Kašperské Hory

Kašperské Hory (Foto: Adam Hauner / Creative Commons 3.0 Unported)

V dnešní rubrice se vydáme na Šumavu a zavítáme do města zlata a sklářů - Kašperských Hor. Slovo má Zdeňka Kuchyňová.

Kašperské Hory, foto: Adam Hauner / Creative Commons 3.0 Unported
Kašperské Hory leží na jihu Čech a jejich vznik je neodmyslitelně spjat s těžbou zlata ve 13. století. Hornické nářadí ostatně najdeme i na znaku města. Se svojí nadmořskou výškou 740 metrů byly Kašperské Hory v době svého vzniku nejvýše položeným městem v Čechách. Historie této oblasti však sahá až do pravěku, kdy byli na tomto území Keltové. Jak uvádí historik Muzea Šumavy Vladimír Horpeniak, přilákal je sem právě drahý žlutý kov.

"Keltové si v blízkém okolí dnešních Kašperských Hor vystavěli dvě velká hradiště. Obří hrad u Popelné a Sedlo u Albrechtic. Dodnes se odborníci hádají o tom smyslu těch hradišť, o jejich poslání. Někteří odborníci tvrdí, že je jedná o útočištná hradiště, že v době nepokojů v české kotlině odcházely některé keltské kmeny hledat bezpečí a to nacházely uprostřed hraničního šumavského pralesa. Takže to je jeden výklad, další výklad v souvislosti s obřím hradem, který je v mimořádné nadmořské výšce tisíc metrů, praví, že toto hradiště bylo místem zvláštních pobožností, nějakých rituálů, které Keltové zde vykonávali. Někteří odborníci to dokládají i tvrzením Gaia Julia Caesara v jeho zápiscích o válce Galské, že kdesi uprostřed Evropy v lese Gabréckém je místo, kde se scházejí druidové, kde se snad i konají oběti. A my víme, že u Keltů to byly lidské oběti a že se tam obětovali i bílí koně."

Po Keltech zde rýžovali zlato Slované, které vystřídali Němci, neboť zdejší doly potřebovaly zkušené pracovníky. Horničtí prospektoři sem přicházeli ze Slezka, Porýní, Podunají a tehdy - ve 13. století - zde vzniká hornická osada, později přeměněná na horní město.

Foto: Archiv ČRo České Budějovice
"Takovým důležitým momentem v historii Kašperských Hor byl rok 1325, kdy Jan Lucemburský razí jako první panovník ve střední Evropě zlatou minci florén. No a v té době také vznikají nejstarší stavby zde jako kostel svatého Mikuláše. Tento chrám se v současné době restauruje, a my jej hodláme využívat jako koncertní síň, protože je tam nádherná akustika. Už v současné době tam pravidelně koncertují soubory staré hudby např. Schola Gregoriana Pragensis a další. Mimo jiné s koncertem vážné hudby zde naposledy vystoupila popstar Lucie Bílá, což bylo mimořádnou událostí myslím i v jejím uměleckém životě."

Kašperské Hory byly díky zlatu nesmírně bohaté a od Jana Lucemburského obdařeny četnými privilegii. Vypráví se o tom, že zdejší horníci pomáhali Janu Lucemburskému i v jeho vojsku jako zvláštní ženijní oddíl při obléhání slezských měst. Například podkopávali hradby a města pak byla snadno dobyta. Nedaleko města stojí hrad Kašperk, který založil Karel IV.

"Podobně jako Karlův otec Jan Lucemburský, tak i sám Karel IV. věděl, že pro cíle jeho politiky, pro rozvoj českého státu a říše je velice potřebný drahý žlutý kov, proto podporoval kašperskohorské měšťany zřízením třeba mezinárodní obchodní silnice zlaté stezky a také výstavbou královského hradu. Ten hrad tady měl hlídat zemskou hranici, ale pochopitelně i zlaté doly a zlatou stezku, po níž se k nám přepravovala v Čechách vzácná sůl."

Kašperské Hory, foto: Lukáš Milota / Český rozhlas
V Kašperských Horách zlato stále je. Ve středověku se zde vyskytovalo v mocných žilách, dnes je víceméně rozptýlené. A jak říká Vladimír Horpeniak, pokud by nezasáhli ekologičtí aktivisté, těžilo by se i nyní.

"Současná těžba by znamenala využití chemických prostředků, které by zdejší životní prostředí značně narušily. Prospektorská firma TVX Bohemia důlní, proti které jsme tak nějak bojovali, odhadovala, že v kopcích východně od Kašperských Hor se nachází kolem sta tun zlata. Ta těžba by možná trvala šest, sedm let. Pak by tady zůstala měsíční krajina. A to jsme si nepřáli. Jestliže zlato bylo v minulosti pro tento kraj požehnáním, za současných podmínek by bylo možná prokletím."

Může se stát, že když jde turista Kašperskými Horami, narazí na zlatý valounek?

"To by se musel objevit někde u těch geologických průzkumů. Krajem prochází nadšenci, mládež, která je vyzbrojena rýžovnickými miskami. Samozřejmě rýžovat ručně zlato je činností velice zdlouhavou. Myslím si, že by bylo zapotřebí dvou, tří měsíců intenzívní práce, aby jste si mohli narýžovat zlato pro snubní prstýnky."

Jako většina měst, i Kašperské Hory jsou opředeny řadou pověstí a to spojených se zlatem. Zdejší pověsti sbíral například učitel a zakladatel muzea Hans Kolibaba, který jich vydal několik knih. Například se vypráví, že v Amálině údolí střeží zdejší zlaté doly skřítci. Další pověst se týká hradu Kašperka a jeho bílých paní.

Kašperk
"Velice působivé je vyprávění o bílé paní, která příchozím kanula zlatým klíčem a vyzývala je, aby se šli podívat na zlatý poklad, který byl ve sklepeních hradu. Ten poklad byl v truhlici, ovšem na té truhlici seděl hrozný černý pes. Samozřejmě platilo to, že ten, kdo se nebál toho psa, a přišel až k truhle, mohl ten poklad vidět, ale mnozí zklamali, utekli dříve, než vůbec se přiblížili k té truhlici."

Historie a současnost Kašperských Hor však není jen zlato, ale i sklo, jehož tradice opět sahá až do středověku. Zlatým věkem sklářů však bylo 17. a 18. století. Tehdy se v okolí hojně vyráběly barevné skleněné korálky k růžencům, tzv. pateříky.

"Ty byly vyváženy prakticky do celého světa. Střediskem, kam obchodníci vozili pateříky, byl Norimberk a z Norimberka ty skleněné korálky se dostávaly i do zámoří i do Ameriky k indiánům. Rád bych připomněl 19. století, zvláště slavnou sklárnu v Lenoře, a tady v tom bezprostředním okolí Kašperských Hor sklárnu v Aníně a v Klášterském Mlýně. Sklárna v Klášterském mlýně se proslavila zejména kolem roku 1900. Její výrobky, řeknu spíš umělecké předměty, úspěšně konkurovaly uměleckému sklu americkému a francouzskému. Sklárna v době uměleckého slohu secese získala 4krát Grand Prix na světových výstavách. Dodnes secesní sklo z Klášterského mlýna je pokladem veřejných i soukromých sbírek."

Jak dodal historik Vladimír Horpeniak, toto sklo najdeme například v muzeu v Düsseldorfu, v Berlíně, Vídni, ale také v Praze a pochopitelně v Muzeu Šumavy. I dnes jsou na Šumavě nadšení výrobci skla, třeba huť Barbora v Lenoře, která navazuje na své slavné tradice, či sklárna Jiřího Rückla v Aníně, ve které se sklo brousí.

10
49.166040800000
13.564049000000
default
49.166040800000
13.564049000000
49.143882800000
13.555702200000