Hmotné rezervy musí Česku vydržet 90 dní

Foto: archiv SSHR

Surová ropa, nafta a benzín. To je jen část strategických zásob, které pro Českou republiku skladuje organizace pod dlouhým názvem Správa státních hmotných rezerv. Mimo pohonných hmot najdeme ještě v krizových zásobách potraviny jako obilí nebo máslo, a to i pro humanitární pomoc. Zásoby by měly Česku například v případě povodní nebo živelních katastrof. S mikrofonem jsme navštívili areál, kde se skladuje především letecký petrolej.

Foto: archiv SSHR
"Smyslem tvorby hmotných rezerv je především zabezpečení energetické, surovinové a potravinové bezpečnosti státu, ale také pro řešení následků krizových situací. Pro orientaci mohu uvést několik položek, které jsou ve skladech a u podnikatelských subjektů. Jsou to neželezné kovy, kaučuk, obilí, maso, cukr, mléčné výrobky, a v neposlední řadě s naší činností nejčastěji zmiňované nouzové zásoby ropy a vybrané ropné produkty. Ty musí dosahovat úrovně devadesátidenní spotřeby státu."

říká místopředseda pověřený řízením správy hmotných rezerv Tomáš Perutka. Rezervy ale zahrnují třeba i prostředky, které pomáhají při povodních - včetně nádrží na pitnou vodu nebo mostních konstrukcí. Doplňme, že správa podle deníku E15 by do budoucna mohla skladovat třeba také jaderné palivo. Česká republika si totiž chce vytvořit jeho zásoby pro jaderné elektrárny na čtyři až pět let, aby se pojistila proti případnému výpadku dodávek z Ruska. Ale teď už se přesuneme do skladu leteckého petroleje poblíž Heřmanova Městce. Ředitel Miroslav Makeš vysvětluje, jak se s budováním a ukládáním zásob začalo.

"Budování skladu bylo zahájeno v roce 1952 armádou. V roce 1956 byl sklad uveden do provozu. Potom od roku 1956 do 2000 sklad provozovala armáda. V roce 2004 byl sklad předán Správě státních hmotných rezerv. Hlavním úkolem je udržování zásob pohonných hmot a také zásobování armády leteckým petrolejem a motorovou naftou."

Foto: archiv SSHR
Správa hmotných rezerv v tomto skladu má na starosti kromě ukládání i časté obměňování zásob. Kromě něj jich existuje dalších 22, všechny zásoby jsou v celkové hodnotě přes 40 miliard korun. Skladování petroleje tady probíhá v několika objektech a v řadě obřích nádrží v areálu.

"Máme dva objekty. V objektu, kde jsme, ten má rozlohu asi 19 hektarů, druhý objekt je 40 hektarů. Prostor kladu je pokryt lesem, který patří Lesům ČR."

Prvnímu objektu dominují zmíněné světlé a vysoké nádrže. Ty vybudovala až správa hmotných rezerv, pod kterou sklad v roce 2004 přešel.

"Nádrž je ocelová a stojatá, v ocelové záchytné vaně výšky 16 metrů a průměru 30 metrů. Je opatřena elektropožární signalizací a hasicím zařízením, kdy v případě požáru dochází k samočinnému spuštění hasicího zařízení, kdy se hasí pěnou. Nádrž, která je nejblíže této nádrži je ochlazována tak, aby nedošlo ke vznícení."

Jak funguje hašení obrovských nádrží, to Miroslav Makeš zmiňuje i při další prohlídce areálu.

"V požární nádrži jsou umístěna tři čerpadla, která čerpají vodu na nádrž, která se ochlazuje. "

"Kolikrát se stalo, že zde shořela nádrž nebo bylo zapotřebí zasáhnout?"

"Naštěstí zapotřebí tohoto zařízení bylo jenom tehdy, když probíhá pravidelná kontrola. To se zkouší, jestli funguje. Naostro jsme to naštěstí nikdy použít nikdy nemuseli. A doufám, že nepoužijeme."

Letecký petrolej se ale nejen skladuje, ale kontroluje se i jeho kvalita. K tomu slouží chemické laboratoře se třemi zaměstnanci přímo u vchodu do areálu. Jejich úkolem je palivo čistit a kontrolovat. Mají k tomu jedno patro a velké prostory ve sklepě. Protože kapalina se musí přepravovat, celý areál je vybaven vlastní železnicí. I tam jsme se s mikrofonem podívali.

Sklad leteckého petroleje v Heřmanově Městci, foto: Jan Charvát / Archiv ČRo 7
"Momentálně se nacházíme na železničním stáčišti, kde probíhá veškerá manipulace s leteckým petrolejem - jak příjem, tak i výdej leteckého petroleje do železničních a ze železničních vagónů..."

Vy máte i své vlastní lokomotivy. Jak často je využíváte k přepravě zásob?

"Často. Jediné dodávky, které dostáváme, jsou v železničních vagónech. takže každou dodávku my s tím musíme z nádrží vytahat do skladu vlastní lokomotivou. Jednou až dvakrát týdně."

Kdy toto místo vlastně vzniklo?

"Bylo to budováno v letech sedmdesátých, nebo jestli je to od začátku, to já přesně nevím. Je tady samozřejmě provedena rekonstrukce, od roku 2004 se tu spousta věcí zlepšila."

A jak uvidíme dál, část techniky pro skladování je ukryta v prostorách pod povrchem, jejich základy byly vyhloubeny už za studené války. Tam byly také původně hlavní prostory celého skladu. Deset vchodů do podzemí není zvenku téměř vidět. Vydali jsme se do jednoho z nich.

"Kam teď míříme?"

"Míříme do původního tunelu, který byl určen pro přečerpávání leteckého petroleje k výdeji a dál do dalšího skladovacího objektu. V tomto objektu jsou umístěny jen záložní čerpadla pro přečerpávání a hlavně jsou tu umístěny filtry a separátory vody pro výdej paliva zákazníkům."

Toto už je vlastně starší ...

"Toto je původní výstavba z 50. let, kdy se začal budovat sklad. Tento tunel byl manipulační tunel pro zabezpečení výdeje a příjmu leteckého petroleje."

Jsme na místě. Můžete popsat, co kolem sebe vidíme?¨

"Před námi jsou čtyři tlakové nádoby. To je jedna z důležitých součástí skladu pro zabezpečení kvality leteckého petroleje. Jsou to filtry a separátory vody. Palivo, které vydáváme do železničních cisteren k zákazníkům, musí projít přes filtry a separátory vody kvůli čistotě a nepřítomnost vody."

Sklad leteckého petroleje v Heřmanově Městci, foto: Jan Charvát / Archiv ČRo 7
Jeden ze zaměstnanců, který nás provázel, prozradil, jak se skladům schovaným v zemi dříve říkalo.

"Na Koreji."

"A proč?"

"Protože to asi bylo v té době války v Koreji a tady se to zbudovalo. Všeobecně, když se lidí v okolí bavili o tomto objektu, tak to nebyly Vrbice, ale "na Koreji."

Ve svahu zahloubené sklady zůstávají tak trochu tajemné i dnes. Neví se totiž, jak jsou hluboko.

"Sedmdesát metrů se říká, ale jestli to je pravda, nebo není ... to těžko změříme."

"Neměřili jste to..."

"V podstatě ani není jak. Nebo bylo by jak, ale nikdy jsme to neměřili."

Posledním důležitým místem je velín, ve kterém se sleduje celý pobyt u areálu. Více k němu řekl dispečer Vladimír Novotný.

"Samozřejmě kontrolujeme systém, jestli se něco neděje, sledujeme stav v potrubí, protože tady máme dálkový produktovod. Sledujeme činnost skladu pomocí kamerového systému. Probíhá komunikace s celníky, to znamená, že my připravujeme už na další dny závozy a celníci nám musí schvalovat všechny přepravy, protože palivo na leteckou přepravu se vydává bez spotřební daně. Dnes tedy třeba probíhá komunikace s celníky, ti nám schvalují přepravu a tak dále."

Ropa a benzín tvoří v rámci správy rezerv největší část. Dosahuje téměř 85 procent. Potraviny zaujímají asi 8 procent a suroviny pro průmysl necelých 6 procent. Zbytek jsou zásoby pro humanitární pomoc. Česká správa hmotných rezerv, jak říká Tomáš Perutka, spolupracuje i s okolními státy, převážně v zemích Visegrádské čtyřky.

"Neexistuje spolupráce ve formě výměny nebo vzájemné nabídky těchto komodit, ale jde opravdu jen a čistě o výměnu zkušeností - co která země udržuje. Také samozřejmě s tím souvisí dostupnost těch rezerv, protože jsou státy, které mají větší či menší zdroje surovin nebo možnosti obchodovat určitými komoditami. To je rozhodující pro tu příslušnou skladbu strategických zásob."


Příspěvek jsme poprvé vysílali 23. srpna 2012, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.