ČR prodloužila opatření proti slintavce a kulhavce kromě hranic s Polskem, příhraniční obce si stěžují na zatížení rozpočtů
Česká republika se i nadále bude bránit proti zavlečení slintavky a kulhavky na její území. Ústřední nákazová komise totiž rozhodla, že prodlouží s určitými změnami všechna dosud zavedená ochranná opatření až do 5. dubna. Pouze na hranicích s Polskem protinákazová opatření skončila. Mimořádná veterinární opatření ale značně zatěžují rozpočty příhraničních obcí. Více k tomu Eva Petržílková:
"Byla zpřísněna opatření v zařízeních veřejného stravování nebo budou prováděny zpřísněné kontroly. V podstatě jsme upravovali jen některé drobnosti týkající se např. dovozu semene, tak aby bylo možno dovážet semeno k inseminačním účelům, které je odebráno již dávno předtím než ta nákaza propukla."
Zmíněná opatření však sebou přinášejí i své stinné stránky. Některé obce, na které vláda přenesla povinnost zaplatit ze svých rozpočtů odvoz a likvidaci potravin zabavených na hraničních přechodech, vyhrožují, že se raději stanou neplatiči, než aby ze svých rozpočtů hradily něco, co je podle jejich názoru povinností státu. Hovoří starosta České Kubice, pod kterou spadá hraniční přechod Folmava:
"Proč by to měly hradit obce, které mají tyto přechody ve svých katastrech, když už takhle jsou zatížený - mají zatížený životní prostředí tím, že tam tahle auta jezdí přes jejich katastry. A myslím si, že by se tohleto mělo hradit celkově z rozpočtu pro všechny obce. Nejenom z rozpočtu těch obcí, které to mají v katastrech."
Podobná situace je i na Moravě. Přechod Hatě-Kleinhaugsdorf, kde se hromadí nejvíce potravin, spadá pod starostu Chvalovic Josefa Šerku..
"Tyto prostředky, které my zaplatíme, budou přeúčtovány ministerstvu financí - to znamená státu. Tím pádem by nám to měli celý refundovat. Je to sice zásah do rozpočtu, ale mělo by se nám to vrátit zpátky."
Podle sdělení ministra zemědělství Jana Fencla se ale vláda zatím finanční pomocí těmto obcím nezabývala:
"My o tom problému víme. Ten problém je v tuto chvíli v řádu sto až tisíci korun. V okamžiku, kdy to bude vážný problém, budeme muset hledat řešení úhrady nákladů vzniklých rozhodnutím na základě zákona o státní správě."
Některé radnice příhraničních obcí se už smiřují s tím, že zaplatí za stát a vlastní plány odsunou. Jiné se nevzdávají - např. starosta Hevlína na Znojemsku - Jan Vlna pro deník Právo poznamenal, že, kdo vydává nařízení, má se postarat i o zaplacení.