Eures: Exodus za prací se nepotvrdil

Foto: Evropská komise

Obavy z toho, že Češi po rozšíření EU zaplaví pracovní trhy ve starých členských zemích, se nepotvrdily. Zjistili to pracovníci twinningového projektu na zavedení Eures, což je internetová poradenská a informační síť, která by měla podpořit volný pohyb pracovních sil v rámci Evropské unie.

Foto: Evropská komise
Lidem z nových států své pracovní trhy většina starých zemí EU uzavřela. Bez povolení mohou zájemci sehnat místo jen v Británii a Irsku. Velké překážky neklade ani Švédsko. podle náměstka ministra práce Tomáše Špirocha svědčí 148 tisíc přístupů na české stránky EURES o velkém zájmu české veřejnosti.

"Statistické informace o počtech přístupů na webové stránky internetu svědčí o tom, že systém je už v povědomí našich občanů a je využíván."

Podle vedoucího projektu Miloše Tichého tento zájem ovšem nepotvrdil obavy z masového odlivu pracovních sil za hranice. K získání pracovního místa je totiž zapotřebí jazyková výbava, proto je největší zájem o anglicky mluvící země, případně odborná kvalifikace.

"Výsledky jsou jednoznačné, čísla jasné hovoří o tom, že počet čechů, kteří pracují v zahraničí, se rozhodně rapidně nezvýšil, rozhodně ne v Rakousku, v Německu, tzn. v těch zemích, kde ty obavy byly největší. Zvýšil se v zemích, které otevřely trh, například v Anglii, ale opět to není tak významné číslo, aby hovořilo o nějakém exodu, nebo zkrátka o vyšším zájmu českých lidí o zaměstnávání v zahraničí."

Obavy z přílivu zahraničních pracovníků, a to hlavně z Polska, panovaly i v Česku. Ani ty se však nepotvrdily. V ČR pracovaly ke konci září s povolením 4000 Poláků. Jejich počet podle Tichého výrazně nestoupá. Slováků působí v Česku asi 70.000. I jejich zájem je stabilní, dodal Tichý.

Mezi země, které otevřely svůj pracovní trh novým zemím unie, patří Irsko. Zde žije spolupracovnice Českého rozhlasu Alžběta Bajgartová. Kolik Čechů 8 měsíců po rozšíření pracuje zde?

"Podle aktuálních čísel, která zveřejnil v tomto týdnu deník The Irish Independent, která vycházejí ze sociologického průzkumu, od začátku května do Irska přicestovalo za prací 2870 Čechů. To číslo samozřejmě může být větší, protože toto jsou jenom lidé registrovaní v sociálním systému. Nejvíc pracovníků přijelo z Polska, to číslo je dost obrovské, asi 23 000 lidí. V žebříčku za Poláky jsou Litevci a Lotyši. Slováci jsou před Českou republikou, jich přijelo přes 4000. Na posledním místě žebříčku je 22 lidí z Kypru."

Vychází z toho průzkumu nějak najevo, v jakých profesích se Češi nejčastěji uplatňují?

"Přímo z toho průzkumu to jasné není, ale já bych podle toho, co vidím kolem sebe, řekla, že nejvíc lidí je zaměstnáno ve službách, tzn. pracují v hotelích, obsluhují v restauracích, pracují v obchodech. Pokud mají štěstí a mají dost vzdělání, mohou sehnat práci v různých technických a informačních oborech. Řekla bych, že ten pracovní trh je už dost nasycený a není už tak jednoduché sehnat práci, jak tomu bylo před rokem, před dvěma lety," informuje z Irska Alžběta Bajgartová.