Do českých kin přichází film Želary - krutý příběh něžné lásky

Z filmu Želary

S podtitulem "Krutý příběh něžné lásky" vstoupil 4. září do kin nejočekávanější, a také nejdražší celovečerní český film letošního roku - snímek "Želary" - scenáristy Petra Jarchovského a režiséra a producenta Ondřeje Trojana. Informuje Evelina Himalová.

Z filmu Želary
Film vznikl na základě autobiograficky laděné předlohy spisovatelky Květy Legátové. Hlavní role v něm vytvořili Aňa Geislerová a skvělý maďarský herec György Cserhalmi, příležitost v něm dostali i Jaroslava Adamová, Miroslav Donutil, Jaroslav Dušek, Iva Bittová, Ivan Trojan, Jan Tříska a další, mimo jiné také například šestitýdenní mimino a legenda prvorepublikové kinematografie, dnes už devadesátiletá Zita Kabátová a její o pět let mladší herecký kolega Svatopluk Beneš. Povídku, vyprávějící příběh mladé, v důsledku uzavření vysokých škol nacisty nedostudované medičky, která se musí v době druhé světové války kvůli možnému vyzrazení své odbojové činnosti ukrýt v horách a pod cizím jménem žít v manželství s prostým Jozou, objevil Petr Jarchovský v polovině devadesátých let v Barrandovské Nadaci Miloše Havla v hromadě nerealizovaných scénářů.

"Přišla mi úžasná, ale nikdo neznal autorku. Tak jsme po tom začali později pátrat, kdo to napsal, a zjistili jsme, že osmdesátiletá paní Legátová z Brna, která nikdy nic podstatného nepublikovala,"

Z filmu Želary
vzpomíná Jarchovský, jenž v roce 1999 na tuto zajímavou látku upozornil režiséra Trojana, kterého také velmi nadchla. Překvapením ovšem bylo, když se dozvěděli, že paní Legátová má doma v šuplíku ještě osm dalších povídek, jejichž děj se odehrává rovněž ve stejné fiktivní kopaničářské vesnici na Moravě - Želarech, na místě, kde se zastavil čas někdy na počátku 19. století. Jarchovský odnesl její debut k posouzení i Ladislavu Horáčkovi do nakladatelství Paseka. Tam si to přečetli, a byli prý podobně uchváceni. Novela, kterou Paseka vydala - vyšla pod názvem "Jozova Hanule", způsobila nadšený ohlas mezi čtenáři i kritiky. Stala se bestsellerem, literární událostí sezóny 2002, paní Legátová dostala Státní cenu za literaturu, a filmařům, podpořeným takovýmto zájmem o citově velmi silnou materii, nic nebránilo pokračovat v jejich záměru o její přenesení i na "stříbrné" plátno.

"Takže my jsme s tou předlohou měli trošku dobrodružnou cestu - od materiálu, který byl od absolutně neznámého člověka, až po něco, co vás strašně zavazuje, protože to všichni, kdo rádi čtou knížky, teď už znají. Na té povídce jsou zajímavé kontrastní charaktery ústřední dvojice postav - ona je moderní mladá žena z města, úplně jiných kořenů, a on vlastně takový vyděděnec i v rámci té zapadlé vísky. To byly krásné jako charaktery, velmi nosný motiv pro filmové vyprávění. Ale druhá věc, možná ještě závažnější, byl závěr celého příběhu. Já jsem nikde neviděl takhle jako zpodobněnou - a to už ta paní Legátová tam má - absurditu toho válečného běsnění: Že ta válka je vlastně naprosto nelogická věc, která se vymkla z kloubů. A to znamená, že člověk potom nemůže čekat nějaké logické vyústění toho příběhu, protože válka sama o sobě je absurdní. To se tam projevuje naplno, a já jsem nikdy nic podobného nečetl. Znal jsem to samozřejmě z dějinných dokumentů, ale tak, jako zde zpodobněnou tu finální scénu, to jsem prostě nikde nečetl, a to je třeba říct."

Z filmu Želary
Film, který vstoupil do distribuce ve 23 kopiích, mezi nimi jedné s titulky pro neslyšící a jedné s anglickými titulky, není podle spoluproducentky Heleny Uldrichové z Barrandov Studia,

"...určen jenom pro českého diváka, ale minimálně pro Evropu, a doufáme s Ondřejem Trojanem, že budeme úspěšní i v Americe. Byl natočen jako česko-rakousko-slovenský projekt, a už jenom ten statut koprodukce - natáčel se ve dvou zemích, jsou tam herci ze čtyř států - je jeden z argumentů, který - jak věříme - mu pomůže prorazit také na ostatní teritoria. A samozřejmě se budeme snažit dostat ten film i na nějaký áčkový prestižní festival."

Ondřej Trojan k tomu konkrétně za sebe uvedl.

"Jako producent mám s tím filmem v zahraničí velké ambice, ve kterých nás ostatně utvrzuje také náš filmový agent z Los Angeles, který film už viděl, a hrozně se mu líbil. Ve spolupráci s ním budeme teď vybírat nějakou festivalovou strategii a následně pak distribuci. Takže doufám, že i krajané v zahraničí se budou moci podívat na 'Želary', a myslím si, že zejména pro generaci těch, kteří utíkali z republiky po osmačtyřicátém roce, to bude film velice zajímavý."