ČR je proti bankovní unii, chce speciální deklaraci

Česká republika má stále výhrady ke společnému bankovního dohledu v EU. Svůj souhlas podmiňuje přijetím speciální deklarace, která by zaručila národní bance kontrolu nad českými privátními bankovními ústavy - a to i v případě, že se z nich stanou pobočky zahraničních mateřských bank. Ministr financí Miroslav Kalousek dokonce pohrozil na summitu v Bruselu vetem, pokud tato podmínka nebude splněna.

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha

Více než 90 procent českého bankovního sektoru je v rukou dceřiných společností bank, které sídlí v eurozóně. Podle ministra financí Miroslava Kalouska chce vláda záruku, že pokud by některá z dceřiných společností měla být změněna na pobočku, bude mít Česká národní banka stále rozhodující slovo. Pobočky už totiž nepodléhají regulaci národní banky.

"Mojí pozicí bylo prezentovat tento požadavek jako požadavek, který podmiňuje naše ano."

zdůraznil Miroslav Kalousek. Vetem na evropském summitu už pohrozil v minulých týdnech opakovaně i premiér Petr Nečas. Česká republika má prý v tomto ohledu podporu například Maďarska či Bulharska. Z některých jiných zemí ale zazněly kritické hlasy, například z Rakouska. Že jde o poměrně kontroverzní požadavek, připustil i Kalousek. Eurokomisař pro hospodářství Olli Rehn ale vyzval Česko, aby přestalo hrozit vetem bankovní unie. Takové hrozby podle eurokomisaře Rehna jednáním nepomáhají.

"Státy by se měly vyhnout tvrdým postojům. Měly by se snažit o dohodu, proto je vyzývám, aby k takové dohodě do konce roku dospěly. Věřím, že si všechny země uvědomují, že společný dohled nad bankami v eurozóně skutečně potřebujeme."

Miroslav Kalousek, foto: Filip Jandourek / Český rozhlas

Už v současnosti může Česká národní banka zabránit výměně aktivit mezi mateřskou a dceřinou společností. V případě jednotného dohledu by to ale podle Miroslava Kalouska bylo komplikovanější. Společný dohled by se měl týkat zemí eurozóny, avšak přistoupit by k němu mohly dobrovolně i další země. Supervizi by měla mít na starosti Evropská centrální banka. Podle viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla jsou české výhrady k bankovní unii následující:

„My narážíme v bankovní unii, tak jako jsme naráželi v případě eurozóny, na základní problém: buď jsou ty věci dobře udělané, takže jsou připraveny i na špatné časy, pak jsou ale neakceptovatelné. Nebo máte koncept, který je akceptovatelný pro všechny, pak je ale nefunkční. V tomto dilematu se pohybuje i bankovní unie. Z tohoto dilematu není jednoduché vyskočit."

Mojmír Hampl doplnil, že v Evropské unii zatím žádná velká banka nezkrachovala.

"My zatím jedeme v modu neustálého zachraňování. Nechci připomínat naši vlastní zkušenost z konce 90. let. V našem případě muselo tehdy 17 bank skutečně odejít z trhu. Napočítejte 17 bank v době největší krize od 30. let v Evropské unii, které odešly z trhu. Nenapočítáte je."

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha

Výtky k návrhům, které jsou na jednacím stole, zaznívají i z řady dalších zemí. Týkají se hlavně nastavení práv a povinností pro jednotlivé země, nebo toho, zda by se dohled měl týkat všech bank eurozóny, nebo jen některých. Komentátorka Českého rozhlasu 6 Lída Rakušanová přinesla v pořadu Názory a argumenty i opačné názory na bankovní unii.

"Ekonom České spořitelny Petr Zahradník si například dokáže představit, jak řekl, jak řekl serveru EurActiv, že „bankovní unie bude mít přesně opačný dopad a že naopak dohlédne na to, aby se problémové matky nehojily na svých dcerách a odpovědnost za ně nesl stát". Také generální ředitel Unicredit Banky Jiří Kunert zdůrazňuje, že k něčemu takovému, jako je vyvádění peněz z dceřiných bank do mateřských, „historicky nikdy nedošlo."

Zdůraznila také, že k proměně dceřiné společnosti na pobočku u zahraniční banky došlo pouze jednou. Podle evropského práva to může učinit už teď jakákoliv evropská banka. Ve středu zveřejnila Česká národní banka nejnovější výsledky zátěžových testů českých bank. Tuzemský bankovní sektor je podle nich stále odolný vůči šokům.