Ministerstvo zahraničí navrhuje sladit cestovatelský semafor s Evropskou unií

Foto: Michaela Danelová, ČRo

Ministerstvo zahraničí navrhuje sladit pravidla cestování v době pandemie s Evropskou unií. Cílem je, aby takzvaný cestovatelský semafor, který podle míry rizika přiřazuje zemím barvy od zelené po červenou, byl jednotný v celé EU.

Například občany státu se zelenou barvou nebude možné podle nových pravidel nikde v EU omezovat ve svobodě pohybu. Doporučení Rady EU v národní variantě přijala už například Francie, Belgie, Nizozemsko, Litva, Slovinsko, Dánsko nebo Finsko.

Tomáš Petříček, foto: Michaela Danelová, ČRo

Zelené by měly být ty země, které budou dostatečně testovat, za poslední dva týdny v nich přibude na 100.000 obyvatel méně než 25 nových případů covidu-19 a pozitivní budou méně než čtyři procenta testů. Naopak vysoká míra rizika předpokládá víc než 250 případů koronaviru na 100.000 obyvatel za poslední dva týdny.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) se tak razantně změní mapa cestovatele. Nově by byla červená většina států EU, protože nepříznivý vývoj pandemie registrujeme nejen v ČR, dodal ministr. Cizinci i občané ČR přijíždějící z červených zemí se budou muset nechat otestovat na covid-19, nebo nastoupit do karantény.

Jednotná pravidla by uvítalo i Letiště Václava Havla

Pandemie citelně zasahuje do cestovního ruchu i hospodaření letišť. Jednotná pravidla by ocenilo i Letiště Václava Havla v Praze, uvedla v České televizi jeho mluvčí Kateřina Pavlíková.

Letiště Václava Havla, foto: Ondřej Tomšů

"Velmi bychom ocenili, kdyby byl zaveden v rámci EU nebo Schengenského prostoru jednotný postup cestování, jednotná pravidla, jednoduché dostupnější a levnější testy, které by cestujícím usnadnili cestování. Pochopitelně by to vedlo ke zvýšení poptávky po cestování a létání."

O nastavení pravidel, ve kterých mají členské země EU určitou volnost, se debatovalo ve stálé pracovní skupině Ústředního krizového štábu, uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.

Státy EU mají ochranu zdraví obyvatel výlučně ve své kompetenci a řada z nich dlouhodobě odmítá souhlasit s posílením role Bruselu. Podle dohody ministrů unijních zemí z poloviny října mají členské země nadále na výběr, zda budou požadovat testování po příjezdu, nebo se spokojí s výsledky testů z jiných zemí. Plně na rozhodnutí unijních států zůstává délka karantény, která se nyní pohybuje od jednoho do dvou týdnů.

Letiště hlásí propad o 75 procent cestujících

Foto: StelaDi/Pixabay, CC0

Otestovat se mohou cestující přímo i na Letišti Václava Havla v Praze, které patří kvůli koronaviru k nejpostiženějším v Evropě. Zatímco loni se odsud létalo do 120 destinací, dnes je to jen 40. Létá se hlavně do Amsterodamu a Paříže, které slouží jako přestupní body do dalších destinací. Informační tabule, které byly ještě loni plné informací o odletech, dnes nabízí pár řádků.

"Pokud porovnáme počet odbavených cestujících od ledna do konce září letošního roku, tak jsme odbavili přes 3,800.000 cestujících, což je v porovnání s loňským rokem pokles o 75 procent. Letectví a cestovní ruch jsou velice ovlivněny touto situací. Hledáme úspory, plánujeme od 1. prosince například dočasně omezit provoz v noci, tak abychom ušetřili náklady nejenom na personál, ale i na nevyužitou infrastrukturu. Museli jsme přistoupit i k tomu, že jsme zrušili 450 pracovních míst již v květnu," dodala v České televizi mluvčí letiště Kateřina Pavlíková.

Startuje program COVID podpora cestovního ruchu

Ilustrační foto: StockSnap/Pixabay, CC0

Právě cestovní ruch patří k odvětvím, které pandemie zasáhla nejvíce. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) již zveřejnilo podmínky programu COVID podpora cestovního ruchu. Je určen pro cestovní kanceláře, agentury a průvodce. Ministerstvo si z vlastního rozpočtu připravilo 500 milionů korun. Dotaci je možné použít na provoz a úhradu nároků zákazníků za zájezdy zrušené z důvodu pandemie v období od 20. února do 10. října.

Program kritizoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Pomoc je podle něj zaměřena na velké cestovní kanceláře, opomíjí většinu malých a středních společností. Navíc vyčleněná suma 500 milionů korun je pro pomoc celému odvětví nedostatečná. Bytostně závislé na cestovních kancelářích, které letos zaznamenaly propad až 90 procent, jsou cestovní agentury, dopravci i hotely.