Elektronickou občanku už má přes milion Čechů

Už rok si Češi mohou pořizovat elektronické občanské průkazy. Ministerstvo vnitra jich zatím vydalo jeden milion sto tisíc. Z toho si třetina dospělých aktivovala elektronickou část, která umožňuje například přístup do Portálu občana, který umožňuje elektronickou komunikaci se státní a veřejnou správou.

Foto: ČT24

Původně bylo na portálu 35 služeb, dnes je jich tam sto. Ještě letos by měl přibýt plnohodnotný výpis z živnostenského rejstříku a rejstříku trestů. Ministerstvo financí chystá službu Moje daně pro elektronické podání daňového přiznání. Další aplikace jsou v testovacím provozu.

Od příštího roku by přístup lidí do základních registrů mohly umožňovat i bankovní aplikace a banky by zároveň mohly přes registry ověřovat údaje klientů. Do budoucna by mělo být možné on-line zaregistrovat i auto. S tím souvisí také služby, které už dnes na Portálu občana fungují. Například majitele auta upozorní na to, že se blíží konec platnosti technické prohlídky.

Jan Hamáček, foto: archiv Úřadu vlády ČR

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka z ČSSD se digitalizaci státní správy podařilo nastartovat. Byl by ale rád, kdyby služby využívalo víc lidí.

"Nás by samozřejmě těšilo, kdyby to bylo sto procent. Kdyby si každý, kdo si vyzvedne nový občanský průkaz, rovnou aktivoval elektronické služby. Nemůžeme říct, že jsme nadšeni, že je to pouze třetina, ale věřím, že jak se budou služby rozšiřovat, tak se Portál občana bude naplňovat. Současně povedeme kampaň vůči veřejnosti, abychom lidi přesvědčili o tom, že je to výhodná věc, a že to číslo poroste."

Zavádění digitálních služeb ve veřejné správě si podle Hamáčka příští rok vyžádá 1,7 miliardy korun. Tyto peníze však zatím v návrhu státního rozpočtu nejsou.

On-line komunikace ušetřila miliardu a půl stránek textu

Elektronické občanky dostávají automaticky zdarma lidé, kterým propadá původní občanský průkaz. Ti, kteří chtějí občanku s kontaktním čipem, ale jejich současný doklad bez čipu je platný, hradí 200 korun.

Ministerstvo vnitra odhaduje, že se on-line komunikací bez papírových dokumentů šetří výrazně životní prostředí. Od spuštění datových schránek v roce 2009 se uspořila víc než miliarda a půl stránek textu. Ředitel České pošty Roman Knap vysvětluje, že takzvaná fikce doručení se vztahuje jak na klasické doručování dopisů, tak na datové schránky.

Foto: Filip Jandourek, archiv ČRo

"Proces digitalizace pokračuje, lidé už to vítají jako přirozenou formu vývoje komunikace, popularita rozhodně stoupá a stoupat bude. Češi si dlouhodobě vyzvedávají pouze 45 procent úředních zásilek. Dalších 21 procent zásilek je po deseti dnech na poště vhozeno do schránky, tedy doručeno fikcí."

Lidé k úředním zásilkám většinou nemají pozitivní vztah a často se obávají je převzít nebo otevřít. Řada lidí ale zásilku nepřevezme pouze z toho důvodu, že se jim nechce na poštu, nebo proto, že nejsou na své adrese a o zásilce se nedozví.

Podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka by problém s nedoručenými úředními zásilkami mohlo adresátovi vyřešit právě založení datové schránky. Dnes jich lidé mají 990 tisíc. Datové schránky ze zákona musí mít orgány státní moci a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Pro ostatní jsou schránky dobrovolné.