Kalendárium
Zavedení všeobecného volebního práva, výročí úmrtí historika Josefa Pekaře, připomenutí Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského nebo otevření filmových ateliérů na pražském Barrandově. To jsou některá z témat dnešního Kalendária. Výročí vybírala Martina Lustigová.
Před sto lety bylo v habsburské monarchii zavedeno všeobecné volební právo. Nové volební zákony podepsal císař František Josef I. 26. ledna 1907. Volební právo získali muži nad 24 let, volit nesměli četníci a vojáci. Volební právo nepříslušelo nesvéprávným osobám, osobám v chudinské péči nebo osobám, které byly volebního práva zbaveny v souvislosti s trestnou činností. Pokračuje historik Luboš Velek: "Tato reforma volebního práva se ovšem týkala pouze Říšské rady, tedy toho ústředního parlamentu ve Vídni. Ta reforma znamenala rozšíření volebního práva na veškerou mužskou zletilou populaci, která splňovala určité podmínky, jako například beztrestnost, atd."
S ohledem na zvolenou volební geometrii nebylo volební právo zcela rovné. Volební obvody totiž byly konstruovány tak, že na jednoho německého poslance připadalo přibližně 40 tisíc voličů, na jednoho poslance polské národnosti asi 50 tisíc voličů a na jednoho Čecha přibližně 55 tisíc voličů. Hůře na tom byli Rusíni, na jednoho rusínského poslance připadlo asi 100 tisíc voličů.
Před sedmdesáti lety zemřel český historik Josef Pekař. Patřil k nejnadanějším žákům Jaroslava Golla, už v 27 letech se stal docentem a v 35 letech profesorem dějin na pražské univerzitě, ve 30. letech byl rektorem Univerzity Karlovy. Ve sporu o smysl českých dějin se postavil proti T. G. Masarykovi. Mezi Pekařova nejznámější díla patří mimo jiné Dějiny valdštejnského spiknutí, Kniha o Kosti nebo Žižka a jeho doba. Nejvíce polemik vyvolal svými knihami věnovanými husitství nebo pobělohorskému období. Zdůrazňoval středověký charakter husitského hnutí. Podobně i Žižku viděl jako středověkého válečníka a do jisté míry i náboženského fanatika. Pekařovo stanovisko k husitství se zachovalo také v rozhlasovém archivu. Nahrávka je z roku 1935.
Jméno Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského se za první republiky stalo symbolem společenské etikety a vybraného chování. Guth-Jarkovský, který se narodil v lednu 1861, nebyl ale jen propagátorem slušného chování. Byl pedagogem, publicistou, spisovatelem, českým olympionikem a prvním ceremoniářem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1899 založil Český olympijský výbor a stal se jeho prvním předsedou. Byl také spoluzakladatelem Mezinárodního olympijského výboru. Sám ale sportu holdoval jen občas a sám sebe označoval hlavně za spisovatele.
V nedožitých 82 letech zemřela 22. ledna 1994 malířka, grafička a ilustrátorka Ludmila Jiřincová, významná členka Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Vytvořila na 1200 grafických listů, exlibris, drobné a užité grafiky. Do české kultury se ale zapsala především jako ilustrátorka. Výtvarně doprovodila přes 350 knižních titulů, mezi nimi například Máchův Máj, Erbenovu Kytici, Villonovy Balady nebo Shakespearovy Sonety. Věnovala se ale i kreslenému filmu, známkové i plakátové tvorbě a malířství. Za svá díla získala řadu významných ocenění.
Největší psí spřežení v Evropě vytvořili 26. ledna 2002 v Deštném na Rychnovsku majitelé plemene samojedů. Zapřaženo bylo 34 psů, spřežení měřilo na délku 33,7 metru. V jeho čele běžel nejkrásnější pár samojedů v republice - mezinárodní šampión Arni a česká šampionka Artica.
