Litomyšl

V dnešní pravidelné rubrice se vydáme se vydáme do historického města na pomezí Čech a Moravy - do Litomyšle. Připravila ji Zdeňka Kuchyňová.

Litomyšl byla vždy centrem vzdělanosti a do povědomí veřejnosti pronikla především jako rodiště hudebního skladatele Bedřicha Smetany či dějiště Jiráskova románu Filosofská historie. Dominantou města je zámek, na jehož místě původně stávalo biskupství, které nechal Jan Žižka srovnat se zemí. Biskupem zde totiž byl Jan Železný, který usiloval o upálení mistra Jana Husa. Jak uvedl kastelán Josef Holub, pak zde vyrostl hrad a potom už zmiňovaný zámek.

Zámek v Litomyšli, foto: CzechTourism

"Zámek byl postaven na zbytcích gotického hradu, jsou tady pozůstatky a archeologicky se pracuje na odkrytí těchto památek. Celkem se tady vystřídali čtyři majitelé a posledními byli Thurn Taxisové, kteří neuplatňují restituční nárok , protože litomyšlský zámek byl Benešovými dekrety zestátněn."

Litomyšlský zámek je ojedinělou renesanční stavbou na sever od Alp. Jako architekt zde působil například Ital Giovanni Battista Aostalli, který se podílel na stavbě známého pražského Belvederu. Zámek vešel v poslední době ve známost i na poli politickém. V roce 1994 se zde sešlo sedm středoevropských prezidentů a o rok později město navštívil i španělský královský pár. Jak uvedla průvodkyně Helena Slepičková, zámek je totiž se Španělskem úzce spojen.

Zámek v Litomyšli, photo: Zdeňka Kuchyňová

"Je to stavba, která byla postavena jako dar lásky pro španělskou princeznu pro Marii Manrique de Lara a protože vlastník Litomyšle v té době Vratislav z Pernštejna, který dal pro španělskou princeznu dům stavět, byl katolík a ona byla taky katolička tak si dali postavit i svatostánek. V době renesance byla kaple, stejně jako interiér domu úplně jiný. Pokoje měly dřevěné kazetové stropy a výbavy místností byla celé španělské. Byly sem přivezeny taky španělské obrazové galerie a tady s tou kaplí mohu připomenout takovou souvislost. Vy možná znáte paní Marii Manrique de Lara jako paní, která přivezla do českého království sošku, která vešla ve známost jako Pražské jezulátko, když ji věnovali Karmelitánům do Prahy."

Vratislavu z Pernštejna a jeho ženě se narodilo 20 dětí, dospělosti se však dožilo jen osm. A právě pernštejnské panny byly vychovávány zde na Litomyšli. Zámek v současné době navštíví ročně zhruba 50 tisíc lidí a v roce 1999 byl zapsán na seznam světových památek UNESCO. Největší zajímavostí pro návštěvníky zámku je místní divadlo. Šlechta totiž trávila zimní měsíce ve svém paláci ve Vídni, kde často navštěvovala divadlo. A to si postavila i v Litomyšli, kde přebývala v létě. Je to památka velice neobvyklá, neboť takováto divadla se zachovala na nemnoha místech.

Zámecké divadlo, foto: Agnete, CC BY-SA 4.0 International

"Maličké zámecké divadlo připomíná třetí majitele domu Valdštejny - Wartenbergery. Je to komorní divadlo, vejde se sem asi sto lidí. Během smetanovského operního festivalu tady bývají představení, ale hraje se také na objednávku pro klienty, pro cestovní kanceláře, které si zajistí třeba koncert nebo malé divadlo. A zajímavé je také to, že ti herci, kteří tady hrávají nebo muzikanti, kteří připravují program, tak mohou dokonce ještě použít starou barokní scénografii, která je tady zachovaná v našem divadle. Máme 2 původní opony a 16 různých kulisových dekoračních scén, které pro pana hraběte Valdštejna na konci 18. století namaloval dvorní habsburský divadelní malíř Josef Platzer. On taky maloval kulisy do Nosticova divadla v Praze pro premiéru Dona Giovanniho a také maloval kulisy pro vídeňský Burgtheater."

"Co my máme dochoválé vstupenky, texty rolí, tak tam jsou třeba napsaná ta jména - hraběnka Justýna a hrabě Valdštejn Jiří, že každý měl svoji roli. Oni nezvali profesionální herce a vlastně to měli jako takovou rodinnou hračku, že každý se naučil tu svoji roli a střídavě se díval. Když přišla na něj řada tak šel hrát. A proto i to divadélko je k tomu uzpůsobené, že vstup na jeviště je možný jak z lodžie, tak z přízemí."

Dodal k zámeckému divadélku kastelán Josef Holub. Návštěvníky určitě zaujme i výzdoba stěn - známé sgrafiti. Ta vytvořil italský mistr Simon a jsou to antické mytologické výjevy - únos krásné Heleny, začátek Trojské války, obrázky podle rytin od Leonarda da Vinci nebo starozákonní biblický příběh o Samsonovi a Dalile.

Sgraffita, foto: Agnete, CC BY-SA 4.0 International

"Kolem dokola celého domu jsou potom ta malá psaníčková sgraffita - těch je více než 8 tisíc a každý ten obrázek je individuální. Po celé věky nebyla ta sgrafita tak patrná jako jsou dneska. V době druhých majitelů domu v době Trautmansdorfů nebylo přípustné mít dům ozdobený něčím, co čerpalo náměty z Ovidiových proměn, také jsou tam nějaké milostné výjevy a tedy ti Trautmansdorfové, barokní majitelé domu, dali za úkol svému dvornímu staviteli v Litomyšli Františku Maxmiliánu Kaňkovi, aby s tím sgrafitem něco udělal. Ale on to nezničil, on to jenom schoval pod omítku a na takové komplexní opravě začal teprve v roce 1974 pracovat Olbram Zoubek - český sochař, s dalšími mistry s panem Palcrem, s panem Podhrázkým - odkrývali, restaurovali, čistili sgraffita. Pan Zoubek tady strávil 17 let, tedy kousek svého života."

Olbram Zoubek má v Litomyšli po Praze druhý domov. Seznámil se tu se svojí druhou manželkou a mají zde galerii De Lara. Jeho sochy, které daroval městu, jsou vystaveny i v klášterní zahradě.

Jak už jsme se zmínili, Litomyšl má slavného rodáka. Je jím zakladatel české národní hudby Bedřich Smetana, který se narodil 2. března roku 1824 v bývalém zámeckém pivovaře, kde byl jeho tatínek sládkem a rád hrával se svými přáteli. Jak uvedla Renata Mošková, Bedřich Smetana koncertoval na zámku už jako malé dítě.

Rodný dům Bedřicha Smetany, foto: CzechTourism

"Záhy zjistili, že to, co slyší, dokáže interpretovat, takže u něho objevili hudební nadání. Potom tady začal studovat na Piaristickém gymnáziu ale Smetanovi se roku 1931 z Litomyšle odstěhovali do Hruškových Lhotic, kde pan Smetana koupil svobodnický statek."

Bedřich Smetana složil celkem devět oper, množství klavírních opusů i cyklus symfonických básní Má vlast. Snažil se vzdorovat osudu a kopmonoval i poté, co ohluchl. A právě k uctění jeho památky se v Litomyšli každoročně pořádá Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl.