Druhý rok s covidem: Čtyři ministři, zavřené okresy, obří schodek rozpočtu. Tečka za koronavirem se nekoná
Česko prožilo už druhý rok s koronavirem. Citelně zasáhl také ekonomiku. Kdo si po relativně příznivém létu myslel, že je covid za námi, ten se mýlil.
Během letošního roku se vystřídali čtyři ministři zdravotnictví. V dubnu skončil Jan Blatný. Na měsíc a půl ho vystřídal Petr Arenberger. Pak se vrátil staronový ministr Adam Vojtěch (ANO). V podzimních volbách zvítězila opozice, a to přineslo opět nového ministra zdravotnictví, kterým se stal Vlastimil Válek (TOP 09).
Začátkem roku 2021 se začalo rozbíhat očkování proti covidu. Prezident České lékařské komory Milan Kubek kritizoval vládu, že není dostatečně připravené. Epidemie se zhoršovala. V polovině února přišel zákaz cestovat do tří okresů - Cheb, Sokolov, Trutnov. Začaly být místo roušek povinné respirátory. Obchody zůstávaly zavřené, učilo se on-line.
Trhy očekávaly, že epidemie skončí
V březnu vláda schválila dva nové kompenzační programy pro podnikatele. První se týkal příspěvku na zaměstnance, druhý byl příspěvek na náklady. Nejvíc byl pandemií zasažený cestovní ruch, kultura a služby, připomněl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. Přesto se čekalo, že pandemie brzy skončí.
"Trhy byly v letošním roce spíše optimisticky naladěné. Příchod vakcíny, která byla ohlášena v závěru roku 2020, přinesl pozitivní očekávání a řada subjektů se domnívala, že pandemie dříve či později končí. Takže ačkoliv byla ČR ještě citelně zasažena v první polovině letošního roku dalšími covidovými vlnami a z pohledu ekonomických dopadů to bylo samozřejmě nepříjemné, tak obecně trhy byly optimisticky naladěné, protože doufaly, že pandemie dříve či později končí."
Zdálo se, že je epidemie vrcholu. Vláda omezila pohyb na okresy, a kdo se těšil, jak na chalupě zryje záhonky a zasadí první rostliny, musel ještě počkat. V polovině dubna začala epidemie slábnout. Velké rozvolnění přišlo v květnu. Žáci se vrátili do škol, otevřely se obchody a většina služeb, lidé mohli odložit venku roušky. Zejména před prodejnami obuvi se tvořily fronty, protože si lidé mohli po pár měsících boty vyzkoušet.
Koncem května se otevřely vnitřní prostory restaurací, bazény, kluby nebo wellnes. K náhlému rozvolnění došlo proto, aby vláda respektovala rozsudek Nejvyššího správního soudu. Nebyl to jediný rozsudek, kterým soudy vládní opatření rušily.
Od července se Česko otevřelo turistům. Pak však přišlo rozhodnutí, že lidé budou považování za bezinfekční až po druhé dávce vakcíny. To zkomplikovalo život českým turistům. Stávalo se, že při odletu na dovolenou platily jiné podmínky než při návratu.
Vystřízlivění přišlo na konci léta
Přesto se přes léto zdálo, že pandemie ustupuje. To však byl omyl. Tečka za koronavirem se nekonala. Deficit rozpočtu činil na začátku listopadu 335 miliard. Covid ekonomiku výrazně postihl, dodává ekonom Jakub Seidler.
"Vystřízlivění přišlo na konci léta, když se začalo ukazovat, že tu s námi bude pandemie ještě déle, navzdory očkování. Poté ekonomické reálie hodně zasáhla energetická krize a poté i citelný růst cen a obecně zrychlování inflace. Dalo by se říct, že z takového optimistického výhledu, který tady byl kolem poloviny roku, tak se začala situace obracet a v tuto chvíli budeme rádi, když tuzemská ekonomika v roce 2021 bude růst o alespoň více než 2 procenta a celkově ten vývoj spojený s vývojem na energetickém trhu a s výhledem na zrychlující inflaci v tuhle chvíli moc pozitivních nálad nepřináší."
Na podzim pandemie opět dosahovala rekordních hodnot. Jeden den bylo až 28 tisíc nakažených. Rostl počet hospitalizovaných i množství úmrtí. Vláda rozhodla, že testy do restaurací už stačit nebudou a zároveň je přestala hradit.
Společnost není tak rozdělená, jak se zdá na sociálních sítích
Na podzim se rozběhla agresivní kampaň na očkování, která však podle psychologů může mít i negativní efekt. A skupinu lidí, která očkování odmítá, naopak zatvrdí.
Právě vztahy mezi zastánci a odpírači očkování se velmi vyhrotily. Kdo si otevřel diskuzi pod článkem o očkování, překvapila ho vlna nenávisti. To připouští i Jan Hartl z výzkumné agentury STEM.
"Je přirozené, že taková dlouhá epidemická situace představuje velké psychické zatížení pro lidi a oslabuje společnost v mnoha ohledech. Před rokem jsme byli svědkem toho, jak epidemie částečně stmelila tím pocitem ohrožení naši společnost, ale tohle už je minulost. Dnes jsou lidé spíš takoví roztrpčení, otrávení, unavení, protože nevidí, jak se říká, to světýlko na konci tunelu."
V diskusích to vypadá, jako by byla společnost rozdělená na dva nesmiřitelné tábory.
"Pokud si naši posluchači všímají diskuzí na sociálních sítích, tak ta je mnohdy brutální, často nenávistná. Jakoby vyhrocuje situaci, která ve skutečnosti není až tak polarizovaná. Je to nepřímý důkaz toho, že zátěžová epidemická situace plodí potřebu nějak to napětí uvolnit. A na těch sítích je příhodné místo, kam tu agresi umístit. Ta společnost je přece jenom pestřejší a bohatší, než že by stály proti sobě nějaké nesmiřitelné tábory. To, co zjišťujeme, je spíš taková krize vedení, že vláda a instituce vlastně nevědí, jak se k té zátěžové situaci postavit a jak jí čelit."
Rozčarování z činnosti institucí přetrvává i po volbách
Vláda v demisi vyhlásila na podzim na třicet dní nouzový stav. Nová vláda ho neprodloužila. Na mobilitu lidí - na rozdíl od jara - nezabral. Omezení kontaktů nebylo vidět.
Vláda nepočítá s plošným zavíráním škol, ani s povinným očkováním. Nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) sice zdůraznil, že pro zvládání epidemie je očkování klíčové. Povinnost očkovat se, je však direktivní krok, který nebude efektivní. Ukončené očkování má v Česku asi 6,5 milionu lidí.
"Nová vláda slibovala změnu, určitou změnu přináší, ale takové to rozčarování z činnosti institucí a pocit bezradnosti ohledně epidemie přetrvává a ani nová vláda tomu není schopna učinit přítrž," hodnotí situaci Jan Hartl z agentury STEM.
Určité rozladění přineslo zrušení vánočních trhů. Vláda opět aktivovala krizové ošetřovné a bonusy pro lidi v karanténě. Jak podotýká ekonom Jakub Seidler, kdyby nepřišly podpory, byla by na tom řada podnikatelů podstatně hůře.
"Je to případ od případu. Pro někoho nastavení těch podmínek nemuselo být dostačující. Nedosáhl třeba na veškerou podporu. Ale určitě platí, že tato pandemická krize je specifická v tom, že ani v těch předešlých krizích jsme neviděli tak výraznou intervenci státu. Takže bezesporu ten stát hodně pomáhal ekonomice. Samozřejmě vždycky se můžeme bavit, jestli to bylo dostatečně rychlé, dostatečně cílené, dostatečně plošné, ale ta podpora tu byla. Kdyby ne, tak je na tom řada podnikatelů bezesporu určitě hůře. Ale v tuto chvíli je spíše otázkou, jak postupovat dál. Podpora na začátku pandemie byla hodně tažena myšlenkou, že je potřeba přečkat jenom nějakou specifickou dobu, než se toho viru zbavíme, ale tím, jak přichází další a další vlny, tak je zřejmé, že ani nebude v silách státu podporovat některé sektory stále dokola. Teď je spíše otázkou, jak dál."
Když bychom pominuli covid, protože ten zamíchal s ekonomikou nejvíc, které byly pro vás stěžejní ekonomické události letošního roku?
"Já se obávám, že to nejsme schopni nějak od toho covidu oddělit. Covid zamával s ekonomikou výrazně. Například jenom to, co se děje na poli inflace, a nejen v ČR. Je to v tuhle chvíli globální fenomén kvůli tomu, že se rozbily dodavatelské řetězce. Ten nárůst cen je zcela bezprecedentní, je plošný. Inflace je jedna z těch největších makroekonomických témat, i v příštím roce bude. Je to také dáno tím, jak covidová pandemie zasáhla svět. Celé dlouhé roky se svět snažil vymyslet systém dopravy, který bude co nejrychlejší, co nejlevnější. Několik let se tento systém nějak postupně ladil a nyní ho ta pandemická situace celý rozbila, takže je to pořád nějaký důsledek té pandemické situace."
Česko vstupuje do nového roku s rozpočtovým provizoriem a s novou variantou covidu omikron.
