Mezinárodní ochranu loni v Česku dostalo 114 cizinců, žadatelů kvůli pandemii ubylo
Ukrajina, Gruzie, Vietnam, Bělorusko, Uzbekistán či Moldavsko. Z těchto zemí podle dat ministerstva vnitra nejčastěji pocházeli loni žadatelé o azyl v Česku. Počet žádostí ale v důsledku pandemie a uzavřených hranic klesl. O mezinárodní ochranu usilovalo 1164 lidí.
Azyl se v Česku uděluje v případě, kdy cizinci hrozí v domovině pronásledování z politických, rasových, náboženských či národnostních důvodů. Cizinec může dostat také doplňkovou ochranu, kdy sice nesplňuje podmínky pro získání azylu, ale při návratu domů mu hrozí například trest smrti, mučení nebo válečný konflikt v dané zemi. O udělení či neudělení azylu rozhoduje ministerstvo vnitra.
Celkem o mezinárodní ochranu loni v Česku požádalo 1164 lidí. To je asi o třetinu míň než v roce 2019. „Historicky jsou to pořád velmi nízká čísla. Když to třeba porovnáme s koncem 90. let a začátkem 2. tisíciletí, když jsem běžně měli kolem 4 tisíc až 7 tisíc žádostí ročně. V roce 2001 to bylo dokonce 18 tisíc žádostí,“ přiblížila Českému rozhlasu Zuzana Pavelková, právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům - nevládní a nezisková organizace, která již od roku 1991 pomáhá uprchlíkům a cizincům v České republice.
Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá přiblížila, že meziročně přibylo žadatelů z Ukrajiny a z Běloruska. „Nárůst počtu žádostí od občanů této země nastal mimo jiné v důsledku působení humanitárního programu Medevac, který poskytl pomoc občanům perzekvovaným běloruským státem po srpnových protivládních demonstracích. Celkem se jednalo o 39 běloruských občanů, kteří takto požádali o mezinárodní ochranu.“
Nejnižší podíl úspěšných žadatelů z EU
Azyl nebo časově omezenou doplňkovou ochranu měly v Česku ke konci minulého roku necelé dva tisíce cizinců. Loni mezinárodní ochranu české úřady udělily 114 uprchlíkům, což je asi 10 procent žadatelů. Dostali ji lidé například z Ruska, Uzbekistánu, Sýrie nebo Ukrajiny.
Česká republika je podle měření Eurostatu země, kde je z celé Evropy zdaleka nejtěžší získat mezinárodní ochranu. Podle dat Eurostatu má Česko v posledních letech napříč všemi unijními státy nejnižší podíl úspěšných žadatelů.
Podle ministerstva vnitra je důvodem skutečnost, že většinu žadatelů netvoří občané válečných nebo jinak bezpečnostně ohrožených oblastí.
„Zásadní vliv na počty vydaných pozitivních rozhodnutí má pak i množství cizinců, kteří využívají ČR stále jen jako zemi tranzitní, a bezprostředně po vstupu na území ČR nebo do řízení jako takového tato opouští a odcházejí do jiných členských států Evropské unie,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Hana Malá.
Taková řízení je pak podle ní nutné zastavit: „Tedy zůstanou bez meritorního rozhodnutí, stejně jako případy opakovaných až mnohonásobných žádostí neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu.“
