Druhá virtuální debata zahraničních Čechů: konzulární služby a problematika dokladů
Iniciativa Chceme volit distančně uspořádala druhou virtuální debatu zahraničních Čechů. Tématem byly tentokrát české konzuláty, konzulární služby, problematika dokladů a krizové situace v zahraničí.
Debaty se zúčastnilo přes 200 krajanů z šesti světadílů, ale také zástupci mnoha velvyslanectví a konzulátů.
S doklady by do budoucna mohl pomoci projekt e-Matrika
Jednou z oblastí, kterou Češi v zahraničí řeší, jsou doklady. Potřebují například vyměnit pas.
"Nadále platí, že je třeba alespoň jedna osobní návštěva na velvyslanectví. Před čtyřmi lety se však podařilo zavést, že je možné pas přebírat také u honorárních konzulů," uvedl ředitel konzulárního odboru Pavel Pitel z ministerstva zahraničí.
"Všechny matriční události musí být zdokumentovány. Nestačí, že někdo řekne, že se mu narodilo dítě. Musí tam být prvotní doklad, který matrikářka musí vidět, jestli není padělaný. Nejvíc času zabere poštovní styk mezi zastupitelským úřadem a zvláštní matrikou Brno."
Krajané se ptali, proč nejde, aby se hotové doklady posílaly poštou a nemuseli si pro ně chodit na velvyslanectví nebo na honorární konzuláty. "Pro Čechy v zahraničí je to nepohodlné, ale v dnešní době jsou tu nemalá rizika zneužití. Ne všechny kurýrní služby na světě jsou spolehlivé." Například v Kanadě znamená návštěva velvyslanectví osm hodin cesty. "Bohužel nám to trvá dva roky, kdy to s vnitrem diskutujeme, a snažíme se zahájit nábor ve vízových centrech," uvedl Martin Smolek, náměstek ministra zahraničí.
Pomoci by do budoucna mohl projekt e-matrika. Jak uvedl Petr Šťastný z ministerstva vnitra, projekt je na samém začátku. Bude to vyžadovat novelu zákona o matrikách. Zastupitelské úřady by měly být místy, které budou do e-Matriky zapojeny. Měl by to být informační kanál, přes který bude možné zasílat doklady, které by byly na místě vytištěny - to by mělo vyřešit problém s rychlostí.
Krajané volají po zřízení mobilního konzula
Poskytování konzulárních služeb ovlivňuje i to, jaké mají krajané občanství. Někteří mají české občanství, jiní se hlásí k českým kořenům, ale nejsou českými občany, pak jsou lidé s dvojím státním občanství. "V tomto případě záleží na státu, jehož občanství také mají, zda nám dovolí poskytnout konzulární pomoc na jejich území. Mnozí to nedovoluji. Nemůžeme dělat vše, ale postupně se snažíme služby rozšiřovat", dodal Pavel Pitel.
Někteří krajané volají pro zřízení praxe mobilního konzula. "My to praktikujeme už nějaký rok na Novém Zélandu, kam dojíždí generální konzul ze Sydney. Pokoušíme se o to i v Kanadě v oblasti Vancouveru, kam létá konzulka z Ottawy. Ale aby to bylo plně funkční, tak by museli mít technické vybavení. Třeba kufříky k pasům stojí jeden půl milionu," informoval Martin Smolek.
Neexistuje žádná evidence, o tom, kolik je krajanů s českým občanstvím a kolik bez. "Třeba Portugalci mají povinnost, když se stěhují, nahlásit se na svém zastupitelském úřadu. V EU je volný pohyb. Jeden měsíc můžete pracovat v jednom členském státu a za měsíc v jiném. Odhadujeme, že by v zahraničí mohlo žít dlouhodobě 800 tisíc lidí s českým občanstvím. Celkový počet krajanů odhadujeme na 2 a půl milionu. Jen na středozápadě USA je 350 tisíc lidí s českými kořeny," připomněl Martin Smolek.
Když skončí platnost pasu, občanství platí
Zejména v poválečném období došlo k drastickému omezení práv ohledně občanství. "Vlády se snažily historické křivdy smazat. V roce 2014 se zrušil princip jediného občanství. Dřív si krajané například museli volit jestli budou Američany nebo Čechy, teď mají možnost být obojím. Poslední novelou z roku 2019 je možné prohlášením znovu nabýt občanství. Cesta je otevřená. Myslím, že lidí, kteří na občanství nedosáhnou a mají na něj morální nárok, je už minimum," informoval Pavel Pitel.
"Mnozí krajané žijí v omylu, že když jim skončí platnost pasu, pozbydou občanství. To je nesmysl. Pas je cestovní doklad, který nezakládá samotné občanství. To, že mám pas je jedna věc, ale nemá vliv na to, zda jsem státním občanem. Krajané si ho kdykoliv mohou udělat, jen potřebuji více dokumentů, než když si ho jen prodlužuji," upozornil Martin Smolek. Jak dále dodal, pokud má české občanství jeden z rodičů, dítě ho nabývá automaticky. Musí však být zapsáno do zvlášní matriky.
Nikoho z vězení neuneseme a nedopravíme domů
V debatě se řešily i otázky prevence a pravidel řešení krizových situací českých občanů v zahraničí. Jak dodal náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, když někomu hrozí vězení, někteří lidé mají mylnou představu, že je uneseme a dopravíme domů. "My do toho vstupujeme, když se dozvíme, že s naším občanem chtějí zacházet nespravedlivě. Honorární konzul nemůže suplovat tamní policejní složky. Vše je vázáno na žádost. Média nám říkají, proč jste nepomohli. Mnozí ani nechtějí, aby o tom konzulát věděl."
Pavel Pitel radí neizolovat se od krajanské komunity. "Ti lidé si vzájemně pomáhají, když se jim přihodí něco špatného. Mají svou armádu krajanů, kteří vědí, jak opravit kohoutek nebo kdo je rozvodový právník."
Závěrem zazněl návrh, aby se čeští občané žijící v zahraničí obrátili na politiky a oslovili je v rámci vánočního pozdravu se svým hlavním přáním k Vánocům, a to přáním volit korespondenčně již v roce 2021. Když totiž chtějí volit Češi z Nového Zélandu, musí na konzulát do australského Sydney letět 2200 kilometrů a volby je tak vyjdou na 17 tisíc korun.
