Klementinum
Cesta nás zavede do historického centra Prahy, konkrétně do Klementina. Areál na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě. Dnes tu sídlí Národní knihovna a může se pochlubit několika zajímavostmi. Je tu například Astronomická věž, Zrcadlová kaple či Barokní knihovní sál s cennými glóby, na kterých ještě nebyla Austrálie.
Nádherný výhled na Prahu je z Astronomické věže, jejímž stavebníkem byl František Retz. Jediný Čech, který se stal generálem jezuitského řádu. Věž byla dokončena roku 1722 a při cestě nahoru to chce dobrou kondici, má totiž 157 schodů. Takže vzhůru....
"Tady jsme ve výšce 52 metrů. K nebeské soše Atlanta, který nese nebeskou báň, je to 62 metrů, ten je nahoře nad námi,"
uvedla po výstupu průvodkyně Libuše Piherová. Ve věži se určovalo poledne. Malým otvorem sem proniklo slunce, jehož paprsek putoval věží. Když dopadl na napjatou strunu na podlaze a rozpůlil ji, odmávali z věže poledne a to až do února roku 1926. Jeden z praporů byl i bílý. Údajně to byl jakýsi vzdoroprapor.
"Když přicházely rakousko-uherské instituce pod československá křídla, tak se urazili, že už bylo 30. října a oni ještě nebyli čs. institucí. Ušili si bílý prapor a údajně s ním mávali. To se pak stalo ještě jednou. V roce 1926 se jim řeklo, aby už nemávali, protože se přešlo na rozhlasový signál a oni najednou zjistili, že chtějí mávat a na začátku roku 1927 asi 14 dní mávali tím bílým praporem."
Klementinum je známé i dlouhodobým měřením teploty, tlaku a srážek. Začal s tím první ředitel Astronomické observatoře a bývalý jezuitský mnich Joseph Stepling a to už v roce 1752. Nepřerušená řada teplotních měření, která splňuje i moderní kritéria začala 1. ledna 1784.
Ale protože jsme v Národní knihovně, zamíříme k jejímu hlavnímu bohatství, tedy ke knihám. Zdejší Barokní knihovní sál byl dokončen v roce 1727. Většina knih je vázána jezuity - v bílých vazbách s červenými signaturami. Jak dodala průvodkyně Libuše Piherová, možná to bylo i z ryze praktických důvodů, aby bylo na hřbety dobře vidět. Jezuité většinou četli knihy ve stoje na kulatých stolech u oken, jinak se místnost nořila do šera. Je tu živý knižní fond, který se půjčuje badatelům. Opravdové unikáty jsou v trezorech.
Hodnota tohoto rukopisu je nevyčíslitelná, odhaduje se na miliardu korun. Nejstaršími dokumenty jsou řecké papyry z 1. století. O vznik knihovny, která dnes čítá na 6 milionů svazků, se zasloužil osvícený šlechtic František hrabě Kinský, který si uvědomil, že v zanikajících klášterech jsou vzácné rukopisy a že by bylo třeba toto bohatství národa zachránit. Marie Terezii nakonec vydává roku 1777 glejt, kterým zakládá Císařskou a královskou univerzitní bibliotéku. To bylo to, co hrabě Kinský chtěl.
"Do vznikající knihovny přispěl částí své šlechtické knihovny, která se týkala přírodních věd a vojenství."
Stal se pak prvním ředitelem knihovny. Knihovníci rádi vzpomínají i na druhého ředitele Karla Rafaela Ungara.
"Udělal několik téměř geniálních věcí. Za prvé, pokračoval ve svozu fondu z rušených klášterů. Za druhé, v Zrcadlové kapli, kde ty rukopisy byly, do toho vnesl řád. Všechny sbírky katalogizoval. Rozdělil současné vědění do 54 oddělení a pikantní na tom je, že ta 54 je dodnes tzv. živá signatura."
Úroveň tehdejšího poznání dokumentují i obří originální globy. Je tu například globus sluneční soustavy a globus z tvrzené sádry, na jehož tvorbě se podíleli jezuité po návratu z misií.
"Zaznamenávali nejnovější geografické poznatky. Například tu ještě není Austrálie, Kalifornie je tu jako ostrov a zajímavé také je, že protestantské části světa, kam si je nepustili, tak tam je Hic sunt leones."
Nebo-li ono známé: Zde jsou lvi. Na freskách jsou v barokním sále i zajímavé osobnosti historie Klementina. O jedné z nich se říká, že tu straší. Je to Edmund Kampian - Angličan, který přišel do Čech studovat jako 14cti letý chlapec a později se tu stal oblíbeným profesorem.
"Když se podíváte blíž, tak si všimnete, že se s ním patrně stalo něco neblahého, protože má lněný provaz kolem krku a dýku zabodnutou do srdce. Jako přesvědčený katolík se odebral v 17. století do své již protestantské Anglie. O tom, co se s ním dělo existuje kniha. Zabili ho a před tím svlékli z kůže. Edmund Kampian tady straší v prvním patře před ekonomickým oddělením. Prý když pozpátku jsou do nejbližší otevřené kanceláře, tak jsou lidé zachráněni."
Jak dodala Libuše Piherová, za pozornost stojí v Klementinu i zrcadlová kaple, kde jsou dvoje varhany. Kaple je odsvěcená a slouží koncertům nebo výstavám.
