Mendelovo centrum v Brně

V brněnském Mendelianu byla tento týden zpřístupněna výstava, která se věnuje genetice a evoluci na Zemi. Lidé se zde dozví nejen vše o dědičnosti, ale dostanou i odpověď na otázku, proč bude těžké vybudovat známý Jurský park. Za zakladatele genetiky je považován Gregor Johann Mendel, který žil v Brně a byl řeholníkem ve zdejším augustiniánském klášteře. Tam se nyní vypravíme se Zdeňkou Kuchyňovou.

Mendelovo centrum v Brně

Brno, 1843

Gregora Johanna Mendela připomíná v Brně řada míst. Jeho jméno nese náměstí, univerzita i gymnázium. Mendel byl řeholníkem augustiniánského opatství na Starém Brně. Do řádu vstoupil už ve svých 21 letech. Dnes je zde Centrum, které nese jeho jméno. Většina mnichů tehdy v klášterní zahradě neviděla na hrachu, který tu rostl, nic zvláštního. Jenom Gregor Johann Mendel se zajímal o způsob, jakým rostliny předávají znaky dalším generacím.

"On si určil znaky hrachu jako barva, velikost lusku nebo květu. Ty znaky sledoval při tom křížení a zjistil, že se dědí v určitém daném konstantním poměru. My dneska tyto znaky nazýváme geny."

Rodný dům Johanna Gregora Mendela

Uvedla manažerka Mendel Centra Sylvie Matějková. Mendel při svých pokusech například objevil, že některé geny v rostlinách jsou dominantní, což zpochybnilo jeden z tehdejších předpokladů Darwinovy evoluční teorie. I když pracoval pouze s rýčem a motykou, byl velice pečlivý a trpělivý experimentátor a vedl záznamy o zhruba 28 tisících rostlinách. Svá zjištění pak publikoval ve vědeckém časopise, ale svět to ignoroval. Mendela, který zemřel roku 1884, zřejmě ani nenapadlo, že se po dvaceti letech stane světově známým badatelem nové vědy. Jeho práce je dnes chápána jako základ vědy o genetice a do Mendelova centra v Brně dnes přijíždí řada světových kapacit.

"Od té doby, co jsme otevřeli expozici v opatství na Starém Brně v květnu roku 2002, tak ten poměr mezi českými a zahraničními návštěvníky je téměř vyrovnaný. Přijíždějí k nám například vědci, kteří se v Praze účastní kongresů, tak si udělají čas a přijedou na den do Brna. Právě proto, aby viděli místo, kde Mendel prováděl své pokusy, navštívili naši výstavu, a jsou velice spokojeni."

'Mendelianum'|Foto: Misa.jar, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Mendel se později stal opatem augustiniánského kláštera a na experimenty v tiché klášterní zahradě mu už nezbýval čas. Ve volných chvílích se věnoval alespoň šlechtění odrůd jablek a hrušek. V závěru života byl navíc zapojen do velkého daňového sporu se státní správou. Byl nervózní, kouřil až dvacet doutníků denně a trpěl srdeční a ledvinovou chorobou.

Pokusy s rostlinami však nebyly jedinou Mendelovou vědeckou aktivitou. Prováděl i meteorologická pozorování a pokusy s křížením včel. S meteorologickou problematikou se poprvé blíže seznámil ve svých 28 letech, když se přihlásil k učitelským zkouškám na univerzitě ve Vídni. Paradoxem je, že při nich tehdy neuspěl, nepropadl však z fyziky, ale z přírodopisu. Při svých meteorologických pojednáních se věnoval převážně popisu větrných smrští. Dokonce pro pobavení citoval i lidi, kteří tento úkaz připisovali ďábelským silám.

Mendelovo centrum přestavuje svým návštěvníkům i jednu zvláštnost - výtvarná díla současných evropských umělců, kteří se inspirovali přírodními vědami nebo přímo Mendelovou činností. Například přes celou stěnu je vystaveno dílo Christine Borland, která se zajímá o rodokmeny. Pomocí zavěšených achátů znázornila pět generací rodiny Entresových.

"V této rodině se vyskytovala Huntingtonova choroba, což je nervové onemocnění, které se projevuje v dospělosti a právě Christine Borland sledovala rodokmen této rodiny a každého člena rodiny znázornila jedním achátem. Ta barevnost má určitý význam. Modrý představuje osobnost, která byla postižena touto chorobou. Je to krásný způsob, jak ukázat tuto strašlivou nemoc. Každý zná ty rodokmeny, jak se kreslí, ale toto je umělecký pohled, jak vlastně vypadá to dědění v praxi."

Mendelovo centrum i výstava se nacházejí v augustiniánském klášteře. Už roku 1323 zde stával chrám Nanebevzetí Panny Marie, který tu nechala vybudovat známá česká královna - vdova Eliška Rejčka. V jeho těsné blízkosti pak postavila klášter cisterciácké řehole, která byla zrušena výnosem císaře Josefa II. z roku 1782.

"Augustiniáni, kteří v té době ale už sídlili v Brně, si nechali v 18. století ty prostory zrekonstruovat, což se Josefu II. hodilo a on jejich prostory zabral pro místodržitelský palác. Nezrušil však jejich řád a přidělil jim prostory po cisterciačkách na Starém Brně. A Staré Brno, i z toho názvu to slyšíme, je původní historické centrum Brna a přímo na nádvoří opatství se nachází nejstarší dochované zbytky po kamenné budově v Brně."

Poté, co byla v druhé polovině 20. století činnost opatství přerušena, dnes opět získává své dřívější postavení. Jak dodala manažerka Mendel Centra Sylvie Matějková, po náročné rekonstrukci hrazené z vlastních prostředků nabízí návštěvníkům k prohlídce původní gotické a barokní prostory a romantická nádvoří.