Lyžaři se postaví na start ve starých jasankách. Janské Lázně slaví 100 od prvního Mistrovství světa
Janské Lázně si tento týden připomínají první mistrovství světa v lyžování, které se tu konalo před 100 lety. Akce k výročí organizuje spolek Rendezvous Ski Races, tak se totiž původně závod jmenoval.
Běžel se na 50 km a 18 km a skákalo se z Krakonošova můstku, který stál v centru města. Závodů se tehdy zúčastnilo 240 závodníků ze 13 zemí, připomněla Klára Stejskalová ze spolku Rendezvous Ski Races.
"O tom, že se budou konat nějaké mezinárodní závody, a že budou v Československu, se rozhodlo v roce 1924 v Chamonix. Už v roce 1923 totiž proběhly v Harrachově luxusně uspořádané a zorganizované závody, kam přijelo mnoho lidí. Řeklo se, že pro malé Československo je to taková výzva.
Vědělo se, že přijede hodně lidí, ale Harrachov na to nebyl plně připravený, co se ubytování týče. Janské Lázně, které měly tenkrát nově postavený Krakonošův skokanský můstek přímo v centru města, nabídly, že by to mohlo být tam. Takže se chvilku přetahoval Harrachov a Janské Lázně a díky tomu, že měly i lázeňský bazén, honosné zázemí a kolonády, tak vyhrály."
Můstek byl přímo v centru města
Janské Lázně tehdy navštívilo až 12 tisíc diváků. O akci byl před sto lety mimořádný zájem.
"Do té doby pražská sportovní veřejnost tohle sledovala jenom v kinech ve filmových týdenících. Málokdo to viděl na vlastní oči, a proto, když se zjistilo, že mistrovství v Janských Lázních bude, tak byly z Prahy vypraveny speciální vlaky. Jely až do Svobody nad Úpou, což je dva kilometry od Janských Lázní, a odsud jezdily autobusy. Nejatraktivnější byly skoky, to bylo tenkrát něco.
Jsou krásné fotky, jak u evangelického kostela stojí hrozny lidí. Na domech udělali takové balkónky a všude tam jsou lidé. Píše se, že skoky sledovalo 10 až 12 tisíc lidí. Ten můstek byl v centru postavený v roce 1924, rok před závody. Jsou z toho krásné fotky, kdy lyžaři letí a dopadají, pod kostel, takže je tam vidět věž toho kostela. Po druhé světové válce ten můstek začal chátrat, protože to nikdo neopravoval. Ještě v 60. letech se na něm skákalo."
Péče o závodníky byla dokonalá. Měli své vlastní kabiny na svlékání, bazén měl teplotu 28 stupňů, teplé sprchy. Start byl hned před lázeňskou budovou. 6.2 se zkušebně skákalo z Krakonošova můstku. Nejdelší skok v tréninku byl 47 metrů. Startovali Švýcaři, Němci, Rakušané a Norové.
Závody zachránili vojáci
Na závod na 18 km se přihlásilo 170 závodníků, na 50 km 90 lyžařů, na závod v severské kombinaci 90 lyžařů a stejný počet na soutěž ve skoku na lyžích. Na start vyrazili 12. února 1925. Závody tehdy zachránili vojáci, protože nepřálo počasí. Sníh doslova mizel před očima. Vozil se proto z širokého okolí ve stanových plátnech a koších. Naštěstí v noci před závodem přišel mráz a sníh se udržel.
Zpočátku se tomuto závodu Mistrovství světa neříkalo, vysvětluje Klára Stejskalová.
"Jako mistrovství světa se to poprvé uznalo až po 12 letech, a oficiálně, kdy ti závodníci dostali svoje medaile, tak to bylo až po 40 letech."
Byla to však akce světového významu a vedla k dalšímu rozvoji zimních sportů, i stavbě lanovky a slávě československých i německých sportovců.
"V roce 1928 se tady otevřela první lanová dráha ve střední Evropě, která vedla přímo z náměstí z Janských Lázní nahoru na Černou horu. Byla to 3,5 kilometru dlouhá lanovka. V té době to byl technický skvost, o to víc sem lidí začalo jezdit."
Závodníci se postaví na start ve starých lyžích
Spolek Rendezvous Ski Races vznikl před 12 lety. A letos se rozhodl 100 let Mistrovství světa lyžování oslavit.
"Je to neuvěřitelné, už máme asi 80 závodníků na jasankách. Když jsme ten závod vyhlásili, tak všichni říkali: to na tom nikdo neujde, těch 18 kilometrů, to je strašně moc. V Čechách sice lidé mají rádi staré dřevěné lyže, ale všichni na nich jezdí jenom z kopce. Ale toto bude jedna z mála akcí, kdy se opravdu na těch lyžích poběží."
Desetidenní program oslav je nabitý. První den proběhl na kolonádě ples ve stylu 20. let. Další dny nabídly například filmy Poslední závod a Synové hor, či besedu o osudu Emmericha Ratha. Sobota patří závodu na jasankách, a koncertům. A v neděli vše zakončí karneval.
Závodníci hodnotili před sto lety péči o ně v superlativech:
„Po projetí cílem byla na nás hozena deka, odepjali nám lyže a dovedli do velké předsíně. Tady jsme v teple obdrželi horký čaj s citronem. Odtud nás převedli do místnosti pro lékaře, kde nás 16 doktorů odborně prohlédlo. Tady jsme se vysvlékli a přešli do bazénu. Zde jsme směli pobýt nejdéle 10 minut. V bazénu jsme byli namasírováni vojákem, stále ve vodě přítomným. Teprve po řádném odpočinku směli jsme se ze šaten vzdáliti. Skvělé!"
