"Horem Pádem? Takový je život,"říká reřisér Hřebejk
Nový český film režiséra Jana Hřebejka Horem Pádem získal amerického distributora, a to ještě před českou premiérou. Na festivalech v Americe a Kanadě ho publikum přijalo prý velmi vřele. Před českou premiérou se však v médiích film spíše kritizuje. Film je prý slátanina několik lidských osudů. Názory diváků, které jsem zastavil po skončení předpremiéry, se však od této kritiky diametrálně rozcházejí.
Tak to byla úvodní píseň filmu, kterou složil Aleš Březina, zpívá Aleš Bárta a hraje Boban Markovič Orkestar. Ne každý rasista to ale s xenofobií v tomto filmu myslí až tak vážně. Hlavní postava skinhead František, alias Bejk v podání Jiřího Macháčka je jen hloupý a zfanatizovaný vůdcem fotbalových fanoušků.
"Mám rád každý charakter, který o něčem je. Mám rád, když postava není úplně jednoznačná ani dobrá, ani zlá, ale dobrá i zlá nebo falíruje mezi těmito polohami. Když se v postavě dá objevit protipól, když je hravá a dojemná, dokáže pobavit. Snažím se v ní objevit."
"Je to vlastně obyčejný kluk. Nemá srdce zrovna na špatném místě, ale zároveň není úplně chytrý. Propad velké vášni - fotbalovému fandění. Právě tato vášeň mu zatemňuje mozek. Někdy je schopen tristnějšího činu, než ... No prostě umí se porvat. Občas ublíží na zdraví bližnímu svému, když ten bližní nefandí zrovna stejnému fotbalovému klubu. Na druhou stranu má doma děvče, které má rád a které by splnil všechno, co jí vidí na očích."
Charakterizuje svojí postavu herec Jiří Macháček. Horem pádem, který bude ve Spojených státech a Kanadě distribuován pod názvem Up and Down, vypráví několik na sobě nezávislých příběhů svým způsobem nešťastných lidí. Skinhead František má ženu, která nemůže mít děti. Jednoho den si dítě prostě koupí od převaděčů, kterým batole zůstalo v nákladním prostoru tiráku po skupině utečenců. Ovšem dítě má tmavou pleť. Ve chvíli, kdy si nemluvně jeho nová matka i zarytý rasista František oblíbí, objeví se jeho praví rodiče. Jiná linie příběhu představuje rodinu univerzitního profesora, který umírá na nádor v mozku. Před riskantní operací se chce usmířit se svojí bývalou ženou a synem, které dvacet let neviděl. Jeho současná rodina je tvrdě konfrontována s jeho dávnou minulostí. Hlavní postavy příběhu se náhodně setkávají na různých místech. Ovšem toto setkávání nevytvoří, tak jako ve známém filmu Magnólie, nový rozměr příběhu.
"Je ze současnosti. Je o něco více štiplavý než ty filmy předchozí mapující naší historii. V mnohých směrech odvážnější."
Před filmem byla do společnosti vypuštěna informace, že to bude film o skrytém rasismu v české společnosti. Jaký je podle vás český národ? Máme v sobě, podle vás, rasismus?
"To je věc, která se dá těžko globalizovat. Jsme asi do značné míry xenofobní národ. Po válce jsme byli etnicky vyčištění. Němci byli odsunutí, v Čechách maďarská menšina nebyla, romskou problematiku si tady nikdo nepřipouštěl. Postupně se z Čech zase stává kosmopolitní země, jak to bylo před válkou za doby Kafky. Problém xenofobie se palčivě dotýká celé Evropy, ale i Kanady a USA. Diváci tam film reflektovali velmi pozitivně."
Co myslíte, že může tento film zahraničním divákům přinést. Pokládá otázky, které se netýkají pouze českého národa?
"Bezesporu. Problémy hlavních hrdinů jsou přenositelné. To může potkat člověka ve Francii, Norsku, Kanadě jako v Čechách. je to vlastně v tomto smyslu neuniverzálnější film, který Petr Jarchovský napsal."
Film režiséra Jana Hřebejka Horem pádem má už amerického distributora, a to ještě před českou premiérou. Po návratu z festivalu v americkém městečku Telluride Hřebejk upřesnil, že domluvil kontrakt se společností Sony Pictures Classics, největším distributorem nezávislé filmové tvorby v USA. Horem Pádem se bude s největší pravděpodobností ucházet o Oskary.
