Komplikuje stát zaměstnávání cizinců?

Cizinci to v České republice nemají jednoduché, úřady jejich situaci často neúměrně a zbytečně komplikují. Tvrdí to zástupci nestátních organizací pomáhajících lidem, kteří se rozhodli přesídlit do České republiky za prací. Ministerstvo práce a sociálních věcí uspořádalo v pondělí na toto téma veřejnou diskusi, kde ale zazněly i názory opačné.

Yana Leontiyeva z Kijeva na Ukrajině vystudovala v České republice a nyní pracuje v sociologickém ústavu Akademie věd. Díky studiu měla již částečně připravenou půdu k asimilaci s českým prostředím, přesto ani její cesta k zaměstnání nebyla snadná:

"Když jsem našla práci, musela jsem se zaměstnavatelem vyplnit smlouvu a vyplnit všechny formality, zaměstnavatel se pak obrátil na úřad práce, kde požádal o povolení k zaměstnávání cizinců, to nějakou dobu trvalo, potom jsem s tím povolením šla na úřad práce já, požádala jsem o povolení k zaměstnání u příslušného zaměstnavatele, pak jsem si pořídila výpis z rejstříku trestů České republiky, potvrzení o ubytování... S pracovní smlouvou a pracovním povolením jsem jela na zastupitelský úřad do Polska, protože se o to musí žádat mimo území České republiky, takže jsem jela do Katowic, požádala jsem tam o vízum... celá procedura trvala zhruba 6 měsíců. Ten proces vůbec nebyl snadný a podle mě je trochu zbytečný samotný fakt, že přestože mám povolení k pobytu a musím ještě žádat o jiné vízum, že nestačí jenom povolení k zaměstnání, že pro účely studia musím mít zvláštní studentské vízum a pro účely práce zvlášť pracovní vízum."

Foto: Evropská komise
říká Yana leontieva z Ukrajiny. Ukrajinských občanů je u nás zaměstnáno ze zemí mimo Evropskou unii nejvíc.

"Celkem 53.518 osob a z toho největší počet zaznamenala Ukrajina, kde je 36.595 osob," potvrzuje Petra Boušková z ministerstva práce a sociálních věcí. Mezi občany unijních zemí vede Slovensko. Slováků v České republice pracuje 73.000. Všech cizinců je u nás zaměstnáno 143 tisíc. Pavel Čižinský pracuje v nevládní Poradně pro občanství, občanská a lidská práva. Cizincům nejčastěji pomáhají se získáním občanství.

"V celém světě a tedy i v české republice pomalu probíhá vývoj od naprosté bezprávnosti cizinců, od toho, že stát může dát, ale nemusí, a nelze se odvolávat a soudit, a ten postup jde k tomu dávat nějaká práva, to znamená, že když se nesplní právní podmínky, že bude cizinec mít nějaký nárok. zatím jsme v nějakém mezistádiu, kdy první vstup na území, z ambasád, kdy si cizinec požádá o vízum, to není nárokové. Ambasáda může dát, nemusí zdůvodňovat, když nedala, a podle toho taky ta praxe vypadá,"

Ilustrační foto: archiv Radia Praha
říká Pavel Čižinský. Podle Jana Složila z ministerstva vnitra je Česká republika k cizincům otevřená:

"Česká republika potřebuje levnější pracovní sílu, řešíme i klesání populačních křivek, takže proto jsme otevřený stát, který se nebrání přílivu cizinců, samozřejmě, a to je můj osobní názor, každý stát má svoji absorbční schopnost, aby nevznikaly nějaké xenofobní nálady atd."

Má mít cizinec, který přichází na české území, nějaká práva?

"Proč by je neměl mít? Já se domnívám, že je má, a ta práva by měla být asi odstupňována podle míry integrace do společnosti. U cizince, který přijede za turistikou nevím, o jakých právech bychom měli hovořit, kromě obecných, cizinec, který tu pracuje dlouhodobě, už by mohl mít vyšší, a ten, který se chce usadit trvale, proč by je neměl mít? A já se domnívám, že je i má. Cizinec s trvalým pobytem, na rozdíl od toho s dlouhodobým pobytem, má například právo nabývat nemovitosti atd. Takže myslím, že se to dneska i děje."