Minipivovary rostou jako houby po dešti
Každý týden přibude v Česku jeden minipivovar. Teď je jich asi 400. Tvoří však pouze dvě a půl procenta českého trhu. Zhruba polovina minipivovarů nechává svá piva vyzrávat v sudech po jiném alkoholu, třeba po koňaku. Své produkty minipivovary předvedly v Brně na Festivalu chutí.
"Mě velice chutná. Pivo s medovinou piji poprvé, protože většinou piju jenom medovinu," byla potěšená jedna z návštěvnic festivalu. Pivo se vyrábí v malé obci Podlesí nedaleko středočeské Příbrami. Jako řada dalších pivovarů, i tady ho prodávají ve vlastní restauraci, říká Vít Zelenka.
"Sídlíme přímo pod centrálními Brdy. Medovinovému pivu říkáme korma. Je to starokeltský nápoj, který vznikl tak, že se pivo míchalo s medovinou. Tak jsme to zkusili, a vznikl nápoj lahodné chuti. Není ani sladký, jsou tam cítit bylinky. Používáme na to medovinu, která je přírodně vykvašená."
Minipivovar najdete na sídlišti i v bývalých jatkách
Minipivovary jsou zajímavé i svým umístěním, jeden z nich najdete třeba v Brně uprostřed sídliště. Další sídlí už tři roky v bývalých jatkách, v budově staré přes sto let, uvedla Hana Hauskrechtová. Své jméno minipivovaru propůjčil dlouholetý a zkušený sládek Petr Hauskrecht."Malé pivovary drží pospolu, nijak si nekonkurují, a vzájemně si pomáhají. Rozhodně necítíme, že by český pivní trh byl nasycen velkým množstvím pivovarů. Minipivovary vyrábí většinou piva, která mají krátkou spotřebu kolem jednoho měsíce. Máme tu náš speciál čtrnáctku, a pak jedenáctku, která před týdnem v Budějovicích získala první cenu Zlatou pivní pečeť. V naší kategorii bylo 64 pivovarů, jinak na soutěži bylo přes tisíc pivovarů i ze zahraničí," uvedla Hana Hauskrechtová.
I pivo z kroměřížského pivovaru Maxmilián na soutěži v Českých Budějovicích zabodovalo. Jedenáctka ležák se stala Pivem roku 2018. V jejich kategorii soutěžilo 247 vzorků, včetně piv ze zahraniční.
"To je nejstarší soutěž v republice, a je to nejvíce, co pivovar může dostat, protože jsme soutěžili minipivovary s velkými pivovary,"říká Pavel Skácel z minipivovaru Maxmilián z Kroměříže. Existují od roku 2012, a jak říká, začátky nebyly jednoduché."Každý den se jeden pivovar otevře, a jeden zavře. Problém je s cenou, protože se nedokážeme dostat na cenu velkých pivovarů. Jedeme spíš na kvalitu a dražší pivo. Dodáváme hlavně do Brna a Prahy, protože pivo je drahé, že tržní ekonomika u nás není taková, aby si to lidi u nás mohli ochutnat. 80 procent vyvážím, a jenom 20 prodávám v místě, což je špatně."
Že minipivovary nemohou konkurovat velkým kolosům, říká také Jiří Valenta z rodinné firmy Nachmelená opice z Krnova ze severní Moravy, kteří fungují přes dva roky.
"Původní myšlenka byla udržet se na Moravě, ale trh to zařídil tak, že v současné době vozíme do Brna, Prahy, Bratislavy, Ostravy. Takže do celé republiky a na Slovensko. Prosadit se v malých městech je problém. Naše cílové místo jsou ochutnávkové pivnice, které vznikají ve velkých městech, a je jich čím dál víc. Nově začínají minipivovary distribuovat i různé velkoobchody. Je nás tu osm zaměstnanců, polovina jsou rodinní příslušníci a zbytek kamarádi, takže fungujeme na rodinné bázi."Svaz chce vydávat sládkům certifikáty
Prezident svazu minipivovarů Jan Šuráň odhaduje, že minipivovary porostou ještě deset let. Svaz by si přál, aby se do budoucna zjednodušily administrativní podmínky pro podnikání, a aby minipivovary nemusely každoročně prokazovat ekonomickou stabilitu firmy.Svaz chce vydávat certifikáty, které bude udělovat sládkům za kvalitu. Spotřebitelům to má usnadnit orientaci v tom, který minipivovar vaří kvalitní pivo. Podle Jana Šuráně je kvalitních sládků pořád nedostatek, i když školství zareagovalo poměrně rychle. Přesto jako sládci pracuje mnoho lidí, kteří nejsou vůbec v oboru vyučení. I když to nevylučuje, že nemohou vařit výborné pivo.