoologických zahradách. Park je navíc jedinou safari v Evropě, kterou lze navštívit i po setmění, připomíná Michal Šťastný.
"V létě jsou nádherné například večery nad Jezerem hrochů, což je největší expozice pro hrochy s přírodním jezerem, u které si člověk připadá naprosto jako v Africe. V průběhu toho zimního období se zase vyplatí zastavit se například v pavilonu se slony, hrabáči a damany, kterému říkáme Africká savana, nebo v našem Žirafím chrámu, ve kterém se lidé z takové vyvýšené lávky dostávají přímo do výše očí žiraf a s těmi zvířaty jsou v naprosto bezprostředním kontaktu."
Nosorožci černí se vrací zpět do Afriky
Snem Josefa Vágnera bylo vracet zvířata posléze zpátky do Afriky, což se už od 90. let Dvoru Králové taky daří.
"Tady ze Safari Parku se vrátilo do přírody už víc než 100 velkých zvířat. Mezi nimi desítky buvolů. Byly tam také antilopy, například antilopy vrané a antilopy koňské. V přírodě už byli vyhubeni, a díky následnému vysazování do přírody se podařilo zachránit přímorožce šavlorohé a adaxy nubijské. A samozřejmě také ti pro nás ikoničtí a typičtí nosorožci, kdy se do přírody vrátili nosorožci severní bílí. Ti ještě zachránění nejsou, a ten jejich příběh je velice specifický.
Nosorožců černých se tedy ve dvoře narodilo přes 50 a část z těch mláďat už se mohla vrátit i zpátky do přírody, konkrétně tedy do Tanzánie a do Rwandy. V obou těch místech se ti nosorožci ze Dvora už znovu rozmnožují, dokonce už i v několikáté generaci. Vlastně se tím uzavřel kruh, protože naši nosorožci ze dvora se vrátili do podmínek severní Tanzánie, odkud je Josef Wagner před těmi víc než 50 lety odvezl. Mimochodem v tom mezidobí z toho daného místa nosorožci černí úplně zmizeli a jenom díky Čechům a odkazu Josefa Vágnera jsou tam teda dneska zase zpátky."
V podmínkách Národního parku Mkomazi se už narodilo přes 10 dvorských mláďat. Je složité si o nich udržovat přehled, protože nosorožec černý žije v houštinách a před lidmi se schovává. Ukazuje to příklad, kdy v roce 2019 odjelo pět nosorožců tedy ze Dvora do Rwandy.
"Jeden z nich byl samička, která se jmenuje Yassiri. Narodila se tak maličkatá, že nedokázala sát ani mléko od svojí vlastní matky. Chovatelé ji v prvních dnech dokrmovali, a tak se dalo předpokládat, že bude mít povahu trochu pokaženou kontaktem s člověkem, že třeba nebude nikdy schopná se do té přírody vrátit. Nicméně ona zesílila a vyrostla natolik, že se stala zvířetem vhodným, aby se do přírody vrátila. Čtyři roky po tom transportu porodila svoje první mládě v kontrolovaných podmínkách Národního parku Akagera, který je sice rozsáhlý, ale ta oblast, kde nosorožci žijí, není nekonečná. Yassiri svoje mládě přivádí ukázat lidem, které zná. I když tam přijedou naši chovatele, tak říkají, že se jim chodí ukázat a musí na tom něco být, protože nosorožci jsou jinak velmi schovávaví."
Hyenky hřivnaté jedí termity. Krmení pro ně byl oříšek
Safari Park je jediné místo na celém světě, které chová všechny čtyři druhy hyen. Zoo má řadu záchranných programů. Je například evropskou záchovnou populaci pro hyenky hřivnaté.
"Hyenky hřivnaté se přes 30 let nikde na světě kromě Afriky nerozmnožily. Nikdo je v podstatě ani nechová, protože jsou to extrémní potravní specialisté, žerou v podstatě pouze termity. Protože náš ředitel miluje Afriku, tak byl v chovatelském centru v Jižní Africe, kde ty hyenky viděl, a domluvil se s tamním managementem, že bychom se pokusili založit tady ve dvoře evropskou záchovnou populaci pro tenhle druh. A po nějakých dvou, třech letech jednání k nám ty hyenky přišly. Přivezli jsme je ve spolupráci se Zlínskou zoologickou zahradou. V našem případě už se v loňském roce poprvé na květnou neděli a letos po druhé ty hyenky rozmnožily. Je to obrovská senzace, protože metodika chovu těch zvířat v lidské péči takhle v Evropě není téměř absolutně známá. Dneska hyenčata byla poprvé vlastně v tom venkovním výběhu."
Problém je krmení pro hyenky. Bylo potřeba vytvořit opravdu velmi specifickou náhražku krmení. Každé to zvíře má jídelníček sestavený přesně na míru. Mluvčí Michal Šťasný prozradil, co tedy hyenky jedí?
"V krmení hyenek je sušený hmyz, čerstvý hmyz nejrůznějších druhů, dostávají i nejrůznější menší obratlovce. Jedna hyenka je má ráda, má chuť na myšata, a druhá o ně neprojevuje zájem. V některých případech se těm hyenkám, spíše jako zpestření jídelníčku, dávají i bylinky a takové věci. Veliká výhoda jsou dnes i granulové preparáty."
Krmivo je v Safari Parku veliká věda. Mají tu speciální oddělení, kde se lidé starají pouze o to, aby zvířatům život zpestřovali co nejvíc. Chovatelé plazů a želv jim chodí například sbírat pampelišky.
Související
-
Ohrožené druhy pod ochranou: příběhy z českých zoologických zahrad
V letním videoseriálu se podíváme do největších českých ZOO, zjistíme, jak se podílejí na záchraně vzácných zvířat a jaké příběhy se skrývají za mřížemi i ve volné přírodě.
