Den odchodu do důchodu je jako červená na semaforu. Lidé nejsou motivováni dál pracovat

Kdyby začala pracovat větší část zdravých penzistů do sedmdesátky, zlepšili by si svou finanční situaci a zvedly by se i příjmy rozpočtu. Konstatuje to studie o zaměstnávání lidí v důchodovém věku, kterou tento týden představil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Doporučuje důchodce finančně motivovat, třeba snížením daní či sociálních odvodů.

Foto: Evropská komise

Pracujících důchodců je asi 150 tisíc. A v příštích letech jejich počet poroste. Ministerstvo práce chce podniky motivovat k tomu, aby byly k seniorům v práci přátelštější, ekonomika se bez nich totiž neobejde.

Experti řeší, jak by se dal do budoucna důchodový systém udržet. Jednou z cest je odsouvání nástupu do penze. V Česku se důchodový věk každý rok zvyšuje - u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Muži mají nyní do penze odcházet v téměř 63 letech, bezdětné ženy v 62 letech a matky podle počtu vychovaných potomků dřív.

Do předčasného důchodu odchází čtvrtina lidí

Foto: Filip Jandourek, archiv Českého rozhlasu

"U Čechů je zvláštní, že z ničeho nic nastane den "D", což je oficiální věk odchodu do důchodu, a najednou, aniž se cokoliv zásadně změnilo v jejich životě, v jejich zdraví, v jejich rodinných podmínkách, v jejich schopnosti pracovat, tak najednou velká část z nich odejde do důchodu, a přestane pracovat. Když se podíváme na mezinárodní srovnání, zjistíme, že ten skok je obrovský. Naše studie ukazuje, že ty neblahé motivace vytváří právě nastavení penzijního systému, který pracuje s jednotným věkem odchodu do důchodu," uvedl docent Daniel Münich. Dodal, že čtvrtina lidí odchází do důchodu předčasně.

Daniel Münich, foto: Šárka Ševčíková, archiv Českého rozhlasu

"Zřejmě si chtějí užívat víc času, víc se starat o rodinu. Například babička bude hlídat děti své dceři, protože nemá školku. To jsou ty širší souvislosti. Nebo bude pečovat o svého staršího rodiče. To je další fenomén, že se lidé v důchodovém věku nebo na jeho okraji, věnují péči o své starší rodiče, protože není terénní péče, která by dvakrát za den přijela pomoci s jídlem. Mají řadu povinností, které by si v jiné zemi možná pořídili za peníze, které si vydělají, ale u nás si to nepořídí. Soukromá školka je pro dceru příliš drahá, veřejná není. Terénní péče o starší rodiče je nedostupná, nebo opět na soukromém trhu velice drahá."

V Česku pracuje 13 procent starobních důchodců

Jiří Šatava, foto: archiv CERGE-EI

Zaměstnanost v Česku je v předdůchodovém věku poměrně vysoko nad průměrem Evropské unie. V okamžiku, kdy nastane věk odchodu do důchodu, se však dostáváme pod průměr, uvedl autor studie Jiří Šatava:

"V České republice pracuje řádově 13 procent starobních důchodců, což je méně než v Evropské unii. Tam je průměr kolem 16cti procent. A je to výrazně méně, než v severských státech, kde pracuje víc jak 30 procent starobních důchodců."

Důchodci nemají prý k práci dostatečnou motivaci. Tu podle studie nezvyšuje ani zajištěný příjem z penze. Lidé s nízkým vzděláním mají po nástupu na odpočinek téměř tolik, kolik vydělávali. S rostoucím vzděláním se rozdíl mezi předchozím výdělkem a penzí zvětšuje. Dřívější studie IDEA také ukázala, že čím mají lidé vyšší vzdělání, tím déle chtějí dál pracovat.

Pevná hranice, nebo flexibilní odchod do důchodu?

Ilustrační foto: Filip Jandourek, Český rozhlas

Stát by měl lidi v důchodovém věku podle Jiřího Šatavy k práci motivovat:

"V ČR je velmi zakořeněn stereotyp, že lidé odcházejí do důchodu okamžikem, kdy dosáhnou důchodového věku. V současnosti zde neexistuje žádný stimul, který by je držel déle v práci. Řešením je nějaká bonifikace za práci v důchodu, snížení pojistného pracujících důchodců, zvýšení slevy na dani, nebo možnost navýšení měsíčního důchodu za práci v důchodu daleko razantněji, než v současnosti."

Foto: Štěpánka Budková

Vžitý názor, že starší pracovníci zabírají místo mladším, v praxi podle Jiřího Šatavy neplatí. Pokud by se zaměstnanost zdravých seniorů do 70 let zvýšila, dopad na státní rozpočet by byl pozitivní.

Studie vyznívá jako volání po tom, aby nebyla stanovena umělá hranice, kdy všichni odcházejí do důchodu, a kterou jsme si sami vytvořili. Ministerstvo práce v národním akčním plánu na podporu pozitivního stárnutí uvádí, že zavede do zákoníku práce sdílená pracovní místa či částečné úvazky a zváží flexibilní odchod do starobního důchodu.