Kalendárium

V Kalendáriu připomeneme narozeniny automobilového závodníka Karle Lopraise nebo výročí úmrtí písničkáře Karla Kryla.

Karel Loprais, foto: ČTK

Šedesáté narozeniny na začátku března oslavil šestinásobný vítěz slavného závodu Rallye Paříž – Dakar, Karel Loprais. Kromě mnoha dalších cen získal v roce 2006 Cenu Zdeňka Vojtěcha za celoživotní zásluhy a přínos motoristickému sportu. Po svém posledním vítězství na Dakaru řekl:

"To vítězství bylo velice náročné, protože se Dakar vrátil do původních kolejí náročnosti, to znamená ne kilometrově dlouhé etapy, ale v náročném těžkém terénu, které dávaly den za dnem více zabrat nejen posádkám ale i kamionům."

Nejtěžší chvíle soutěže nastaly podle něj v marocké poušti, kdy prorazili chladič.

"Měli jsme sice padesát litrů vody, ale v poušti se těžko voda shání a jeli jsme takovými oblastmi, kde voda opravdu nebyla, takže jsme museli zajíždět a vodu hledat, abychom tu etapu vůbec stihli a v limitu. To byla pro nás dost krutá chvilka, protože hodina a deset minut na prvního bylo pro nás dost velká ztráta. Pak jsme startovali ze zadních pozic, ale neztráceli jsme naději a vyplatilo se to."

---

Už před 110 lety mohli Pražané pro posílání svých zásilek použít potrubní poštu. První linka vznikla v Praze o několik let dříve, ale sloužila jen pro potřeby poštovního úřadu. Později se její služby rozšířily a potrubní pošta byla velice používaná a oblíbená. Pod Prahou tak bylo vystavěno zhruba 55 kilometrů potrubí, které prochází i některými mosty. Svůj význam začala potrubní pošta ztrácet až ke konci dvacátého století a obzvláště ničivě se na ní podepsaly povodně, které postihly hlavní město v roce 2002.

---

Karel Kryl se narodil v Kroměříži, hrdě se však k němu hlásí ještě jedno moravské město - Nový Jičín, s nímž byla rodina Krylů úzce spjata.

"Můj dědeček Karel Kryl nejstarší založil v sudentoněmeckém městě Neutitchein, dnes Nový Jičín, českou tiskárnu. knihtiskárna Kryl a Scotti se postupně stala předním podnikem, v němž bylo možno tisknout krásné knihy, bibliofilie, nejnáročnější tisky všeho druhu. Dědeček, kterého už jsem nezažil, korespondoval a stýkal se s umělci nemenšími Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Václava Špály, posléze Svolinského, Dillingera a vím já koho ještě? Tiskl zde Florian, vycházel Hyperion a nesčíselné další edice, Nezval i Halas, Reynek i Gogol, Čapek i Deml. V osmatřicátým, kdy Henleinovi křiklouni konečně dostali příležitost k oné vyžadované pouti domů do Říše, nezbylo českým tiskařům nic jiného než si zabalit svých 17 švestek a vyhledat náhradní místnosti ve městě méně německém, než byl Neutitchein, a pokračovat v začaté práci a čestné tradici podniku. Hrou osudu vedla cesta na Kojetínskou ulici v Kroměříži. Dědeček, tehdy už nemocný, předal žezlo mému tatínkovi, Karlu Krylovi, tehdy mladšímu. Tiskárna existovala po celý protektorát, s početnými výslech, jimž byl podrobován otec i děd. Tisklo se leccos a šlo i o šibenici. Vím o té době pramálo, neexistoval jsem dosud. Ve čtyřiatřicátém zemřel dědeček a narodila se sestra, o rok jsem následoval já."

Takto Karel Kryl vzpomínal na historii své rodiny v rozhlasovém pořadu z roku 1992. Nejslavnější český písničkář zemřel před patnácti lety v bavorském Mnichově.