Jak na hraboše? Otázku řeší několik rezortů, zemědělci i ekologové

Chlupaté deseticentimetrové zvířátko - hraboš polní - zaměstnává už několik dní rezorty zemědělství, zdravotnictví, životního prostředí, zemědělce a ekology. Hraboš se totiž přemnožil. Bylo proto povoleno plošné hubení hlodavců látkou Stutox II ale ministerstvo po velké kritice, výjimku pozastavilo. Ochránci přírody totiž varovali, že látka může zasáhnout i jiné živočichy, třeba dravé ptáky, sovy nebo zajíce.

Hraboš polní, foto: Klmages, CC BY-SA 4.0

Poštolka obecná, foto: UdayKiran28, CC BY-SA 4.0

"Ta látka, kterou do těla dostane tím, že uloví ošetřeného hraboše, který třeba ještě žije, tak to na něj působí. Sice neuhyne, ale může dojít k velkému zásahu do rozmnožování nebo přežívání toho jedince," říká Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.

Jak vlastně jedovatá látka působí? Ve vnitřnostech hlodavců, přiblížil Jakub Beránek ze zemědělského zkušebního ústavu:

"Stutox je látka, která se v žaludku hrabošů promění na toxický plyn, a zůstává v těch vnitřnostech. Dravci žerou zpravidla svalovinu. Střeva nepožírají, a kdyby to náhodou sežrali, tak dravci mají dobře vyvinutý dávivý reflex, takže ty věci vyzvrací."

Podle zemědělců je panika nepřiměřená situaci

Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha uvedl, že vyvolaná panika je nepřiměřená situaci.

Martin Pýcha, foto: Jana Přinosilová, archiv ČRo

"Tady se totiž vyvolává pocit, že plošná aplikace znamená, že všichni zemědělci po celé ČR budou rozsypávat jedy na pole. To povolení se týká pouze některých vyjmenovaných okresů, které jsou tím hrabošem zasažené. A týká se pouze těch polí, na kterých je hraboš přemnožený. Zemědělci přece nechtějí likvidovat žádné predátory, vždyť je potřebují. My potřebujeme biodiverzitu a jestliže tady dojde k nějakému snížení jejich stavu, tak první, kdo to pozná, jsou sami zemědělci. Byli by sami proti sobě."

Hraboši ničí úrodu zejména na jižní Moravě. Zemědělci uvádí, že látka Stutox II je méně agresivní, než ta, která se běžně používala od 90. let do roku 2015. Navíc pro použití přípravku platí přísná pravidla. Například se smí rozsypávat jen za sucha a nejméně 10 metrů od povrchových vod. Zemědělci musí jeho aplikaci nahlásit tři dny dopředu zemědělskému zkušebnímu ústavu. Aplikace má být kontrolována dvěma organizacemi, a za porušení pravidel mají hrozit pokuty.

"V normálních letech dravci a predátoři stav regulují. Ale když dojde k situaci, kdy se stonásobně a v mnoha případech i tisícinásobně počet hrabošů na tom poli zvýší, tak to nejsou dravci schopni zvládat. A naprosto standardní je, že se aplikují chemické prostředky," dodává předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Škody můžou přesáhnout miliardu

Foto: Klára Stejskalová

Škody na plodinách způsobené hraboši podle něj letos můžou přesáhnout miliardu korun, finální součty ztrát budou mít zemědělci až na podzim po sklizení cukrové řepy. Například v Dolním Rakousku hlásí zemědělci až 100 procentní škody způsobené hraboši.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) uvedl, že pokud se nepodaří hraboše dostatečně eliminovat, hrozí, že při mírné zimě bude příští rok situace ještě katastrofálnější.