Kanada nabízí řadu unikátních krajanských příběhů
Podnikatel Tomáš Baťa, mistr světa v krasobruslení, diplomat a podnikatel Otto Jelínek, spisovatel Josef Škvorecký to jsou nejznámější jména Čechů, kteří našli azyl v Kanadě, která se stala jejich druhým domovem.
Slavných Čecho-Kanaďanů je celá řada. V Kanadě žije jedna z nejpočetnějších krajanských komunit na světě. Zmapování a zdokumentování jejich příběhů se ujal náš velvyslanec v Ottawě pan Bořek Lizec, který nám poskytl rozhovor.
Jedné osobnosti jste se letos věnoval s mimořádnou pozorností, a péčí a tím je spoluzakladatel české swingové éry Jiří Traxler, od jehož narození uběhlo v březnu 110 let. Můžeme stručně připomenout, proč připomínat Jiřího Traxlera právě v Kanadě?
Jiří Traxler strávil v Kanadě většinu života. Dožil se vysokého věku. On poměrně dlouho žil v Československu. Myslím, že tam je ta krásná silná kulturní dimenze, proč se na něj při jeho výročí zaměřit. V době pandemie, mě jako nového velvyslance v Kanadě napadlo oslovit řadu našich hudebních interpretů, zda by živě nenatočili nějakou jeho píseň, i ve svém stylu, napříč žánry. Protože mě znali z minulé spolupráce, nechali se nadchnout pro česko-kanadské příběhy. Měli také pocit, že by bylo dobré vzdát hold české Kanadě tímto způsobem. On je jedním z česko - kanadských příběhů, které tímto projektem připomínáme. Myslím si, že jeho hudba skutečně Čechokanaďany i Kanaďany hodně oslovila. V Kanadě to byl pro řadu lidí velký objev, jaký tam žil skladatel.
Rozhodl jste se pro mimořádnou poctu, vydání tradiční gramodesky, na které se podílela řada zpěváků jako Adam Plachetka, Ondřej Havelka a Melody Makers, Petr Janda. Křest se odehraje během slavnostního Gala večera k předsednictví v Radě Evropské unie v Ottawě 26. září. Akce se zúčastní i někteří jmenovaní interpreti.
Mám velkou radost, myslím si, že bude koncert mimořádný. Potěšilo mě, že mezi interprety bude i jeden nečeský, řekl bych česko-americký. On by řekl, že se za Čecha stále považuje. Je to americká rocková hvězda Jim Peterick, autor hitu Eye Of The Tiger hitu použitého i ve filmech o Rockym. Získal také Grammy. Myslím, že není příliš nositelů Grammy, kteří nazpívali českou swingovou píseň, navíc ještě ze 40-tých let. Opět mě překvapil a na mou prosbu, kterou jsem lehce nadhodil, zda by nepřijel do Ottawy nazpívat píseň Jiřího Traxlera a nějaký ze svých hitů řekl, že velice rád. Taky mě potěšilo, že když v premiéře natočil píseň Měsíc to zavinil s anglickým textem, tak mě zavalil dotazy o Jiřím Traxlerovi a té písni. Říkal, že jí nemůže dostat z hlavy. Na koncertu budeme mít i Jana Smigmátora, který spolupracuje s Českým rozhlasem, Martu Jandovou a skvělého pianistu Emila Viklického. Připojí se k nám i světoznámá hvězda Adam Plachetka, který v té době účinkuje v Metropolitní opeře.
Proč jste se rozhodl pro klasickou gramodesku?
Když jsem v Chicagu (Bořek Lizec tam působil jako generální konzul) pořádal oslavu státního svátku, zaznamenali jsme to pouze on-line a zpětně mi to bylo líto. Napadlo mne, že v Kanadě má svůj závod největší výrobce gramofonových desek na světě česká firma GZ media. Oslovil jsem je, zda by mi byly ochotni pomoct s takovým projektem a písně Jiřího Traxlera vydali na gramofonové desce. Přání mi splnili a tímto jim moc děkuji. Je to dar našeho předsednictví v Kanadě. Věřím, že to potěší i obdarované, mezi nimiž budou i krajané včetně nejstarších komunit. Já jsem některé z nich navštívil jako první představitel České republiky od druhé světové války. Přál bych si jim tímto projektem vzkázat, že jsme na pomoc jejich tatínků, dědečků a pradědečků nezapomněli a dodnes si jí vážíme.
Někteří členové této krajanské komunity budou během galavečera oceněni ministrem dopravy Martinem Kupkou, který bude zastupovat českou vládu. Vy jste se vydal pátrat po českých kořenech. Z toho vznikl zajímavý booklet plný příběhů, fotografií. Můžete některé zajímavosti zmínit?
Booklet mapuje historii postupně. Od začátků české Kanady do dnešních dnů. Na začátku si můžeme přečíst, jak čeští přistěhovalci přicházeli do prérií ve vozech krytých plachtou. Přijížděli a usazovali se v pustinách. Příběhy jsou včetně fotografií, které jsou dost unikátní a které jsem při cestách od krajanů získal. Jejich zásluhy o vznik Československa, záchranu za druhé světové války a podporu za studené války až do dnešních dnů. Jsou tam i obecné příběhy a příběhy komunit. Najdeme tam město Praha a i údajně první město, které se jmenuje Kolín nebo Tábor. Kromě toho jsou tam příběhy konkrétních osobností z každé éry. Třeba podomní prodejce biblí František Dojáček se vypracoval v největšího knihkupce neanglické literatury v Kanadě a vydavatele novin. Stal se takovým předchůdcem Amazonu, protože expandoval dál a dál. Vytvořil zásilkovou katalogovou službu. Kromě toho byl velkých podporovatelem Československa za druhé světové války. Stal se takovým lídrem toho hnutí v Kanadě. Dále bych zmínil Karla Velana, který má přezdívku král ventilů. Založil ve svém oboru světovou firmu. Zajímavé je, kromě toho, že uspěl jako vynálezce, se mu podařilo jako amatérskému astrofyzikovi vytvořit teorii vzniku vesmíru, která vzbudila velký odborný zájem. Z dnešních bych vybral v Čechách stále málo známého Václava Smila. Je považován za 100 globálních myslitelů dneška. Je to strategický poradce Billa Gatese, vizionář publikující dvakrát do roka bestsellery.
Kdyby se někdo o ty příběhy zajímal a chtěl se s komunitou seznámit. Kde na booklet narazí, je k dispozici i on-line?
Je to dar, který bude neprodejný, ale přál jsem si, aby veřejnost mohla jak s hudbou tak s bookletem. Vytvořil jsem speciální webovou stránku www.traxler110.cz. Na ní je možné si poslechnout desku nebo listovat bookletem alespoň v elektronické verzi.
Víme, že ve Spojených státech sehráli Američané s českými kořeny důležitou roli jak při vzniku Československa v roce 1918, tak později při politické podpoře při sametové revoluci. Najdeme i v Kanadě podobné osobnosti, jako byla Madeleine Albrightová nebo Miloš Forman?
Já si myslím, že určitě. V bookletu si naši posluchači mohou najít i galerii. Tu jsem nazval Síň slávy české Kanady. Tam jsem dal 35 osobností, které si myslím, že Kanadu zaujaly. V politice bych zmínil nejmladší kanadskou ministryni v historii Kanady. Jmenuje se Karina Gold a její předci odešli před druhou světovou válkou, dokonce bojovali v legiích v Rusku. Potom je tam řada osobností, které Kanadu oslovují v pozdějších generacích. Třeba Vašek Pospíšil, tenista, o tom se ví, že má české kořeny. Ludmila Zemanová, která získala cenu guvernérky za své ilustrace. Za první film, který tam natočila, byla nominována na Oskara. Během večera jí budeme zvlášť připomínat a oslavovat. Získala cenu Gracias agit od našeho Ministerstva zahraničních věcí. Vytvořila kresbu, která se objeví na pozvánkách a programu večera, který je ve stylu jejího otce Karla Zemana. První film, na kterém s ním spolupracovala, byla Ukradená vzducholoď. Motivem kresby je vzducholoď, která letí nad panoramatem hlavního města Ottawy.
Když jednáte s kanadskými partnery, co jim naskakuje na prvním místě, když se řekne Česká republika?
Jistě řada osobností, o kterých jsem mluvil. Třeba Tomáš Baťa zanechal jistě v Kanadě hlubokou stopu. Dodnes se mi opakovaně stává, že mi někdo říká, že považuje Tomáše Baťu za někoho, kdo učil globální podnikání. Kanaďané obecně s tím mají dodnes problém a svým způsobem k němu vzhlíží, využívají jeho citáty. Dodnes nám to dělá významné jméno. Zaujímáme i současnými projekty. Jako je například akvizice koltů legendární značky pistolí. To, že takovou značku získá česká zbrojovka, to je velká událost a Kanaďané jí zaznamenali. Vnímají naši spolupráci třeba i v obraně. Naši vojáci působí v Lotyšsku pod vlajkou NATO, pod kanadským velením společně s kanadskými vojáky. Už dlouho společně chrání naše východní křídlo aliance. Pak samozřejmě také turismus. Kanaďané rádi cestují do České republiky. Nejlepší vizitkou jsou Česká města a mezi nimi Praha. Stává se mi, že první konverzační téma na úvod jednání je, jak se jim nebo někomu z jejich příbuzných líbilo v Praze. Na závěr jednání případně zazní námět, zda by nějaká cesta nešla uskutečnit. Z toho mám vždycky radost.
