NATO čelí největší krizi ve své historii a zatím není podle reakcí diplomatů aliance jasné, jak a kdy se z ní dostane ven. Zatímco Spojené státy chystají vše tak, aby mohly co nejrychleji zaútočit na Irák, trojice evropských spojenců - Německo, Francie a Belgie si myslí, že podobné přípravy jen zhoršují vyhlídky na odvrácení války.
NATO čelí největší krizi ve své historii a zatím není podle reakcí diplomatů aliance jasné, jak a kdy se z ní dostane ven. Zatímco Spojené státy chystají vše tak, aby mohly co nejrychleji zaútočit na Irák, trojice evropských spojenců - Německo, Francie a Belgie si myslí, že podobné přípravy jen zhoršují vyhlídky na odvrácení války. Šéf NATO George Robertson musel přiznat, že aliance má vážný problém. Ani po třech týdnech sporů se totiž nedokázala shodnout na tom, zda má už nyní zahájit přípravy na obranu Turecka pro případ války s Irákem. Turecko totiž poprvé v historii aliance využilo článek 4 Washingtonské smlouvy, který členům NATO ukládá povinnost konzultací, pokud kterýkoliv z nich usoudí, že je ohrožena jeho bezpečnost. Německo, Francie a Belgie tvrdí, že Turecku je nutné pomoci, ale ne teď hned. Tento krok podle nich ohrožuje dosavadní diplomatické úsilí o mírové řešení krize. Radek Khol z Ústavu mezinárodních vztahů tyto postoje částečně chápe.
"Aliance by dala jasně najevo, že se připravuje na možnost válečného konfliktu. Zároveň by ty samé země mohly mnohem méně důvěryhodněji tvrdit, že podporují mírové řešení iráckého problému."
George Bush, Foto: ČTK
Američané v souvislosti se situací v NATO hovoří o krizi důvěry. Jen málokdo očekává v jednání nějaký průlom před pátečném jednáním Rady bezpečnosti OSN. Česká republika proti požadavku Turecka na ochranu, stejně jako patnáct ostatních členských států nic nenamítá. Český velvyslanec při NATO Karel Kovanda hodnotí situaci jako vážnou a dodává - pokud Turecko cítí, že potřebuje pomoc, je třeba mu vyhovět, bez ohledu na situaci v Iráku.
"Současná situace v NATO je skutečně na pokraji situace krizové. Jde tady zejména o to, že aliance zatím nebyla schopna po několika týdnech se dobrat rozhodnutí začít plánovat obezřetná opatření k posilňování ochrany a obrany jednoho svého spojence - Turecka, a to je vážná věc."
Americký průzkumný letoun U-2, Foto: ČTK
Česko je v zahraničních médiích řazeno mezi zastánce vojenské akce proti Iráku a to díky podpisu Václava Havla pod dokumentem, ve kterém je vyjádřena podpora Spojeným státům při jejich tvrdém postupu vůči bagdádskému režimu. Postoj českých politiků už tak jednoznačný není. Například premiér Špidla svůj podpis pod dokument odmítl připojit, parlament zase podmínil nasazení českých vojáků novým aktem Rady bezpečnosti OSN a souhlasem vlády. Šéfové zbrojních inspektorů, jejichž zpráva bude klíčová pro další vývoj, zopakovali, že Bagdád musí udělat konkrétní gesta. Irák na pozadí sporů v NATO přijal požadavek zbrojních inspektorů, aby jim při práci pomáhala americká letadla U-2 a bezpodmínečně povolil přelety těchto strojů nad celou zemí.
