Miloš Zeman radil

Bývalý předseda vlády a sociální demokracie Miloš Zeman, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Ke spojení Evropské unie a Ruska proti islámskému světu vyzval v úterý bývalý předseda vlády a sociální demokracie Miloš Zeman na pražském Žofíně. Expremiér je přesvědčen, že největší konflikt 21. století nastane mezi euroamerickou a islámskou civilizací. "Neměli bychom proto usilovat o vstup Turecka do Evropské unie," uvedl Zeman.

Bývalý předseda vlády a sociální demokracie Miloš Zeman, foto: ČTK
Česko by podle něj mělo zavést tvrdá opatření proti nepřizpůsobivým migrantům a otevřít se slovanským zemím. Připomněl, že jako premiér nechal otevřené dveře slovenským studentům a doufal, že část z nich v Česku zůstane.

A co si o Zemanově výzvě myslí Petr Kratochvíl z pražského Ústavu mezinárodních vztahů? "Na jedné straně není samozřejmě tento apel na současné politické scéně ničím neobvyklým, zejména pokud se podíváme na širší než jen český obzor. Myslím, že do značné míry souvisí s tím, o čem někteří akademici psali už v devadesátých letech minulého století, tedy s tím tzv. střetem civilizací. Na druhou stranu je otázkou, do jaké míry právě tento typ projevů, které jsou poměrně radikální a v některých bodech až extrémní, onen boj posiluje. Jde tu o otázky, jako odmítnutí členství Turecka v Evropské unii, nebo spojování se s nějakými slovanskými zeměmi. Podle mého názoru naopak mohou posílit negativní tendence, které bohužel můžeme v současné době sledovat."

Měl tedy zřejmě Miloš Zeman pravdu, když připustil, že jeho slova možná rádi uslyší příslušníci ultrapravicových stran.

Miloš Zeman, foto: ČTK
"To si myslím, to si rozhodně myslím, protože všechny názory, které se týkají minimálně zahraniční politiky, velmi úzce korespondují s tím, jak radikální pravice vidí zahraniční politiku České republiky."

Politolog Bohumil Doležal Zemanovu výzvu k účelovému spojení Evropské unie a Ruska zásadně odmítá: "Ten nápad je šílenství. Myslím si, že česká historická zkušenost posledních šedesátí, sedmdesátí let, stejně jako historická zkušenost dalších evropských zemí ukazuje, že je to naprosto absurdní. Karel Havlíček Borovský kdysi dávno napsal, že politika ruského cara 'jen u sebe začíná, u sebe končí, a komu pomáhá, u toho už také smýšlí'."

Odmítnutí vstupu Turecka do Evropské unie považuje politolog Bohumil Doležal za příliš zjednodušující, a na Zemanům návrh, aby Česko zavedlo tvrdá opatření proti nepřizpůsobivým migrantům a otevřelo se slovanským zemím, má zajímavý názor: "To nějak souvisí se slovanskými sympatiemi pana expremiéra, které já považuji za naprosto sebevražedné pro české národní zájmy. My jsme odtud vyhnali 3 miliony sudetských Němců, a teď si tady místo toho uděláme třímilionovou ruskou menšinu?! To říkám v malinké nadsázce, kam až by to mohlo vést. Tato politika mi připadá nepoučena na historii. Myslím si, že snad by se imigrace měla nějakým způsobem přibrzdit, ale ne nějakým siláckým a radikálním. To je jedna věc. A ne tak, že si sem prostě pustíme nějakou obrovskou ruskou pátou kolonu. To by se mi absolutně nelíbilo."