Karlštejn se dostal do divadelní hry i muzikálu

Карлштейн (Фото: www.czechtourism.com)

Karlštejn je mezi českými hrady zcela výjimečný. Byl postaven jako pokladnice pro uložení královských pokladů, především sbírek relikvií a říšských korunovačních klenotů. Nejvzácnější místností hradu je kaple sv. Kříže, kde je největší sbírka gotických desek na světě od jednoho autora a jeho dílny. Karlštejn se dostal do divadelní hry i muzikálu.

Poklady bychom dnes uzavřeli do sejfu, Karel IV. pro ně postavil rovnou celý hrad. Ze tří stran je ukryt mezi zalesněnými stráněmi a nese po něm své slavné jméno Karlštejn.

Karlštejn, foto: www.czechtourism.cz
"Základní kámen tohoto hradu pokládal první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, kterého vidíme na severní stěně Dvořenínské síně,"

uvedl pro Český rozhlas kastelán Jaromír Kubů. Hrad byl založen roku 1348 a jeho hrubá stavba trvala deset let. Ještě nebyl ani dokončen a Karel IV. tu dohlížel na dostavbu i výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Právě ty patří ke skvostům Karlštejna. Nejvzácnější místností celého hradu je kaple sv. Kříže. Zlacená klenba a skleněné čočky napodobují nebe. Je tu i pět tehdy známých planet. A právě v kapli je vzácný komplet 129 dřevěných desek s podobami světců, andělů a proroků od mistra Theodorika.

Kaple sv. Kříže, foto: www.czechtourism.cz
"Je to největší sbírka gotických desek na světě od jednoho autora a jeho dílny. Ve 14. století byly v této kapli uloženy korunovační klenoty, byly to říšské insignie, říšská koruna, kterou je možné dnes vidět v Hoffburgu ve Vídni. V kapli byly dále uloženy důležité státní listiny, dokumenty a svaté relikvie a tomu všemu odpovídala i výzdoba kaple."

Od počátku husitských válek zde byly téměř 200 let uloženy také korunovační klenoty českých králů a archív. Stěny jsou vyzdobeny drahými kameny, které jsou poskládány do tvaru křížů. Pokud by jste si dali hodně velkou práci, napočítali by jste asi 4 tisíce plátů kamenů silných jeden centimetr. Mezi nimi pak září plátky pravého zlata.

"Karel IV., jak napsal ve svém životopise, měl před touto svatyní takovou úctu, že zde chodil bos a když šel po schodišti, tak napsal, že si připadal jako když vystupoval do nebe."

Karlštejn tvoří několik staveb v různých výškových úrovních, které vyjadřují jejich význam. Nejvýše je položená právě Velká věž s kaplí sv. Kříže. Zdi věže jsou silné 4 metrů a na severní straně dokonce přes 6 metrů. Mariánská věž ukrývá pokladnici a klenotnici. Je tu soubor církevních ornátů z 15. - 16. století, části gotického brnění, údajně sv. Václava nebo hlava krokodýla, považovaná za hlavu draka, kterého zabil sv. Jiří. K ojedinělým exponátům pokladnice patří i gotický zvoneček na nožkách, o kterém se zmiňují nejstarší hradní inventáře. Hradu pak vévodí pětipodlažní Císařský palác. V něm je místnost, která s největší pravděpodobností sloužila Karlu IV. jako ložnice. Jak dodal Jaromír Kubů, je tu i kaple sv. Václava s cestovním oltářem.

"V pravo od něj je dále soška Panny Marie z alabastru. Je to práce pravděpodobně francouzských mistrů a tuto sošku si Karel IV. z Francie přivezl."

V ložnici je unikátní textilie, přesná kopie roucha Karla IV., jehož torzo se dochovalo v královské hrobce. Vybavení ložnice spíše jen naznačuje, jak to v době Karlově vypadalo.

Nejníže je na hradě položená Studniční věž. Ještě dnes se tu dochoval unikátní čerpací mechanismus na vodu.

"Je hluboká 80 metrů, hloubili ji kutnohorští havíři. Jak známo, nikdy nenašli vodu, takže museli kolmo na osu té studny, z jejího dna, prorazit štolu do podhradí k potoku a z tohoto potoka naplňovali studnu pitnou vodou. Je tam velice známé dřevěné kolo, ve kterém chodila služba a za deset minut chůze měli vytaženo 50 litrů."

Od roku 1911, kdy byl na hrad zaveden vodovod, se studna nepoužívá. Přesto vodní sloupec ve studni dosahuje ještě dnes asi 12 metrů.

Foto: www.czechtourism.cz
Slavná historie hradu Karlštejna se dostala do divadelní hry Jaroslava Vrchlického a hudebního filmu Noc na Karlštejně. Zápletka se točí kolem údajného zákazu Karla IV, aby na hradě nocovaly ženy. A to se nelíbí královně Elišce Pomořanské, ani dívce hradního zbrojnoše, které proniknou na hrad v přestrojení. Jisté je, že žádný zákaz pobytu žen na Karlštejně se nikde nedochoval.

Ale i slavný hrad začal časem chátrat. Při poslední stavební úpravě v 19. století vedené arch. Josefem Mockerem získal svůj dnešní vzhled.

"Restaurace byla v duchu purismu a to byl náhled, který vracel objektům, pokud byly založeny ve středověku, jejich původní gotickou podobu. Tomu se ale podřídilo všechno. Například renesanční přístavby, které tady vznikly v 16. století, byly prostě zbourány. To je věc, která by v dnešní době vůbec nepřicházela v úvahu."

Dnes žije v podhradí, lépe řečeno v městečku Karlštejn asi 760 obyvatel, ročně však proudí na hrad 300 tisíc návštěvníků. V září se už poněkolikáté hrad oblékne do svého středověkého hávu. Koná se tu vinobraní - ostatně rozvoj vinařství tu podporoval i Karel IV. a 12 hektarů vinic je tu dodnes.

10
49.937743700000
14.187094800000
default
49.937743700000
14.187094800000