Lidovci na rozcestí

Cyril Svoboda

Vnitřní spory, které otřásají už několik měsíců lidovou stranou, měl ukončit mimořádně volební sjezd, který se o víkendu konal v Jihlavě. Ve vyřešení sporů doufají nejen křesťanští demokraté, ale také jejich partneři ze čtyřkoalice. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Na více než třech stovkách delegátů leželo rozhodnutí, který z kandidátů na předsedu, zda dosavadní šéf Jan Kasal nebo jeho letitý rival Cyril Svoboda, má vést křesťanské demokraty do voleb v příštím roce, které chce Čtyřkoalice vyhrát. Rozhodování to bylo složité. Boj mezi oběma křídly ve straně, tzv. "kasalovci" a "svobodovci", se totiž od doby, kdy Svoboda rezignoval na funkci lídra Čtyřkoalice, vyhrotil na ostří nože. Přitom bylo těžké rozpoznat, o co vlastně v tomto souboji jde. Zda je to spor programový, tedy kam směřovat křesťanskodemokratickou stranu, nebo zda jde o krizi mezilidských vztahů, kterou nelze vyřešit jinak, než odchodem jednoho či druhého ze scény. Ani Jan Kasal nedokázal na tuto otázku odpovědět.

Jan Kasal
"Já tu odpověď v podstatě neznám. To, co znám, je výsledek hlasování, a to rozhodlo ve prospěch Cyrila Svobody. Já jsem demokrat, já to respektuju. V tuto chvíli máme jednoho předsedu a já jeho autoritu budu ctít."

Na stejnou otázku Radia Praha se odpovědi různily i u jednotlivých členů nového vedení. Jedni zdůrazňovali více personální krizi, druzí přikládali větší váhu rozdílům v pohledu na úlohu křesťanských demokratů na prahu nového tisíciletí. Ani členové starého vedení strany, kteří na sjezdu neuspěli, se v názorech zcela neshodli. Například bývalý první místopředseda KDU-ČSL Jaroslav Kopřiva vidí v radikální změně ve vedení jen přirozený vývoj.

"Já myslím, že je to spíše takový kvas, kdy ty nové osobnosti prostě hledají své uplatnění v politice a ta generace, která vlastně řídila lidovou stranu od roku 1990 je třeba vytlačována i jinými osobnostmi. Já to vidím jako soutěž o místo na slunci."

Šance na zvolení Kasala či Svobody byly před sjezdem vcelku vyrovnané, i když většina pozorovatelů připouštěla, že v lidové straně nakonec převládne tradiční konzervatismus a křeslo předsedy uhájí Jan Kasal. Nestalo se tak, ačkoli Kasal si mohl připsat hodně kladných bodů za vynikající výsledek lidové strany v loňských volbách do Senátu i krajských zastupitelstev. Další bývalý místopředseda Miroslav Kalousek, jeden z protagonistů jarní stranické krize, dokonce naznačuje, že za změnou ve vedení strany by mohl být i nějaký vnější vliv.

"Byly tady silné personální ambice, byly tady silné emancipační ambice jednotlivých regionů a pevně doufám, že šlo pouze o toto. Pevně doufám, že nešlo o zájem také vně KDU-ČSL. To nám další týdny ukážou."

Když agentura Sofres-Factum před několika dny zjišťovala, který ze dvou kandidátů na křeslo předsedy KDU-ČSL je pro společnost prospěšnější, vyhrál Cyril Svoboda. A to nejen u veřejnosti, ale i u lidoveckých voličů. Svoboda je prezentován jako představitel moderního křesťanskodemokratického směru, zatímco Kasal prý reprezentuje lidovecký tradicionalismus. Miroslav Kalousek nazývá toto dělení umělým nálepkováním.

"Pod těmi nálepkami není žádný věcný obsah, protože za dva roky, co jsem s oběma pány mohl sedět ve vedení, jsem nezaznamenal žádný ideový rozdíl. Nezaznamenal jsem žádnou snahu Cyrila Svobody změnit dosavadní politiku KDU-ČSL. Já si myslím, že jsou to úmyslné nálepky, které mají naznačit tu pozitivní změnu. Kéž by skutečně byla změnou pozitivní. Ale ptáte-li se mě, co je věcným obsahem těchto nálepek, tak jsem přesvědčen, že žádný věcný obsah nemají, že to je prostě plk, ale účinný plk."

Cyril Svoboda kandidoval na předsedu lidovců už před dvěma roky na sjezdu v Českých Budějovicích. Tehdy také sliboval změnu a nový styl, ale dosti výrazně prohrál. Jiný styl je pode něj založen na jednoduchém pravidlu: každý občan v České republice musí jasně vidět, že existuje přímá vazba mezi tím, co strana míní, to říká, a co říká, to dělá. Jenže s podobným obecným heslem se před třemi lety objevila na české politické scéně už Unie svobody a musela z něj hodně slevit. Svoboda ale připomíná, že odstoupil z funkce lídra čtyřkoalice právě proto, že staré vedení jeho strany se touto zásadou neřídilo.

"Pane redaktore, to nejsou obecná hesla. Já jsem kvůli tomu odstoupil z funkce lídra proto, protože to nebylo na principu co myslíme, to děláme, co děláme, to říkáme. Já to myslím vážně a takhle to bude."

Prvním místopředsedou a tedy druhým mužem v KDU-ČSL se stal senátor Milan Šimonovský, který, jak sám přiznává, dal svůj hlas soupeři Cyrila Svobody Janu Kasalovi. Šimonovský v podstatě soudí, že ve straně bude i po sjezdu panovat určité napětí, ale přesto výsledky sjezdu KDU-ČSL prospějí.

"Já jsem výsledkem sjezdu překvapený, protože jsem předpokládal menší razanci v obměně členů předsednictva. Myslím si ale, že mínění delegátů bylo jediné a já už jsem se s tím smířil a ztotožnil, protože se mně zdá, že delegáti sjezdu dali přednost hlavně srozumitelné prezentaci našeho programu pro veřejnost a nikoliv jakémusi uklidnění uvnitř strany. A podle mého názoru je to velká přednost tohoto rozhodnutí."

Výsledek sjezdu lidovců s napětím očekávaly i zbylé strany Čtyřkoalice, především Unie svobody. Tu čeká volba nového vedení příští měsíc a už dnes se spekuluje o tom, čí kandidatuře prospěje vítězství Cyrila Svobody u lidovců. Zajímavé bude také sledovat, jak se zachová maličká Demokratická unie, jejíž předseda Ratibor Majzlík před lidoveckým sjezdem vyhlásil, že v případě vítězství Cyrila Svobody vystoupí ze Čtyřkoalice.