Izraelské osobnosti s československými kořeny: Ivan Joel Hajoš

Ivan Joel Hajoš, foto: archiv Českého centra Tel Aviv

Matematik a překladatel je další v řadě osobností, které České centrum v Izraeli představuje v dubnu v rámci svého on-line projektu. Rozhovor s ním vedl ředitel centra Robert Mikoláš.

Ivan Joel Hajoš, foto: archiv Českého centra Tel Aviv
Na čem v současné chvíli pracujete?

Aktuálně jsou to dva filmy, oba z šedesátých let, které se připravují na nadcházející Czech Film Week, a doufáme, že budou oba v srpnu uvedeny, a to „Kočár do Vídně“ (režie Karel Kachyňa) a „Až přijde kocour“ (režie Vojtěch Jasný). Měl jsem tu čest a potěšení překládat oba filmy do hebrejštiny a synchronizovat k nim titulky. Postprodukce, při které budou tyto titulky užity, bude provedena Národním filmovým archivem v Praze (ano, hebrejské titulky v Praze!).

Proč máte v oblibě zrovna filmy z československé nové vlny šedesátých let?

Narodil jsem se v Československu a roku 1960 mi bylo 14 let. Dá se tak říct, že jsem v atmosféře šedesátých let vyrůstal: Suchý a Šlitr, politické uvolnění, Literární noviny, všechna ta velká jména české literatury, divadla a samozřejmě mého oblíbeného filmu a mimo jiné právě i nové vlny. Mé kulturní povědomí v období dospívání se utvářelo právě na tomto podhoubí a ovlivnilo mne na celý život.

Jak Izraelci vnímají a přijímají československou a českou kinematografii?

Běžná kina jsou zde zaplavena světovými komerčními tituly, z nichž některé samozřejmě nejsou k zahození. Miloš Forman je tak nejspíše jediné jméno, které místní znají. Obecně zde lidé oceňují zejména český smysl pro humor a satiru, know-how a brilanci českých kameramanů či skvělé české herce. Celá tato široká škála kreativity českých filmových umělců má ale nyní pouze jednu platformu, a tou jsou artová kina, kde nadšené přijmají všechny žánry českého filmu, ať už současného či klasického, a to napříč všemi věkovými skupinami. Izraelci tak po letech, kdy převažoval zejména americký vliv, začínají „objevovat“ evropské kořeny naší kultury.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Překládáte stále i knihy?

Kniha, kterou jsem překládal z hebrejštiny do slovenštiny (Záblesky v temnotě od Roberta Bornsteina), byla nedávno přijata k publikaci bratislavským nakladatelstvím Marenčin. V těchto dnech navíc začínám překládat jednu divadelní hru z češtiny do hebrejštiny – ale nejspíše je ještě příliš brzy na to, o tom mluvit. Rád bych však překládal i českou prózu. A určitě přemýšlím nad překládáním také z hebrejštiny do češtiny, jak filmových titulků, tak prózy. Rád bych tak co nejvíce přispěl k budování „mostu“ mezi českou/slovenskou a izraelskou kulturou.

Ivan Joel Hajoš se narodil v Československu roku 1946, avšak od roku 1969 žije v Izraeli. Povoláním matematik a datový analytik ve státním výzkumném ústavu. Od svého odchodu do důchodu se věnuje překládání z češtiny/slovenštiny do hebrejštiny.