Nejpřísněji střežené tajemství Karlštejna? Studna není studna

I když na kopci, přesto dokonale ukryt, se nad Berounkou tyčí po sedm staletí hrad Karlštejn. Nejkrásnější je Kaple sv. Kříže, zdobená drahými kameny, zlatem, benátským sklem a obrazy mistra Theodorika. Naším průvodcem po hradě bude kastelán Jaromír Kubů, který se po laně spustil 80 metrů do studny, která vlastně studnou není. Zjistíme, jak to bylo s pokladem, i se ženami na Karlštejně.

Hrad Karlštejn, foto: Zdeňka Kuchyňová

Proč Karel IV. postavil hrad postavil právě tady?

"Já se domnívám, že přesný důvod se neví, zřejmě se mu toto místo líbilo. Ačkoliv hrad stojí na kopci, tak není z okolí vidět. Uvidíte ho pouze z jednoho směru a to od Litně."

Když byla Kaple sv. Kříže v roce 1365 vysvěcena, byly do hradu v tajnosti přivezeny korunovační klenoty, důležité státní listiny a svaté relikvie. Byl Karel IV. od začátku rozhodnutý, že bude Karlštejn sloužit jako státní trezor?

"Nebyl. Zřejmě tento hrad zakládal jako skoro běžnou středověkou pevnost. Stavbaři a architekti jsou schopni zejména na Velké věži rozpoznat moment zlomu, kdy se přestalo počítat s tím, že Velká věž bude obytná, ale soustředí se sem veškeré poklady, které jako císař Svaté říše římské získal, a musel se o ně postarat."

Horníci pramen nenašli, studnu napájel potok

Jaromír Kubů, foto: Loreta Vašková

Hrad má pět stupňů. Poklad byl uložen nejvýše, ve Velké věži, kterou nedobyla ani švédská vojska. Pod věží je kostel Panny Marie, kaplička sv. Kateřiny, císařský palác, dům, kde žil purkrabí a nejníže věž hradní studny. Ale ona studnou není.

"Vlastně je to taková cisterna nebo rezervoár. Když studnu hloubili kutnohorští havíři, tak tam nikdy nenašli pramen vody. Tehdy bylo rozhodnuto, že se kolmo na osu studny prorazí štola do podhradí k potoku. A z tohoto potoka studnu naplňovali pitnou vodou. Tato záležitost byla předmětem obrovského tajemství. Stačilo třeba otrávit vodu v potoku. Říká se, že Karel IV., aby uchoval toto obrovské tajemství, tak prý, možná, snad nechal ty kutnohorské havíře popravit. Průzkumů studny proběhlo několik, poslední asi před čtyřmi roky. Měl jsem tu čest se do té 80 metrů hluboké studny spustit na laně. Navštívil jsem i tu napouštěcí chodbičku, která je vysoká asi 1,2 metru. Byl jsem tam vetřelcem, protože tam sídlily hrozny netopýrů, které jsem probouzel. Pískali na mě a byli nespokojení, že je tam nějaký vetřelec. Ale já jsem šťastný, že jsem viděl nejenom nejspodnější část hradu, ale i tu nejvyšší, protože jsem byl také na hřebenu Velké věže."

Co je pravdy na zákazu vstupu žen na Karlštejn?

Hrad Karlštejn, foto: Zdeňka Kuchyňová

"Když Karel IV. umístil říšské svátosti do kaple sv. Kříže, tak to bylo tak posvátné místo, že vydal příkaz, že v kapli je zakázáno ženám pobývati, lehati a spáti. A nesměly vstoupit ani do celé Velké věže, která byla vlastně pevností v pevnosti. A básník Jaroslav Vrchlický v 19. století rozšířil tento zákaz vstupu žen na celý hrad a tak vznikla Noc na Karlštejně. My máme scénář na karlštejnské vinobraní, kdy Karel IV. promlouvá ke svým poddaným a říká: Čechy patří Čechům, ale Karlštejn je můj, mojí prací a mojí myšlenkou. Určitě hrad Karlštejn velmi miloval."

Na dělníky se ze zdi vysypal poklad

Poklad nalezený na Karlštejně, foto: Zdeňka Kuchyňová

Právě doba Karlova byla pro Karlštejn neslavnější. Svůj další poklad vydal hrad při přestavbě Josefem Mockerem v 19. století. Jak uvedl kastelán Jaromír Kubů, zřejmě ho objevili dva dělníci, kteří připravovali zeď na novou omítku:

"Jak do té zdi klofli, vyvalil se na ně zlatý a stříbrný poklad. Asi 387 předmětů, byly to knoflíčky, oděvní doplňky, malé nádobky na pití. V současné době je to ve správě a péči Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a díky paní ředitelce mám k výročí Karla IV. poklad tady. Kromě tohoto originálního pokladu je součástí výstavy rekonstrukce poslední večeře Karla IV. v Paříži v roce 1378. Francouzský král připravil pro Karla IV. tabuli, kterou máme na iluminaci. Nám se podařilo udělat rekonstrukci stolu a ta je také na výstavě."