Houslistu Alexandra Šonerta proslavila hlavně židovská hudba

Alexandr Šoner, foto: www.shonert.com

O houslovém virtuozovi Alexandru Šonertovi, původem ze sibiřskému Irkutsku, se mluví jako o výjimečném muzikantovi. Rád improvizuje, jeho specialitou je interpretace židovské hudby, sám ji i skládá. Alexander Šonert žije už jedenáctý rok v Praze a odtud vyjíždí na koncerty po Evropě, Spojených státech i Izraeli. Je hostem dnešní kulturní rubriky, kterou připravila Milena Štráfeldová:

Alexandr Šonert se narodil v r. 1972 hluboko na Sibiři, jeho kořeny ale sahají do střední Evropy:

"Dědeček /pocházel/ z Rakouska. Utekl před Hitlerem do Moskvy, tam ho ale, jak to tehdy bylo, poslali na Sibiř. Přežil gulag, ale ne dlouho. Díky bohu to ale stačilo, aby založil rodinu,"

vypráví Alexander Šonert o svém původu. Oba jeho rodiče jsou klavíristé, takže s hudbou doslova vyrůstal:

"Pochopitelně od dětství jsem poslouchal hudbu, měl jsem o ni zájem. Ale stalo se, že i když mám velice rád piano, rozhodl jsem se, že budu hrát na housličky. Nějak mne zaujaly víc, protože můj bratranec hrál na housle. A pamatuji si, že když jsem byl malý, vždycky jsem na něj koukal."

První housle vzal do ruky v šesti letech. Po studiích na hudební škole v Irkutsku přešel na konzervatoř do Novosibirsku, kde studoval ve třídě slavného profesora Brona. Studenti denně cvičili dlouhé hodiny:

"Už si to tak nepamatuji, bylo to různé, ale vzpomínám si, že to bylo dost. Byla tam velice vysoká úroven, opravdu jsme tam museli makat."

Po absolutoriu na konzervatoři zůstal Alexander Šonert na škole krátce jako učitel. Pak se ale rozhodl z Ruska odejít. Spolu s maminkou, která ho při jeho koncertech dodnes doprovází na klavír, se v r. 2008 usadili v Praze. A proč právě tady?

"Pamatuji si ještě z dětství, že jsem měl touhu po středověku, po nějakém starém městě. Mně hodně záleží na městě, kde bydlím, to mne inspiruje. A když jsme se s maminkou rozhodovali, kam pojedeme, tak maminka doporučovala Prahu, protože už tady byla dřív."

Začátky v cizím městě však nebyly úplně jednoduché.

"Pro každého člověka, který odjede někam do nového místa, je to těžké. Hledal jsem kontakty, snažil jsem se prosadit. Bylo to těžké, ale zvládl jsem to. Udělal jsem správný krok. Rusové, když sem přijedou, se drží své komunity, někdy tu bydlí hodně dlouho a neumí dokonce ani pořádně česky. První, co jsem udělal, že jsem se seznámil s českými muzikanty a začal jsem s nimi spolupracovat. Takže mi vyšla deska s českou skladatelkou Markétou Procházkovou. Pak jsem dělal židovskou hudbu s českou herečkou Věrou Nerušilovou."

Právě interpretace židovské hudby je dnes pro Alexandra Šonerta typická. Uvádí ji na svých koncertech, vydal cédéčko, inspiruje se jí ve svých vlastních skladbách:

"Pamatuji si na to od dětství. Poslouchal jsem, jak maminka zpívala nějaké ukolébavky, slyšel jsem různé nahrávky. Prostě mám to v krvi, jak se říká."

Jeho interpretaci židovské hudby ocenují posluchači nejen v Česku, ale i v zahraničí:

"Pro mne bylo velké potěšení, když jsem měl skutečně úspěch s židovským programem v samotném Izraeli, protože tam je to opravdu velice těžké. Když ale hraji v zahraničí, tak se neomezuji jen na židovský repertoár. Mám hodně klasiky. Třeba když jsem byl v Americe, tak měl velký úspěch můj program Dvořák - Čajkovskij."

Vedle interpretace židovské hudby se Alexander Šonert věnuje i improvizaci:

"Mám na to prostě zvláštní talent, protože to se myslím nedá naučit. Maminka říká, že když mi byly teprve tři čtyři roky, zpíval jsem improvizace. Takže u mne to celý život prostě vzniká. Velice mne inspiruje, že k tomu nemám noty, prostě hraji a dokážu svou filozofii, něco svého díky improvizaci ukázat. Důležitá je inspirace. Samozřejmě k tomu potřebuji mít dobrou techniku, ta je ale vedlejší. Hlavní je prostě ten pocit. Nevím, dostávám se ale do takového transu, a čím je trans hlubší, tím je ta improvizace zajímavější. Někdy vzniká velice zajímavá melodie a někdy se mi to během koncertu podaří natočit. Často se stává, že lidé nevěří, že to je improvizace. Myslí, že to mám nacvičené zpaměti. Já to ale nedokážu zopakovat."

V současné době chystá Alexander Šonert nové DVD se skladbami Dvořáka, Čajkovského, Bacha a Paganiniho. S dirigentem Vítězslavem Podrazilem a jeho orchestrem také připravuje koncerty židovské hudby. Za její interpretaci získal první cenu ve Světové soutěži židovských umělců v Berlíně. Je také laureátem Evropské ceny Gustava Mahlera.